Vzor středověkého rytířstva, milovník hudby, poezie i vyznavač prvních gotických lomených oblouků v Čechách ve vězení marně přemítá, co udělal špatně. Boreš z Rýzmburka celý život hájil zájmy české koruny. Tentokrát si ale krále Přemysla Otakara II. proti sobě zase něčím popudil. Pokolikáté už? Možná je to tím, že středoevropskou politiku vidí realističtěji, než sám panovník… Když […]
Nad totožností milenky Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278) dodnes historikové tápou, ale shodují se na tom, že Anežka z Kuenringu matkou syna, který dostane jméno Jan (asi kolem r. 1260–1296), nejspíše není. Nicméně král svoje otcovství uznává. O Janově osudu toho ale moc nevíme. Pohybuje v okruhu panovnického dvora a prokáže svoje schopnosti. „Dejte si pozor. […]
Už v době svatby v roce 1252 je nad slunce jasnější, že tehdy padesátiletá nevěsta Markéta Babenberská (1204/1205‒1266) nemůže dát svému mladému choti dítě. Svaluje proto neplodnost na něj. Přemysl Otakar II. (1233‒1278) proto reaguje návrhem: „Přenech mi jednu ze svých dam a dej mi rok času. Dokážu ti svoji potenci..“ Markéta kývne a Přemyslovou milenkou se […]
Jméno údajně zajistil rodu Lichtenštejnů chudý horník, který ve skále náhodou vykopal lesklý kámen. Velice brzy poznal, že jde o stříbro, a jako správný poctivec ho odnesl a odevzdal pánovi, jemuž půda patřila. Šlechtice jeho čestné jednání velice dojalo, a tak mu prý vrátil kámen se slovy: „Tady máš pole. Jdi a hospodař na něm. […]
Prvním symbolem českého státu se stává svatováclavská orlice, kterou se česká knížata a později králové pyšní až do roku 1253. Teprve pak ji definitivně nahrazuje lev. Český kníže Vladislav II. (kolem r. 1110–1174) dostává od římského císaře Fridricha Barbarossy (1122–1190) královský titul a exotickou šelmu do erbu za to, že mu roku 1158 pomohl dobýt […]
První podrobnější popis královských křtin dobové záznamy nabízejí z roku 1265. Po čtyřech nemanželských dětech od milenky Anežky z Kuenringu (1236‒?) se král Přemysl Otakar II. konečně dočká i prvního skutečně legitimního dítěte, vymodlené holčičky. Na svátek Očištění Panny Marie 2. února 1265 křtí český král Přemysl Otakar II. (1233-1278) se svojí ženou Kunhutou Uherskou (1245‒1285) prvorozenou […]
Na nákladné slavnosti si potrpí český král Václav I. zřejmě i zásluhou svojí manželky. „Od roku 1234 byl Václav ženatý s Kunhutou Štaufskou a na jeho dvoře se pohybovala i početná skupina Němců, kteří mohli králi zprostředkovat význam minnesangu coby kulturní politiky, se kterou mělo štaufské prostředí již rozsáhlé zkušenosti,“ píše současný historik David Sychra. […]
„Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu…Potom ji na lodi odvezl…“ líčí Kosmovi pokračovatelé veselku Kunhuty Braniborské. Český král Přemysl Otakar II. nelituje peněz, které do ní investuje. Přemysl Otakar II. (1233–1278) se ukáže jako šikovný organizátor svateb. Když v roce 1264 uzavře mír s uherským králem Bélou […]
Český král Přemysl Otakar II. se rozhodl, že v místech někdejšího kamenného hradiště nedaleko dnešního Máchova jezera na Kokořínsku nechá postavit nedobytný hrad. Po původním majiteli hradiště Houskovi z rodu Pšovanů dostal objekt své jméno. Stavba na pokyn Přemysla Otakara II. (asi 1233 –1278) probíhala přibližně v letech 1270–1280 a kolem hradu se záhy vyrojily tajemné pověsti. Údajně […]
Manipulace s těžkou koženou plachtou není žádný med, ale portugalští knihovníci mají potřebný trénink. Stačí chvilka a spisy budou zakryty před dotěrnými hmyzími nepřáteli, kteří by se jimi snad chtěli živit. O likvidaci havěti se tu postarají létající savci. V klášterech už v raném středověku mniši opisují vzácná díla. Jejich nákladnost i bohatá iluminace ale […]
„Po smrti bratra vašeho, jenž dobrovolně ustanovil nás dědicem zemí svých, vás za příčinu nešlechetnosti a provinění vašich naprosto vydědil,“ píše Přemysl Otakar II. svému bratranci Filipovi Sponheimskému. Společně s jeho starším bratrem Oldřichem připravil Filipa o dědictví. Českému králi se tenhle krok ale ještě vymstí… Na začátku prosince 1268 přijíždí do Poděbrad delegace Oldřicha III. […]
Český kníže Vladislav I. se vzteká. „Ten opovážlivec! Nikomu nebudu k posměchu!“ zuří krátce poté, co na svém dvoře vyslechl poselstvo referující o jakési černé stavbě na hranicích jeho říše. Už plánuje pomstu! Spory o knížecí stolec provázejí Přemyslovce od nepaměti. Když Vladislav I. (†1125) roku 1120 nastupuje podruhé k moci (poprvé vládl už v letech 1109–1117), […]
Syčící oheň pohlcuje dřevěné trámy uvnitř štoly. Chvíli poté, co dohoří, se ozve rána. Strop chodby se bortí a s ním i hradba vysoko nad ním. Benátčané užasle zírají. Slyšeli už leccos o kouzlech šikovných chlapíků odkudsi ze středu Evropy, ale teprve teď na vlastní oči vidí dílo zkázy, které kolem sebe čeští havíři rozsévají… „Měšec […]
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty… „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou míru. […]
Navštivte také naše další internetové projekty: