„Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu…Potom ji na lodi odvezl…“ líčí Kosmovi pokračovatelé veselku Kunhuty Braniborské. Český král Přemysl Otakar II. nelituje peněz, které do ní investuje. Přemysl Otakar II. (1233–1278) se ukáže jako šikovný organizátor svateb. Když v roce 1264 uzavře mír s uherským králem Bélou […]

„Po smrti bratra vašeho, jenž dobrovolně ustanovil nás dědicem zemí svých, vás za příčinu nešlechetnosti a provinění vašich naprosto vydědil,“ píše Přemysl Otakar II. svému bratranci Filipovi Sponheimskému. Společně s jeho starším bratrem Oldřichem připravil Filipa o dědictví. Českému králi se tenhle krok ale ještě vymstí… Na začátku prosince 1268 přijíždí do Poděbrad delegace Oldřicha III. […]

Český kníže Vladislav I. se vzteká. „Ten opovážlivec! Nikomu nebudu k posměchu!“ zuří krátce poté, co na svém dvoře vyslechl poselstvo referující o jakési černé stavbě na hranicích jeho říše. Už plánuje pomstu! Spory o knížecí stolec provázejí Přemyslovce od nepaměti. Když Vladislav I. (†1125) roku 1120 nastupuje podruhé k moci (poprvé vládl už v letech 1109–1117), […]

Syčící oheň pohlcuje dřevěné trámy uvnitř štoly. Chvíli poté, co dohoří, se ozve rána. Strop chodby se bortí a s ním i hradba vysoko nad ním. Benátčané užasle zírají. Slyšeli už leccos o kouzlech šikovných chlapíků odkudsi ze středu Evropy, ale teprve teď na vlastní oči vidí dílo zkázy, které kolem sebe čeští havíři rozsévají… „Měšec […]

„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty… „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou míru. […]

Lovčí má dnes napilno. Přijede král Přemysl Otakar II. i se svým doprovodem. Zůstane pár dní. O století později se ale Vrškamýk už ocitá stranou zájmu. Veškerá pozornost se upírá na Karlštejn.   Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné […]

Komu připadne trůn římského krále po smrti Richarda Cornwallského (1209–1272) v roce 1272? Přemysl Otakar II. vycítí svoji šanci. Zdá se, že i kurfiřti budou hlasovat v jeho prospěch. Jakmile ale dojde 27. září 1273 k volbě, nedostane Přemysl Otakar II. (1233-1278) ani jeden jediný hlas! Přestože mu dali příslib, ve skutečnosti nemají zájem, aby se na […]

Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla Otakara II.: syna a dvě dcery. Do Čech ale putuje listina, která jasně říká, „že žádné z těchto dětí nemá v budoucnu právo usednout na český trůn.“ Královský trůn jim tak unikne jen o vlásek. Kdyby hlava církve rozhodla jinak, mohl se Mikuláš I. po vraždě Václava III. stát českým […]

Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec neobvyklým jevem. Kdo byl prvním českým gramotným panovníkem? Svatý Václav (907–935). První staroslověnská legenda o jeho životě líčí, že četl jak latinské, tak i slovanské a řecké knihy.  Až do 13. století jsou ale bohužel tyto schopnosti u našich panovníků spíše vzácností. Poručník mu nepřeje  Číst […]

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]