Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné.
Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.
Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, chobotnici se podobající části nervového systému ve škáře, jejichž funkce se doposavad omezovala na pouhou ochranu a výživu nervového vlákna.
Schwannovy buňky byly vědě známé dlouho před svým „povýšením“, o síti kapilár v dlouhých kostech, o jejichž existenci prvně informovali vědci v lednu 2019, ovšem nikdo netušil. Jaké další systémy, nebo dokonce orgány, vědci v lidském těle poslední dobou našli?
Šestá vrstva rohovky
Na počest svého vlastního objevu, jako tzv. duovu vrstvu, pojmenoval část lidské rohovky indicko-britský profesor oftalmologie z University v Nottinghamu, Harminder Dua.
K pěti vrstvám, z kterých se do té doby lidská rohovka skládala, tak v roce 2013 přibyla další. Navzdory své titěrnosti je překvapivě odolná. S pouhými 15 mikrometry (15 miliontin metru) odolá tlaku až dvou barů (200 kPa).
Pokud jej potvrdí i další lékaři, bude mít objev této nové části lidského oka vliv na transplantaci rohovky, a zároveň rozšíří porozumění degenerativních očních chorob.
Kanalizační síť mozku
Většina orgánů v těle odstraňuje mrtvé buňky a další odpad pomocí lymfatického systému. Zároveň v této „kanalizaci“ našeho organismu probíhá také distribuce imunitních buněk, které organismu pomáhají bojovat proti infekci.
Jak se s odpadem a bojem proti infekci vypořádává mozek, zůstávalo dlouho tajemstvím. Až studie výzkumníků z Národního institutu zdraví v Marylandu roku 2017 nalezla důkazy o lymfatickém systému v tzv. tvrdé pleně mozkové nejprve u hlodavců. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že mozek člověka by měl představovat výjimku.
Největší orgán těla
Lidské tělo se ze 60 % skládá z vody, z níž dvě třetiny se nachází uvnitř buněk. Že zbývající třetina, tzv. intersticiální tekutina, musí být někde ve zbytku těla, vědci tušili.
Až v roce 2018 ovšem američtí lékaři z Newyorské univerzity objevili síť tekutinou vyplněných dutin, která se nachází všude po lidském těle – pod povrchem kůže, v trávicím traktu, plicích i svalech. Podle nich tvoří jeden propojený orgán, zvaný intersticium.
Nejedná se přitom o žádnou tkáň jen tak do počtu. Podílí se asi na 20 % tělesné váhy člověka, to je přibližně o 4 % více než kůže. Jeho funkce může zahrnovat tlumení otřesů a ochranu tkání.
Zároveň nabízí vysvětlení, proč se zhoubné nádory dokážou šířit v lymfatických uzlinách – intersticium je totiž přímo napojený na lymfatický systém.
Žlázy v hrdle
V roce 20200 nizozemští vědci objevili do té doby neznámý párový orgán. Před zraky lékařů se tyto tzv. tubariální žlázy skrývaly v místech, kde se nosní dutina střetává s hrdlem. Jak uvedl vedoucí studie Matthijs Valstar:
„Nejdříve jsme si mysleli, že je nemožné něco takového objevit v roce 2020.“ Jejich závěr ovšem potvrdilo několik následných pitev.
Pozornosti tyto slinné žlázy unikaly tak dlouho, protože pro ultrazvuk, výpočetní tomografii (CT) i magnetickou rezonanci (MRI) jsou neviditelné. Zjištěny byly až díky pokročilému typu diagnostické metody zvané PSMA PET/CT.
