Sňatkem s mnohem starší Markétou spadlo v roce 1252 budoucího českému králi Přemyslu Otakarovi II. do klína babenberské dědictví – Rakousy.

Po smrti svého otce Václava I. (1205–1253) se ale králi Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) kvůli rakouským zemím utká s uherským králem Bélou IV. (1206–1270).

Drancování území zastaví až papež Inocenc IV. (asi 1195–1254) a v květnu 1254 přiměje oba soky uzavřít příměří. Přemyslovec se cítí na vrcholu sil a o tři roky později vtrhne do Bavorska.

Jde o další mocenskou hru, protože bavorský vládce Jindřich (1235–1290) je zetěm Bély IV. Český král se ho chce zbavit a oslabit tak uherského krále. Bitva u Mühldorfu roku 1257 ale pro Čechy končí neslavnou porážkou.

Boje potom pokračují v Korutanech, které pro změnu napadne Štěpán (asi 1240–1272), syn uherského krále. Přemysl Otakar II. má v Korutanech spojence, Oldřicha III. Sponheimského (asi 1220–1269).

Korutanského vévodu poutají k Přemyslovcům pevné příbuzenské svazky. Oldřich je synem Judity (1201–1230), dcery Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230).

„Žádám vás o pomoc,“ prosí nyní svého bratrance Přemysla Otakara II. a ten ho samozřejmě ochotně vyslyší.

Vládce bez dědice

Ve Štýrsku mají dost uherské nadvlády a český král podpoří jejich povstání. Béla IV. si nic podobného samozřejmě nenechá líbit. Bitva u Kressenbrunnu v roce 1260 ale skončí pro uherského krále porážkou a on se musí vzdát svých nároků na alpské země.

Pozice Přemysla Otakara II. ještě sílí. Se souhlasem římského krále Richarda Cornwallského (1209–1272) si roku 1266 podmaňuje Chebsko.

Stále ale sleduje situaci v Korutanech, kde vládne jeho příbuzný Oldřich III. Neujde mu, že i když se vévoda roku 1248 oženil s Anežkou Meránskou (asi 1215–1263), z manželství dosud nevzešli žádní potomci.

Vytouženého dědice mu nepřinese ani druhý sňatek s Anežkou Bádenskou (1249–1295). Českému panovníkovi situace hraje do karet. Dělá si na Korutany zálusk…

Vražda změní plány

Chebsko roku 1206 římský král Filip Švábský (1177–1208) slibuje své dceři Kunhutě Štaufské (asi 1200–1248), která se zasnubuje s budoucím českým králem Václavem I. Ovšem kvůli následnému zavraždění Filipa Švábského k naplnění dohody nedojde.

Až Přemysl Otakar II. využije svých práv. Chebsko se ale stává součástí zemí Koruny české jenom na deset let. V roce 1276 Rudolf I. Habsburský donutí Přemysla Otakara II., aby se ho zřekl.

Území se nepovede zachránit ani šikovnou sňatkovou politikou – Přemysl Otakar II. zasnubuje svého syna, budoucího krále Václava II. (1271–1305), s Rudolfovou dcerou Gutou (1271–1297), která dostala Chebsko věnem.

Znovu se k našim zemím Chebskou připojuje až za vlády Jana Lucemburského (1296–1346).