Sňatkem s mnohem starší Markétou spadlo v roce 1252 budoucího českému králi Přemyslu Otakarovi II. do klína babenberské dědictví – Rakousy.
Po smrti svého otce Václava I. (1205–1253) se ale králi Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) kvůli rakouským zemím utká s uherským králem Bélou IV. (1206–1270).
Drancování území zastaví až papež Inocenc IV. (asi 1195–1254) a v květnu 1254 přiměje oba soky uzavřít příměří. Přemyslovec se cítí na vrcholu sil a o tři roky později vtrhne do Bavorska.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Jde o další mocenskou hru, protože bavorský vládce Jindřich (1235–1290) je zetěm Bély IV. Český král se ho chce zbavit a oslabit tak uherského krále. Bitva u Mühldorfu roku 1257 ale pro Čechy končí neslavnou porážkou.
Boje potom pokračují v Korutanech, které pro změnu napadne Štěpán (asi 1240–1272), syn uherského krále. Přemysl Otakar II. má v Korutanech spojence, Oldřicha III. Sponheimského (asi 1220–1269).
Korutanského vévodu poutají k Přemyslovcům pevné příbuzenské svazky. Oldřich je synem Judity (1201–1230), dcery Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230).
„Žádám vás o pomoc,“ prosí nyní svého bratrance Přemysla Otakara II. a ten ho samozřejmě ochotně vyslyší.
![Rudolf I. Habsburský je nebezpečným protivníkem. FOTO: Name des Künstlers im Dateinamen in Klammern/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/02/2-4.png)
Vládce bez dědice
Ve Štýrsku mají dost uherské nadvlády a český král podpoří jejich povstání. Béla IV. si nic podobného samozřejmě nenechá líbit. Bitva u Kressenbrunnu v roce 1260 ale skončí pro uherského krále porážkou a on se musí vzdát svých nároků na alpské země.
Pozice Přemysla Otakara II. ještě sílí. Se souhlasem římského krále Richarda Cornwallského (1209–1272) si roku 1266 podmaňuje Chebsko.
Stále ale sleduje situaci v Korutanech, kde vládne jeho příbuzný Oldřich III. Neujde mu, že i když se vévoda roku 1248 oženil s Anežkou Meránskou (asi 1215–1263), z manželství dosud nevzešli žádní potomci.
Vytouženého dědice mu nepřinese ani druhý sňatek s Anežkou Bádenskou (1249–1295). Českému panovníkovi situace hraje do karet. Dělá si na Korutany zálusk…
![Přemysl Otakar II. si dělal zálusk na Korutany. FOTO: Konec Přemyslovců v Čechách, ISBN 80-7304-067-0/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/02/3-24.jpg)
Vražda změní plány
Chebsko roku 1206 římský král Filip Švábský (1177–1208) slibuje své dceři Kunhutě Štaufské (asi 1200–1248), která se zasnubuje s budoucím českým králem Václavem I. Ovšem kvůli následnému zavraždění Filipa Švábského k naplnění dohody nedojde.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Až Přemysl Otakar II. využije svých práv. Chebsko se ale stává součástí zemí Koruny české jenom na deset let. V roce 1276 Rudolf I. Habsburský donutí Přemysla Otakara II., aby se ho zřekl.
Území se nepovede zachránit ani šikovnou sňatkovou politikou – Přemysl Otakar II. zasnubuje svého syna, budoucího krále Václava II. (1271–1305), s Rudolfovou dcerou Gutou (1271–1297), která dostala Chebsko věnem.
Znovu se k našim zemím Chebskou připojuje až za vlády Jana Lucemburského (1296–1346).