Kníže Václav, budoucí světec, má dlouhou a úzkou lebku, čímž se liší od svých přemyslovských následovníků. Změnu ve tvaru lebky podle antropologických výzkumů přinesly ženy, které se do rodu přivdaly.

Díky nim se lebka pozdějších přemyslovských králů změnila na krátkou a spíše zakulacenou. Ovšem Václav má kvůli tvaru lebky i podlouhlý a velmi úzký obličej, lemovaný světlými vlasy. O nich svědčí pozůstatky měkkých tkání i jich samotných na dochované lebce.

Typické pro Václava jsou daleko od sebe posazené oči, pravděpodobně modré barvy. Pyšní se i dokonalým chrupem – chybí mu jenom jedna stolička. I většina pozdějších Přemyslovců má zuby v perfektním stavu.

Dominantní nos

Jak vypadali Přemyslovci? Jakou měli třeba barvu očí nebo vlasů? A dokáže vůbec moderní věda něco takového zjistit? Současná věda umí odpovědět i na tyto otázky. Paleoantropolog Emanuel Vlček (1925–2006) se v 80. letech minulého století věnoval výzkumu ostatků posledních Přemyslovců. Například z kosterních pozůstatků Přemysla Otakara II. (asi 1233–1278) se mu podařilo zrekonstruovat obličejovou část jeho lebky.

Král železný a zlatý měl pravděpodobně kolmé čelo, jeho tváři dominoval středně velký nos. Lícní kosti zřejmě neměl příliš výrazné, zato nadočnicové oblouky byly zřetelnější. Barva vlasů i očí pravděpodobně byla tmavě hnědá, ostatně některé dobové kroniky potvrzují jeho snědou tvář.

Prší mu do pusy

Na český trůn usedl i Leopold I. (1640–1705), označovaný za vůbec nejpyskatějšího Habsburka v historii. V jeho případě nedokázali anomálii zamaskovat ani ti nejšikovnější malíři. Velký spodní ret Leopoldovi dokonce hodně ztěžuje i mluvení.

Jednou si prý při partii kuželek posteskl francouzskému hraběti de Gramontovi, že „mu prší do pusy“. Hrabě, který se stará o jeho výchovu, prý jenom poznamená: „Ústa je možné zavřít.“ Leopold ho podle historky poslechne, ústa konečně zavře a má radost.