Vikinský válečník Knut I. (asi 944–1035) poráží roku 1016 v bitvě u Ashingtonu anglického krále Edmunda. Tím dochází k rozdělení britského ostrova na dvě poloviny. V listopadu téhož roku ale Edmund umírá, a tak se Knut I. stává vládcem celé Anglie. Když arabský vůdce Saladin (1138–1193) v roce 1187 obsadí Jeruzalém, netuší, co se začne dít v Evropě. Do čela […]

„Máme tolik lučištníků, že salva jejich šípů zastíní Slunce,“ říká perský vyjednavač spartskému králi Leonidasovi I. (asi 540–480 př. n. l.) před bitvou u Thermopyl v roce 480 př. n. l. „Tím líp, alespoň budeme bojovat ve stínu,“ odpoví klidně Sparťan. Čeká ho porážka. Rodák ze severoafrického Kartága Hannibal (247–183 př. n. l.) přichystá v roce 218 […]

„Pivo je důkazem boží lásky,“ nechá se slyšet americký diplomat a přírodovědec Benjamin Franklin (1706–1790), který je na západě uznáván i jako vynálezce bleskosvodu a vděčíme mu za popularizaci šachů. Inspiraci i relaxaci na dně sklenice hledá ale až příliš často.     To generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josif Vissarionovič Džugašvili alias Stalin […]

„Baroko vneslo do všech druhů umění dynamiku, talentovaní kazatelé ji dokázali uplatnit i ve slovesném umění,“ uvádí současná bohemistka Marie Janečková. Proslovy v kostele se stávají tím nejlepším prostředkem, jak ovlivnit názory obyvatel. Proto se baroko pojí s rekatolizací, a to zejména u nás v Čechách a na Moravě. Tridentský koncil, shromáždění kardinálů probíhající v letech 1545–1563, kněžím nařizuje, […]

„Musím zmizet,“ uvědomuje si Vojtěch Náprstek. Ve Vídni má teď, v roce 1848 pořádně horkou půdu pod nohama. Dovolil si totiž mluvil o svobodě tisku. Zanedlouho opravdu odpluje do Ameriky. Vojtěch Náprstek (1826–1894) určitě neměl nudné dětství. Jeho rodiče si koupí dům U Halánků na dnešním Betlémském náměstí v Praze. Provozují tu pivovar, hostinec a vinopalnu. Otec […]

Francouzský architekt Jules Hardouin-Mansart (1646–1704) navrhuje přestavbu zámku ve Versailles. Jak črtá tužkou po papíře, v duchu už si představuje hru stínů, kterou stavba vytvoří. „Chce to více světla,“ namítne a protáhne křivku chrámového okna. Prohlédne si nákres a teprve teď je spokojený. Vypadá to, jako by chtěl porušit všechna pravidla statiky. Strohé přímé linky nahrazuje […]

Vikingové se stali předmětem řady mýtů a romantizovaného pohledu na ně, k čemuž došlo v průběhu 18., 19. i počátku 20. století. Archeologie i historické prameny se je dodnes snaží bourat.   Legendární je především jejich krutost v bojích. Podle Joanne Shortt Butlerové z univerzity v Cambridge se však jejich nelítostnost nijak nelišila od toho, co bylo v té době […]

V roce 1792 knižně vycházejí Dějiny českého jazyka a literatury od Josefa Dobrovského – první dílo, které podrobně popisuje a hodnotí českou literaturu podle úrovně slohu, obsahu a gramatiky. Vrchol naší literatury leží podle Dobrovského v 16. století. V 19. století pak vyšla zásadní díla naší literatury. Která to byla? Manželka Mína (Frederika Wilhelmina) inspiruje Jána Kollára k napsání […]

Když je Přemysl Otakar I. v roce 1198 Filipem Švábským korunován českým králem, už se obejde bez podpory rodu Wettinů. To se promítne i do jeho vztahu s manželkou Adlétou, která z jejich kruhu pochází. Dřívější vášnivá láska vyhasne. Přemysl se rozhodne, že následníka mu povije jedině královská dcera. Přemysl Otakar I. (1155/1167–1230) si vybere Konstancii Uherskou (1180–1240), […]

Důstojní muži nosí hodinky na řetízku ve speciální kapsičce. Tvrdí, že jen blázen by je nosil na zápěstí. Jenže pak přijde 1. světová válka a všechno je jinak. První hodinky se na zápěstí objeví už v roce 1571, dlouhá staletí je tam však nosí pouze ženy. Muži, až na výjimky, trvají na hodinkách kapesních. Pojďte […]

Máte pocit, že trojkombinace vidlička, nůž a lžíce tu byla odjakživa? Není to tak. Jde o poměrně novodobou záležitost. Jídlo v průběhu staletí směřuje ke zjednodušení a ke slovu přichází nebo jednoduchého do ruky, třeba párek v rohlíku a pro rychlou přípravu jsou tady konzervy nebo instantní jídla. Benediktinský mnich Dom Perignon (asi 1638–1715) bloudí roku 1668 […]

Básník Friedrich von Schiller v roce 1781 vydává drama Loupežníci. Schiller je členem německého předromantického literárního hnutí s názvem Bouře a vzdor (z let 1767–1785). Spisovatelé, v něm sdružení, už nechtějí osvícenství, naopak je lákají city a fantazie, které se v 19. století dostávají ke slovu. Anglický básník George Gordon Byron v lyricko-epické básni Childe Haroldova pouť, vydané v letech 1812–1818, popisuje […]

Mezi českými básníky se v 19. století objevuje řada výrazných osobností. Někteří se nebojí postavit dobovým konvencím, otevírat nová témata a vyrážet do světa. Objevuje se zde i jedna výrazná žena, která neváhá cílevědomě prosazovat vzdělávání pro něžné pohlaví. Studium práv sice Karlu Jaromíru Erbenovi (1811–1870) nepřinese obživu, ale zato se díky němu seznámí se spoustou […]