Skip to content
reklama

Pomohly jim přečkat dobu sucha

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové studii zjistili, že během 9. století našeho letopočtu – kdy se předpokládá, že poloostrov Yucatán a sever Střední Ameriky zasáhlo sucho -, měli Mayové k dispozici velké množství jedlých rostlin.

Zemědělství se dařilo i v nepříznivých podmínkách. Foto: Pixabay

Archeolog Scott Fedick a fyziolog rostlin Louis Santiago vysvětlili, že mnohé z těchto rostlin byly vysoce odolné vůči suchu, na rozdíl od kukuřice, fazolí a tykví, které se obvykle připisují mayským farmářům.

„Dokonce i v nejextrémnější době sucha – a nemáme jasný důkaz, že nejextrémnější situace kdy nastala – by stále přetrvávalo 59 druhů jedlých rostlin,“ řekl Santiago.

blank
Podíl klimatické změny na zhroucení klasické mayské civilizace je poněkud sporný. Foto: Pixabay

Odolné plodiny

Mezi takové odolné potravinářské plodiny patří maniok, palmové srdce a chaya. „Chaya a maniok dohromady by poskytly obrovské množství sacharidů a bílkovin,“ vysvětlili vědci. Je proto nepravděpodobné, že by sucho způsobilo kolaps zemědělství a rozpad mayské společnosti.

blank
Klasická mayská civilizace vznikla okolo roku 250 a po roce 800 se zhroutila. Foto: Pixabay
Foto: Úvodní foto: Pixabay
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články