Skip to content
reklama

Oskar Schindler: Dobrodinec nebo vychytralý vyděrač a otrokář?

Desítky německých podnikatelů stáhly vězně do bezpečných oblastí a nechali je tu pracovat za snesitelných podmínek až do konce války. Proč se však dočkal ovací pouze ten, který si je nejspíš zasloužil nejméně?

Oskar Schindler (1908–1974) je německý obchodník, z něhož režisér Steven Spielberg (*1946) svým filmem Schindlerův seznam (1993) udělal hrdinu, který chrabře sabotuje německou armádu a zachraňuje Židy nalevo napravo.

Liam Neeson (*1952) z něj navíc svým výkonem udělal hrdinu sympatického. Ve skutečnosti však rodák ze Svitav není žádný Mirek Dušín.

Pomáhá rozbít Československo

Když se chuligán, kterého ze školy vyrazí pro podvody, zrovna neopíjí, tak oblbuje holky a vykládá jim, jak zbohatne. Možná i proto si jako slibnou investici bere dceru bohatého statkáře Emílii Plezlovou (1907-2001). Tchán asi z hochštaplera, kterému práce nevoní, není moc nadšený. Ostatně to brzy ani Emilie. Že je ženatý, totiž Schindlerovi nebrání ve snaze dostat se pod každou sukni, která se kolem mihne. „Byl to prostě gauner, byť uměl být okouzlující,“ vzpomínají po válce místní.

Horuje pro připojení Sudet k Říši a nezůstane jen u slov a nadšeného hajlování. Začne pracovat pro Abwehr (německá vojenská rozvědka a kontrarozvědka) jako špion. Tři roky zrazuje a pomáhá rozbíjet Československo než je dopaden českou policií.

Před vězením ho však zachrání Hitler a obsazení republiky.

Továrna Oskara Schindlera v Krakově (I, Noaa, CC BY-SA 2.5, commons.wikimedia)

Vydělat se dá na všem

Vytuší příležitost, vstupuje do NSDAP a pomocí známostí a kontaktů se v roce 1939 stává v polském Krakově nuceným správcem zabrané židovské továrny na výrobu smaltovaného nádobí. Využívá Židy jako levnou pracovní sílu, aby si pořádně nahrabal.

A oni mu s tím pomáhají protože věří, že až se to přežene, tak se jim jejich zhodnocený majetek vrátí. Schindler však nevydělává jen na levné pracovní síle. Čile se zapojí do černého obchodu a vydělává dokonce i na pomoci, která do krakovského ghetta putuje z židovské organizace Jewish Joint Distribution Commitee.

Když začne v roce 1943 likvidace ghetta a přesun Židů do koncentráků, stejně jako další podnikatelé varuje své dělníky, aby přes noc zůstali v továrně. Uchrání je tak od deportace a později využije toho, že pracuje pro zbrojní průmysl aby si vydupal přesun továrny do relativně bezpečnějšího Brněnce.

Žádný kamarád Židů

To je ona chvíle, kdy má vzniknout pověstný seznam. Neznamená to však, že by byl najednou s dělníky kamarád. Zůstává bezohledným otrokářem, který vytěžuje levnou židovskou pracovní sílu na maximum. Podmínky v jeho táboře jsou stejně tvrdé jako jinde.

Nemoci, vyčerpání, hlad. Úmrtnost je tu dokonce větší než v podobných táborech, které na území Sudet patří pod koncentrační tábor Gross-Rosen. Důkazem jed i masový hrob 42 vězňů v nedaleké Bělé pod Svitavou.

Ostatně i samotný přesun je spíš kšeft než projev altruismu. Mezi vybranými se totiž ocitají hlavně bohatí, kteří mohli dobře zaplatit, nebo jinak významní Židé, kteří se mu po válce mohou hodit, kolaboranti a kontakty ještě z dob předválečných.

blank
Schindlerův pomník ve Svitavách. (Lysippos, CC BY 3.0, commons.wikimedia)

Dobře zúročená akce

Schindler totiž není hloupý. Už koncem roku 1943 je mu jasné, že válka je prohraná. A začne se připravovat. Buduje si nové konexe, nové zásluhy a samozřejmě potřebné alibi, ve kterém transport vězňů dostává podobu záchranné mise.

Klapne to dokonale. Přestože ho Československo i Polsko zařadí na seznam hledaných válečných zločinců, stane jediným nacistou, který má u nás památník a v Jeruzalémě má tu čest zasadit strom v Aleji Spravedlivých.

blank
Režisér Steven Spielberg sice příběh zfilmoval famózním způsobem a udělal z Schindlera legendu. (Gage Skidmore, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia)
Foto: commons.wikimedia titulka (Autor: Neznámý – Yad Vashem, Volné dílo, commons.wikimedia)
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články