Český národ se pomalu, ale jistě vymaňuje z německého područí, když vtom se objeví něco, čím mohou Češi zasadit Němcům pomyslný finální úder. Prastaré rukopisy psané perfektní staročeštinou dokládají klíčové události doby kněžny Libuše. Že by šlo o podvrh? Kdepak. Za takový názor následoval vášnivý lynč. Nadaný sociolog a filozof Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) šokuje […]

„Kacíři,“ šeptají si francouzští dvořané, když jejich král Ludvík XI. přijímá českou delegaci. Někteří se od nich dokonce trochu nedůvěřivě odtahují. Češi jim ale nezůstanou nic dlužni. Papežovi docela otevřeně nadávají. Cestopis panoše Jaroslava líčí diplomatickou návštěvu bez servítek. Český král Jiří z Poděbrad (1420–1471) se právě chystá vyslat do Francie diplomatické poselstvo. Má za úkol […]

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 museli kvůli své protestantské víře uprchnout z Čech. „V naší vlasti budete přijati jako osvoboditelé,“ ujišťují teď švédské vojáky čeští emigranti. Myslí si to i Jan Amos Komenský. Jenže elita, která kdysi zmizela před tvrdou rekatolizací, se mýlí… Švédové 25. června 1648 zaútočí na Prahu. Filozof Jan […]

„Postavíme si hrad,“ navrhne jedna z dívek. Ostatní nadšeně souhlasí. Mají pocit, že po smrti kněžny Libuše si jich nikdo pořádně neváží. Chtějí proto dokázat mužům, že se jim vyrovnají ve všem – i ve fyzické práci a v boji. Pod vedením Vlasty se pustí do práce, která jim jde pěkně od ruky. Že by emancipace přišla […]

Původní pivní šenk U Švingulanta brzy zdědí jméno po svém majiteli Pinkasovi. Díky kvalitě podávaného zlatého moku se okamžitě stává centrem společenského dění. Prostory nestačí náporu hostů a Pinkasovi v roce 1876 přikupují i sousední dům č. p. 756 (předtím vlastnili č. p. 755). U pražského krejčího Jakuba Pinkase, který šije řádové oděvy pro františkánské mnichy, pravidelně přespává jeho přítel […]

Pražští konšelé s hrůzou v očích sledují, jak husitští zbrojnoši ukládají otepi slámy k trámům katedrály sv. Víta. „To bude pěkně hořet,“ pochvalují si ozbrojenci a vzájemně si zažehávají louče. Tak takhle tedy ne! Radním se podaří předákovi husitů domluvit a ten své žháře odvolá. Mnoho dalších sakrálních staveb ale takové štěstí nemá. „To je […]

24. května 1868 přijíždí na ukrajinskou Volyni patnáct českých vystěhovalců. Všechno organizuje bývalý strážmistr František Přibyl. Na rozdíl od ostatních ale necestuje dobrovolně. Rakouská policie ho z vlasti vyhostila! V Národních listech vychází 25. února 1868 zpráva: „Velké a malé statky jsou na prodej za velmi levnou cenu. Statky ty nalézají se v carském Rusku v okrese Volyňském, osm […]

Prohra v prusko-rakouské válce v roce 1866 císaře přesvědčí, že má smysl uzavřít strategickou dohodu s Uhrami. Rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867 je pro Čechy obrovským zklamáním. Po celou dobu války přece stáli po boku panovníka a odmítli spolupracovat s útočníkem. Císařova vděku se ale místo nich dočkali zrádní Uhři, kteří stáli na nepřátelské straně! Český politik František Ladislav […]

„V naší vlasti budete přijati jako osvoboditelé,“ ujišťují švédské vojáky čeští emigranti, kteří museli po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 prchnout z Čech kvůli své nekatolické víře. Myslí si to i Jan Amos Komenský. Jenže elita, která musela zmizet před tvrdou rekatolizací, se bohužel mýlí… Jan Ámos Komenský (1592–1670) se právě roku 1648 vrací s nemocnou […]

Ze slibů z roku 1848 nezbývá vůbec nic. Naopak, vlastenci, kteří se zamíchali do víru dění jsou nyní rebelové na „černé listině.“ Ve vídeňských politických kruzích se začátkem února 1867 „peče“ dohoda mezi Rakouskem a Uhrami. Čechům je jenom pro zlost. Bitva u Hradce Králové roku 1866 končí pro monarchii katastrofou. Vídeň a Pešť spolu jednali o […]

Po smrti praotce Čecha nastává podle Jiráska doba bezvládí a krvavých bitek mezi různými kmeny. Když se zlo rozmáhá čím dál více, stařešinové rodu chtějí vyhledat muže, který by jim vládl a soudil je. Do hry se dostává tajemný vládce Krok. „I uradili se, že pošlou k Lechovi, bratru Čechovu, aby na se přijal správu […]