Pohled na oblohu vzrušuje lidí už dávno. Jenže jak odhadnout, co se na ní bude dít zítra nebo za týden? Starověcí Atéňané sice nemají ani televizi, ani internet, ale zpravodajství o počasí si zajistit umí.

Při procházce městem nikdy nezapomenou kouknout na vyvěšená parapegmata, aktuální informace a astronomických a meterologických událostech.

Smog už ve starověku Řecký filosof Aristoteles (384–322 př. n. l.) píše roku 340 př. n. l. pojednání Meteorologica. Pod pojmem „meteora“ označuje všechno, co je ve vzduchu. Další z Řeků, Theoprastus (371–287 př. n. l.), sestavuje knihu o počasí zvanou „Kniha znamení“. Téměř 2000 let jde u meteorologů na dračku.

A překvapivě, smog není novodobou záležitostí! Už o 400 let později (64 n. l.) se o znečistěném vzduchu v Římě zmiňuje filosof Seneca (4 př. n. l. – 65 n. l.).

Předbíhají dobu Mistry ve zkoumání počasí, které hned tak někdo netrumfne, jsou Arabové. Al-Kindi (801–873) píše pojednání, ve kterém se zabývá příčinami přílivu a odlivu moří, Al-Dinawari (828–896) už tenkrát ví, jak využít znalostí počasí pro zemědělství.

Vědec Ibn Al Haytham (965–1039) se na počátku 11. století zabývá atmosférickou refrakci světla a jeho výpočty výšky zemské atmosféry se jenom velmi málo liší od našich moderních měření! A na přelomu 13.

a 14. století Qutb al-Din al-Shirazi (1236–1311) a Kamal al-Din al-Fārisī (1267–1319/1320) umějí správně vysvětlit příčinu vzniku duhy.

Kosmovo tornádo Už český kronikář Kosmas (asi 1045–1125) zachycuje zprávy o počasí. Nejstarší je z roku 1092: „A v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy.“

Roku 1119 se Čechami podle jeho záznamů nepochybně přehnalo tornádo: „Dne 30. července ve středu, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě…Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě.“

Duha pro lepší zítřky Když se Václav II. (1271–1305), syn Přemysla Otakara II., vrací po dlouhém věznění do Čech, všichni se těší, že po období bez krále bude konečně lépe. Historik František Palacký (1798–1876) v „Dějinách národu českého v Čechách a na Moravě“ píše, že jeho příchod zvěstovala duha.

„Dne 26. prosince 1283 objevila se duha podivné krásy, jež se klenula nad městem pražským, sahajíc jedním okrajem nad městské hradby, druhým na opačné straně města k severu nad řeku Vltavu.“

Z ní prorokovali českému království obrat k lepšímu. Jde o první písemný doklad pozorování duhy u nás!

Blondýnky jako měřidlo Renesanční umělec a vědec Leonardo da Vinci (1452–1519) přichází s prvním vlhkoměrem, přístrojem, který měří vlhkost vzduchu. Jeho základ je geniálně jednoduchý, používá totiž lidské vlasy!

Ty umí pohltit a udržovat vodu a podle vlhkosti mění svoji délku. V přístroji se jednoduše napnou tak, aby k nim měl přístup vzduch, a páčka ukazuje změnu jejich délky. Nejpřesněji prý ukazují blonďaté!