Mandragora neboli v českém jazyce pokřín obecný je bylina známá již od nejstarších dob. Této jedovaté rostlině se daří zejména ve středomořské oblasti, není tedy divu, že ji znali už ve starověkém Egyptě či Palestině.

Byla velmi pravděpodobně známa jako opojný prostředek i lék. Dobře o ní věděl například středověký perský filozof a lékař Avicenna nebo nejslavnější lékař starověku, považovaný za zakladatele lékařské vědy – Hippokrates.

Snad každá kultura, která se s ní setkala, si k ní vybudovala osobitý vztah v souvislosti s množstvím svérázných mýtů, legend a pověstí.

Opojný halucinogen

Kořen a semena mandragory obsahují látky, které se používají jako sedativum, halucinogen a hypnotikum. Jejich aplikací se vyvolávají halucinace, které se týkají naprosto všech lidských smyslů.

Zejména pocity levitace se pak zřejmě do lidových pověr dostaly v souvislosti se slétáváním čarodějnic na jejich sabaty. Stačila k tomu mast, protože tyto látky se velice dobře a účinně vstřebávají rovněž i kůží.

Čarodějnictví a magie

Mandragora je tedy považována za jednu ze základních rostlin magie i čarodějnictví. V dřívějších dobách prý nesměla chybět na žádné čarodějnické zahrádce. Celou sbírku mandragor měl prý údajně rovněž i magií nadšený císař Rudolf II.

Nástroj ďábla

Podivně rozvětvený kořen svým tvarem připomínal lidskou postavu, ve které lidé spatřovali divého muže nebo rovnou samotného ďábla. Podle křesťanství mandragora vůbec sloužila zejména k ďábelským účelům.

Jisté je, že celá rostlina obsahuje směs alkaloidů, stejnou, jakou disponuje i její nejbližší příbuzný rulík zlomocný, snad nejnebezpečnější středoevropská jedovatá rostlina.

Vzácnost nad vzácnost?

Kořen této tajemné rostliny prý údajně přináší štěstí, vrací mládí a odkrývá poklady. Mandragora byla nalezena i ve velkolepé pohřební výbavě faraona Horního a Dolního Egypta – Tutanchamona (přibližně 1345-1327 př. n. l.).

Ve starověkém Egyptě byla mandragora uctívaným afrodiziakem a taktéž symbolem lásky. Ve většině případů byla zobrazována v souvislosti s vášní a smyslností, tedy k probouzení milostných citů.

V minulosti bylo oblíbené zejména víno s příměsí mandragory, které se vyznačovalo skutečně velice silnými opojnými vlastnostmi a též afrodiziakálními účinky.