Mexický politik a generál Antonio López de Santa Anna bojuje za nezávislost Mexika na Španělsku. Když se mu roku 1829 podaří v Tampicu porazit Španěly, začnou mu Mexičané říkat „Otec vlasti.“ Výrazně na sebe upozorní v bitvě u Alamy roku 1836.  O dva roky později ale získává Antonio López de Santa Anna (1794–1876) ještě větší slávu, když vede vojsko proti Francouzům, kteří napadli Veracruz. Během jejich dělostřeleckého útoku je zraněn […]

V saském Stedingenu lidé v roce 1220 nechtějí platit církvi desátky, a nakonec si vykoledují, že na ně papež Řehoř IX. pošle v roce 1232 vojsko. Rolníci se křižákům srdnatě postaví, a třebaže nemají takovou výzbroj jako nepřátelé, nakonec je v červnu 1233 porazí.   Křižákům se podaří vydrancovat pouze část Stedingenu a upálit několik rolníků. Pak jim nezbývá než ustoupit. […]

„Okamžitě svolejte všechny velvyslance, aby požádali své vlády o instrukce k zahájení vojenské akce. Peking musí být regulérně dobyt a srovnán se zemí!“ rozčiluje se německý císař Vilém II. (1859–1941). Boxerské povstání v Číně je v plném proudu… Čínské císařství je na kolenou. Po prohrané čínsko-japonské válce (1894–1895) zemi zaplavují cizinci převážně z evropských mocností. […]

„Bez Maxmiliánova souhlasu ničeho nedosáhnu,“ uvědomuje si trpce Vilém z Rožmberka v létě roku 1575. Bojuje mezi snahou získat polský trůn a udržet si podporu habsburského císaře. Když se na podzim tábor jeho polských příznivců rozpadne, vlastně se mu docela uleví. Nemusí se obávat panovníkova trestu.  Když v červenci 1572 zemře polský král Zikmund II. August (1520–1572), vymírá s ním po meči jagellonská dynastie vládnoucí na polském […]

Obtloustlý papež Lev X. z rodu Medicejů se napije z poháru vína. Labužnicky vychutnává nápoj a mlaskne. Navzdory přirozené lenosti a poživačnosti ale dokáže své rozvětvené rodině vybudovat v italské politice postavení, které jí podle jeho názoru náleží. Je mladý, silný a přitažlivý s hřívou světlehnědých vlasů padajících až na ramena. Není divu, že Piero de Medici (1472–1503) okouzluje okolí. S jeho povahou je to […]

„Sestřelit!“ dostává rozkaz skupina německých stíhaček z letky 14 v Bordeaux. Osm strojů Junkers Ju-88 vyráží do vzduchu proti neozbrojenému letounu Douglas DC-3, který vzlétl z lisabonského letiště Portela a míří do Bristolu. Malé letadlo se 13 cestujícími na palubě a čtyřčlennou posádkou nemá šanci….  Přitom by se letounu DC-3, který se odlepil z Lisabonu 1. června 1943 v […]

Severské národy odjakživa zapisují své paměti do oslavných ság. Několik z nich opěvuje Leifa Erikssona. Muže, který se patrně neprávem nezapsal do dějin jako objevitel Ameriky. Syn kolonizátora Islandu a Grónska Erika Rudého měl na začátku vlastně daleko vzácnější pohnutky než jenom objevovat svět. Měl to být on, kdo obyvatelům Grónska přinese křesťanství. Když tak s úspěchem […]

Choroby mají rozsáhlý a důležitý vliv na člověka už po tisíciletí. V dnešním videu se společně podíváme na to, jak bakterie dokázaly zatočit s lidstvem, a nad kterými z nich se naopak lidstvu podařilo zvítězit.

„Měšťané, řemeslníci, ženy staré, mladé, studenti v pláštích, všichni se před radní věží tlačili, na špičky vystupovali, hrdla natahovali, oči vyvalovali na veliký ciferník čtyřiadvacíti hodin, plný zlatých kruhů a čar, čísel a divných znamení,“ píše Alois Jirásek.  Bez váhání přisoudí astronomický div mistru Hanušovi. Netuší, jak moc se mýlí…  Pověst líčí, že tím, kdo v roce […]

Píše se rok 1633 a Galileo Galilei (1564–1642) má problém. Předvolání k inkvizičnímu soudu. Vymlouvá se na chatrné zdraví, inkvizice je však neoblomná. Páter píše udání Není to poprvé, kdy jako učenec u církve narazí. Problémy má už v roce 1613, kdy poprvé veřejně tvrdí, že geocentrický model vesmíru s nehybnou Zemí, kolem které se vše včetně […]

Dne 2. února 1685 v osm hodin ráno ztrácí anglický král Karel II. Stuart náhle řeč a potom následují prudké křeče. Všichni vyděšeně zírají, co se děje.   „Náhodou byli v té době přítomni celkem dva z králových lékařů a ti, aby hbitě předešli tak vážnému ohrožení nejlepšího z králů, otevřeli mu žílu v pravé paži a vypustili asi šestnáct uncí (asi 28 ml) krve,“ líčí anglický lékař Richard Gordon (*1921) tehdejší […]

Egyptská královna Hatšepsut se zuřivě drbe na lokti. Z doruda rozškrábané kůže se jí olupují závěje bílých šupinek. „Podej mi mastičku,“ vykřikne panovnice na svého sluhu, když už je svědění nesnesitelné.   Podrážděnou kůži si Hatšepsut († 1458 př. n. l.) potírá mastným krémem z malého flakónku. Mast po chvíli začíná působit a Hatšepsut vydechne úlevou. 3500 let starý flakónek, nalezený v její hrobce, skončí ve sbírce Egyptského muzea bonnské univerzity. Tam v roce 2009 upoutá vědce, kteří […]

„Potřebujeme skandální téma, atraktivní název a amerického autora,“ prohlásí v roce 1946 francouzský vydavatel Jean d´Halluin. Chce předehnat konkurenci, která nyní bohatne vydáváním detektivek. Kdo se toho ujme? Jeho kamaráda Borise Viana prý musí přesvědčit manželka. Nakonec knihu napíše za 14 dní. Američan Lee Anderson je sice světlé pleti, ovšem v žilách mu koluje černošská krev. […]