Domů     Bombardování slovenských Nových Zámků: Jeho obětem truhláři dělali rakve z tyček plotu
Bombardování slovenských Nových Zámků: Jeho obětem truhláři dělali rakve z tyček plotu

Byl to vlastně můj hrob můj hrob, protože čtyři hodiny jsem byl zaživa pochovaný, vzpomíná František Daniel na pobyt v krytu během bombardování za 2. světové války.

reklama

Jako čtyřletý kluk se s ostatními schovává, zatímco nad ním se tyčí kubíky zeminy. 

Černí oceloví ptáci anglického a amerického letectva se objevují na obloze nad Novými Zámky 7. října 1944 a shodí zhruba 700 zápalných, trhacích, plynových a světlených bomb o hmotnosti 100-200 kg. Druhý útok následuje hned o týden později.

Tehdy nebe křižuje 51 bombardérů a také stíhačky. „Bombardovat náhradní cíl,“ dostanou toho dne rozkaz piloti. Vzhledem k nepříznivému počasí se nedaří vysypat pumové zásobníky nad rafinériemi v hornoslezském Blechhammeru a Odertalu. 

Za pouhé 3 minuty po 11.30 hodině proto svrhne 33 letadel B-17 celkem 96 tun bomb (asi 400 kusů) na nádraží v Nových Zámcích. Všechny stroje pocházejí ze 463. bombardovací skupiny, konkrétně jejího 5. bombardovacího křídla.  

reklama
Po vídeňské arbitráži 2. listopadu 1938 připadnou Nové Zámky Maďarsku.
Po vídeňské arbitráži 2. listopadu 1938 připadnou Nové Zámky Maďarsku.

Měsíční krajina s krátery  

Krátce poté se nebe znovu zaplní a následuje druhá vlna. „Ve 12.18 hodin se přidalo 16 letadel typu Liberator B-24 nezjištěné bombardovací skupiny.

Na město shodili 48,25 ton bomb, uvádí současný amatérský slovenský historik František Daniel, který zkázu města sám zažil jako dítě.

Přichází ale další výbušný náklad. „Navíc dvě letadla B-24 z 49. bombar­dovacího křídla 461. bombardovací skupiny shodili na Nové Zámky nezjištěné množství bomb.

Ty zůstaly přimrznuté k závěsům a nevypadly v době bombardovaní nad Bratislavou,“ dodává Daniel.

Počet obětí je podle jeho údajů poměrně vysoký: „Zahynulo asi 400 lidí nacházejících se právě v okolí železniční stanice a přilehlé obytné čtvrti.  Nálet promění depo pro lokomotivy v měsíční krajinu s asi 364 krátery. 

Úhledné novozámecké domy z doby před válkou (rok 1938).
Úhledné novozámecké domy z doby před válkou (rok 1938).

Co prozradily archivy? 

Strategická poloha a významná železniční křižovatka: obojí Nové Zámky předurčuje za významný terč spojeneckých útoků.

Potvrzuje to Peter Ágh, bývalý přednosta Městského úřadu v Nových Zámcích na základě pátrání v Národním archivu USA. Novozámecké nádraží má během 2. světové války k dispozici dvě lokomotivní depa a spoustu dílen, takže dokáže zabezpečit vypravení velkého množství vlaků s vojenským materiálem a zásobami. „Pro jeho strategické umístění ve vztahu k východní frontě je tento uzel jedním z nejvýznamnějších cílů, kterým se zásobuje nepřítel na ruské frontě,“ říká rozkaz velitelství 456. brigády amerického letectva ke zničení železniční stanice.  

V roce 1940 patří Nové Zámky k moderním městům s řadou zajímavých staveb. Zničí je bomby.
V roce 1940 patří Nové Zámky k moderním městům s řadou zajímavých staveb. Zničí je bomby.

150 tun zkázy 

Ke třetímu a nejhoršímu náletu proto dochází rovněž v anglo-americké režii 4. března 1945. Na samotné centrum města se sype 150 tun. Mnoho mrtvých je v takovém stavu, že je není možné identifikovat.

Nedostatek rakví donutí truhláře vyrábět schránky na ostatky z dřevěných plotů. Spojenecké akce prakticky vymažou z mapy historické centrum města. Ze 3394 domů jich je zbořeno 2023. 

 

reklama
Foto: wikipedia.org
Související články
Historie
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
reklama
casopis
věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz