Skip to content

Naučila se Kateřina Medicejská přetvářce už jako malé dítě?

„Ne a ne,“ křičí jedenáctiletá Kateřina. Vzápětí křik vystřídá pláč. Za žádnou cenu nechce odejít. Bojí se. Co s ní udělají? Předvede tak mistrné divadlo, že se ti, kteří ji měli odvést, ocitají v koncích.

„Počkáme ještě den,“ pokrčí rameny a dívka může odejít do své klášterní cely.

Ve Florencii roku 1527 povstanou lidé proti vládnoucím Medicejům. Vyženou je z města a zbaví jejich práv. Osmileté děvče, sirotka Kateřinu Medicejskou (1519–1589) přátelé schovají ve vile v Poggio a Cajano.

Jenže ruka nepřátel rodu je delší, než mnozí čekají. Dosáhne na Kateřinu až sem. Pro republikánskou vládu se holčička stává šikovnou rukojmí. „Odvezte ji zpátky do města,“ přikáže republikánská vláda vojákům, a ti ji zavřou do kláštera Santa Lucia.

Město ale sužuje morový strašák a ve florentských domech slaví svoje žně. O děvče se začínají zajímat i Francouzi. Jejich vyslanec si na republikánské vládě vymůže souhlas, že Kateřina bude odvezena pryč ze čtvrtí, kde se šíří morová nákaza.

Zachrání ji tak od hrozící smrti. Malá Medicejka získá nové útočiště v klášteře Murate u městských bran. Stále je ovšem zajatkyní.

Florencie v roce 1530, krátce po té, co se tu přetahují o Kateřinu Medicejskou.

Nepřátelé chystají pomstu

Matně tuší, že za zdmi kláštera republikánští fanatici pronásledují každého stoupence jejího rodu. Obléhání města papežskou armádou Svatého otce Klementa VII. (1478–1534) je přivádí k zuřivosti. Pomsta za všechna příkoří, kteří se na nich Medičejští dopustili, bude krvavá.

„Máme zajatce, to děvče,“ vzpomene si kdosi ze signorie, rady, kteří řídí florentskou republiku. „Zavřete ji do nevěstince,“ navrhne jeden z jejích členů. „Nechte ji vojákům, ať si s ní užijí,“ trumfne ho další. Obě varianty by ale znamenaly doživotní zneuctění, které by Medičejce znemožnilo uzavřít manželství. Ozvěny venkovní vřavy začínají pronikat i do kláštera. Všechny řeholnice nepatří ke stoupenkyním Medicejských, některé se proti Kateřinině přítomnosti ostře ohrazují.

Kateřina si po trpkých zkušenostech nenechá nic líbit..

Zajatkyně trucuje

Během noci 19. července 1530 pak dojde i na Kateřinu. Na klášterní bránu zvečera zabouchají čtyři členové republikánské vlády. Jdou si pro svoji zajatkyni. Jeptiškám nezbývá než otevřít. „Co se Kateřině stane?“ ptají se řeholnice. „Hrozí ji únos,” odpovídají neurčitě vyslanci a žádají její vydání. Když řeholnice dívku přivedou, není to ale poslušná loutka, která si nechá všechno líbit. Vzpouzí se, pláče, křičí. Nezbude než povolit odklad na další den.

Dívka se pak ve své cele modlí. V hlavě už jí ale zraje plán, jak se ubránit. „Ostříhejte mi vlasy,“ přikáže a pak si oblékne řeholní roucho. „Teď už jsem vaše. Nikdo přece nemůže odvést z kláštera Kristovu nevěstu,“ řekne odhodlaně. Když nazítří přijdou vyslanci signorie, zopakuje jim stejná slova. Jenže ani to je neodradí. Převezou ji zpátky do kláštera Santa Lucia.

Armáda Svatého otce Klementa VII, obléhá Florencii.

V centru pozornosti

Naštěstí, než se stihnou rozhodnout, co se svojí zajatkyní podniknout dál, je po všem. 3. srpna 1530 utrpí republikáni u Pistoie porážku. Druhá florentská republika (první byla nastolena roku 1494 – pozn.

red.) se stává minulostí. Florentští si odhlasují návrat vlády Medicejů, papež přebírá kontrolu nad Florencií. Ve zničeném městě Kateřina ale pobývat nemůže. Přijímá proto pozvání svého strýce, papeže Klementa VII. 30.

října 1530 odjíždí do Říma. Uvítá ji nadšeně jako otec ztracenou dceru. Všechna pozornost se nyní soustředí na ni. „Je vysoká, půvabná a trochu při těle,“ hodnotí ji francouzský vyslanec. Ten benátský ji naopak považuje za spíše hubenou a malou.

Na čem se ale shodnou, že je na svůj věk opravdu chytrá.

Budoucí francouzská královna pochopí, že svoje myšlenky a city musí pečlivě skrývat,

Nešťastná láska

Ubytování získává v římském paláci Medicejských, kde má k ruce dvůr hodný princezny. Svůj čas tráví vyjížďkami na koni, vyklube se z ní skvělá jezdkyně. Kromě toho si užívá pohostinnosti svého strýce.

Na papežském dvoře pak nasává intriky a učí se přetvářce. Vzorem je jí samotný Klement, zdatný taktik, muž, který svoje pocity dokáže mistrně skrýt před ostatními pod neproniknutelnou maskou. Jako lekci Kateřina vnímá i nešťastnou lásku k bratranci Ippolitovi Medicejskému.

Dobové zdroje se nezmiňují, jestli Ippolito její city opětoval, podle kronikářů by se ale pro něj Kateřina stala jenom nástrojem, jak získat moc ve Florencii. Samotný papež ale s ní má jiné plány, a tak Ippolita pošle jako legáta do Uher.

A Kateřina pochopí, že často musí obětovat lásku za snahu získat moc. Po celý život si to bude pamatovat…

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …