Skip to content
reklama

Termoluminiscence odhaluje stáří střepů: Světlo ve službách vědy

Archeologové rozžhaví keramické střepy. Pečlivě měří záření, které vydávají. „Stáří je 30 000 let,“ prohlašuje pak přesvědčivě jeden z vědců.

„Podstatou této metody je, že intenzita vyzařování závisí na době, která uplynula mezi dvěma vypáleními,“ vysvětluje Ladislav Nejman z Australské univerzity v Canbeře. Stáří se určuje tepelnou emisí křemíku, který obsahují keramické střepy.

Pásmové modelové schéma termoluminiscenčního detektoru záření. Stavy hluboké pasti a metastabilní stavy byly vynechány. Vložený graf ukazuje „křivku záře“, která je získána během čtení z detektoru. FOTO: Michael Weinold/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Elektrony se vracejí

Z minerálu se uvolňují elektrony a hromadí se tam, kde je porušená krystalická mřížka. Při zahřátí, tzv. termoluminiscenci, nebo ozáření viditelným světlem se potom elektrony vracejí zpět. Během jejich návratu se uvolňuje energie.

Čím delší doba uplynula od posledního zahřátí nebo ozáření, tím víc je střep elektronově nabitý.

blank
Archeologické nálezy z Pompejí. Datace termoluminiscencí se používá k určení stáří keramiky. FOTO: Takver from Australia/Creative Commons/CC BY-SA 2.0

Datace vzniku nádoby

Dá se tak zjistit, kdy došlo k prvnímu vypálení, a tedy vzniku nádoby. K datování keramických střepů tuto metodu používá právě archeolog Nejman, který se zabývá dobou od středního k mladšímu paleolitu (období před 30 000–50 000 lety) na Moravě.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Mauswiesel/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články