28. listopadu 1310 dorazí Jan Lucemburský k branám Prahy. Chystá se zaútočit na město. Nakonec ale ušetří svoje síly. 3. prosince 1310 vyrazí pražští řezníci Lucemburkovi vstříc. Zaženou korutanské žoldáky pryč od brány svatého Františka (stávala na rohu Revoluční ulice). V roce 1310 se o český trůn přetahují Jan Lucemburský (1296-1346) s Jindřichem Korutanským (1265‒1335). Porcovači […]
Autor: Helena Stejskalová
Nepoctiví pekaři přidávali do chleba piliny i hlínu
„Podvádíte,“ píchne nespokojeně mistr pekařského cechu prstem do žitného bochníku. Ještě nepřikročil ke kontrole rozkrojením a na první pohled vidí, že chléb je menší, než určují cechovní artikule. Prodává se ale za běžnou cenu. Pekař má zaděláno na pořádný problém… V letech 1349-1419 v metropoli českého království působí 157 pekařů. O pražském pekařské bratrstvu se […]
Perillos z Athén se stal obětí vlastní mučící hračky
„Jeho výkřiky k vám přijdou potrubím jako něžný, nejpatetičtější a nejmelodičtější řev,“ představuje Atéňan Perillos svůj nový vynález sicilskému tyranovi Falaridovi. Doufá, že za něj získá uznání i tučnou odměnu. Propracovaný systém trubek a zvukovodů umístěných v hrdle a čenichu bronzového býka má donést kvílení odsouzenců na smrt až k citlivým uším krutovládce Falarise z Agrigenta (vládne 570‒554 […]
Ovládli Contariniové Benátky díky úplatku?
Deset zlatých mincí cinkne roku 1066 o stůl. Suma změní názor volitelů benátského dóžete. O funkci se uchází členové hned několika významných benátských rodů. Nejvážnějšími soupeři jsou dva Domenicové – Contarini a Morosini. V jeden okamžik se zdá, že se štěstí přikloní k Morosinimu. Domenico Contarini (1008‒1071) tu vládne už 23 let. „Chtělo by to změnu. Morosini […]
Postavili staří Slované v Roztokách u Prahy velkoměsto o 500 domech?
Žena chystá oběd. Opatrně přihodí žhavé uhlíky z ohniště na desku z mazanice. Počká chvíli, než se její plocha rozpálí. Potom uhlíky opatrně smete zpátky a na pražnici nasype pár hrstí obilných zrn. Do čtvercové polozemnice na levém břehu Vltavy u dnešních Roztok u Prahy mezitím vstoupí muž. Začichá škvařící se obilí: „Co máš k jídlu? Mám hlad,“ […]
Proč stavitele Kryštofa Dientzenhofera označil kolega za břídila?
Hádky mezi architekty se občas vyskytnou. Někdy mají i docela dramatický průběh. Naštěstí Kryštof Dientzenhofer většinou se všemi vychází klidně. Až na jeden případ, Nicolause Schumanna. Jako tovaryši vandrují po Čechách v roce 1678 čtyři bratři Georg (1643–1689), Wolfgang (1648–1706), Kryštof (1655–1722ú a Leonhard (1660–1707) Dientzenhoferové. Jediný Kryštof se ale nakonec rozhodne u nás zůstat, ostatní tři se vracejí zpátky do rodného Německa. Kryštof se roku 1685 ožení a sňatkem s Annou, vdovou […]
Barokní lékárna: Uzdravovat může i prášek z lebky oběšence
Žena sedící u pultu uklidňuje své dítě a pak cosi tiše říká lékárníkovi. Ten vzápětí sáhne do regálu pro skleněnou nádobu s podivným nápisem a opatrně z ní něco přesýpá do menší lahvičky. „Přiložte pod víčko,“ vysvětluje potom zákaznici, jak má lék užívat. Lékárník vrátí nádobku zpátky na polici. Nesrozumitelná zkratka znamená Oculi cancordum crudi, surová račí oka. Nejde ovšem o skutečné oko, ale vápenaté tělísko, které se usazuje v žaludku raka říčního. Tato tělíska se vkládají po víčko pacienta, když se mu do oka dostane nečistota. Oko začne […]
Pražané obvinili z ničivého požáru v roce 1541 Židy
„Mohou za to Židé,“ zuří Pražané po obrovském požáru, během něhož v roce 1541 lehne popelem velká část Malé Strany, Hradčan a Pražského Hradu. Mnoho z nich přišlo o majetek a v návalu zoufalství má o viníkovi jasno. A na vlně protižidovských nálad se sveze dokonce i sám král. Zkázu popisuje český kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553). „Šel oheň do kaply sv. Zikmunda, a tu spálil mříži dřevěnou a stolice, […]
Věnná města českých královen: Eliška Rejčka díky nim získala pořádný balík peněz
Patří ke zdrojům jejích příjmů. Někdy je dokonce pojmou za svoje sídla, ve chvílích, kdy se v zemi bojuje. Darují jim je jejich muži, čeští králové jako jejich útočiště v nelehkých dobách. Tradici věnných měst českých královen zakládají čeští králové Václav II. (1271 – 1305) a Rudolf Habsburský (1281 – 1307), kteří obdarovávají svoji manželku Elišku Rejčku (1288 – 1335). Václav jí roku 1305 věnuje Hradec Králové, […]
Do císařské Zoo ve Vídni smějí jenom slušně oblečení lidé
„Pozoruhodné,“ špitne užasle Marie Terezie když jí její manžel František Štěpán Lotrinský 31. července 1752 pyšně ukazuje dárek, který pro ni přichystal. Ve vídeňském Schönbrunnu, přímo kolem pavilonku, kde císařovna s oblibou snídá, nechal vybudovat zvěřinec. Exotické šelmy, které tvoří sbírku, odchytili lovci na výpravách do Ameriky a Afriky. Od pavilonku směřují cesty do různých světových stran, kolem nich se nachází třináct výběhů. Pavilonek s výběhy „Původní část se zachovala […]
Ženil se hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart bez otcova souhlasu?
„Kdybych se měl oženit se všemi, s nimiž jsem kdy žertoval, musel bych mít nejméně dvě stě žen!“ Právě tak odpoví Wolfgang Amadeus Mozart v létě roku 1781 na dotaz svého otce Leopolda. Hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) patří k miláčkům žen. Jeho otce Leopolda Mozarta (1719–1787) ale zajímá, co je pravdy na tom, že má před svatbou s jistou Constanze Weberovou, dcerou basisty z dvorního divadla v německém Mannheimu. V jednom z dalších dopisů, datovaném 15. prosince […]
Pochod smrti z Osvětimi za sebou nechával příkopy plné mrtvol
„Když někdo cestou uklouzl nebo vystoupil z řady, chtěje si upravit dřevák na noze, byl zastřelen nebo ubit pažbou pušky,“ líčí jeden z osvětimských vězňů Rudolf Rybka své otřesné zážitky z pochodu, jehož cílem se stala totální likvidace vězňů z koncentračních táborů. 17.ledna 1945 dojde k osvobození polské Varšavy a na příchod nedaleko operující Rudé armády čekají i osvětimští vězni. Velitelé zdejších jednotek SS […]
Zvířata v berlínské Zoo zabíjely spojenecké útoky
Nadšený sběratel exotických zvířat, pruský král Bedřich Vilém III., si roku 1795 nechává u královského paláce v Postupimi, vzdálené asi 25 kilometrů od Berlína, zbudovat útulek pro své miláčky. V roce 1822 zapojuje do prací na své chloubě architekty Martina Rabeho (1765–1856) a Petera Lenného (1789–1866), který se specializuje na zahrady. Mají za úkol vybudovat ohrady, domy a klece pro zvířata tak, aby ladily s okolní přírodou. Zoo zažívá obrovskou expanzi, už v roce 1832 v ní žije 847 zvířat z celkem 96 druhů. […]
Vznik českých horních měst: Kutná Hora pokryla třetinu těžby stříbra v Evropě
Ve znamení rozvoje těžby stříbra probíhají v českých zemích 30. léta 13. století. Při rudných žílách se rodí horní města. Liší se půdorysem, protože nevznikají jako pravidelný systém ulic a náměstí, ale rostou živelně podél cest k jednotlivým těžebním štolám, typická je Kutná Hora. Jihlava se stává centrem V letech 1240 – 1243 sílí význam Jihlavy, kam se stahují lidé schopní zpracovávat stříbro. 60. léta 13. století přinášejí sepsání jihlavské horní právo. Protože […]