Římský politik Marcus Licinius Crassus se snaží v popularitě vyrovnat svým dvěma soukmenovcům, Caesarovi a Pompeiovi. Caesar (100–44 př. n. l.) úspěšně bojuje na severu, Pompeius (106–48 př. n. l.) na jihu, východě a ve Středomoří. Marku Liciniovi Crassovi (115–53 př. n. l.) nezbývá než vyrazit na východ do Parthie (dnešní severovýchod Íránu). Parthskou armádu ale […]
Když Američané na jaře roku 1945 dobývají japonský ostrov Okinawa, dopouštějí se Japonci hned několika přehmatů. Slepě například spoléhají na Jamato, ve své době největší bitevní loď na světě. Byla postavena ve 30. letech 20. století. Směrem k Okinawě vyráží plavidlo s doprovodem v noci z 6. na 7. dubna 1945. V nádržích má palivo jenom na jednu cestu, […]
Krymská válka (1853–1856) mezi Ruskem a Osmanskou říší je v březnu 1854 v plném proudu. Velká Británie se ale bojí, aby Rusové nezískali další území na úkor Turků, proto jim vyhlašuje společně s Francií válku. Rozhodující boj se nakonec odehraje 25. října 1854 u nepříliš velké vesnice Balaklavy (dnes součást Sevastopolu). Britové se zde sice velitel statečně brání, […]
Během sedmileté války (1756–1763) se dopouští osudového přehmatu i tak schopný vojevůdce, jakým bezesporu je pruský král Fridrich II. Veliký (1712–1786). V bitvě u Lehnice (v dnešním jihozápadním Polsku) 15. srpna 1760 rozděluje pruský král Fridrich II. Veliký (1712–1786).svoji armádu o 30 000 mužích na dvě části. První velí on sám, druhou přenechává polnímu maršálovi Hansi Joachimu von […]
Francouzský císař Napoleon Bonaparte překračuje 24. června 1812 řeku Němen (v dnešním Bělorusku) a útočí na Rusko. Začíná tím velké tažení, jehož cílem je podrobit si ruského medvěda. Po vysilující bitvě u Borodina 7. září 1812 francouzský císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) předpokládá, že s ním ruský car Alexandr I. (1777–1825) uzavře mír. V tom se ale bohužel naprosto […]
Řecké městské státy si v roce 280 př. n. l. povolávají na pomoc proti římským nájezdům Pyrrha, krále Épeiru (dnes balkánské území rozdělené mezi Řecko a Albánii). Pyrrhos (asi 319–272 př. n. l.), sice získává jedno vítězství za druhým, ale stojí ho to obrovské množství energie. Zatímco Římané posílají stále další a další vojáky náhradou za […]
Studená válka mezi SSSR a USA měla také své mistry podfuků – hlavně tajné agenty. Mezi nimi vynikal Brit George Blake. Britští a američtí špioni v roce 1954 společně kopají v Berlíně tunel do části města, patřící Rusku. Mají narazit na telefonní a telegrafní kabely, po nichž putují důležité zprávy přímo do moskevského hlavního štábu. Krtek pracuje […]
Během 1. světové války se bojuje i na Blízkém východě. Hlavní stan Britů se v květnu 1917 nachází v Káhiře, turecký a německý zase v Jeruzalémě. V obou městech se to hemží dvojitými agenty. Jedním z nejschopnějších britských špionů je Richard Meinertzhagen (1878–1967), který se jako hlavní zpravodajský důstojník účastní třetí bitvy o Gazu. Po dvou neúspěších je cílem […]
Generálmajor a rozený improvizátor John Magruder velí na jaře roku 1862, v době americké občanské války severní Unie proti Konfederaci Jihu, armádě Jihu. Na svého protivníka, seveřanského generála George B. McClellana, přitom na jednom poloostrově ve Virginii vymýšlí lest. Své vojáky rozestavuje John Magruder (1807–1871) ve dvou liniích (první asi 20 kilometrů od přímořské pevnosti […]
Mocná vůně věnce z majoránky okouzluje svatebčany na římské veselce Publia a jeho nastávající Iulie. Jejím úkolem je posílit lásku novomanželů, aby překonala všechny překážky, které jí osud nachystá. Půvabný mladý pár si užije svatební noc a výrazná vůně věnce z majoránky na ně působí jako afrodisiakum. Podporuje milostné touhy. Darovaný krásně upletený věnec z voňavého koření […]
Angličan Godfrey Harold Hardy, který se proslavil teorií čísel a matematickou analýzou, se domnívá, že déle než čtyři hodiny denně se člověk nemůže věnovat složitým odborným problémům. Tuto dobu považuje matematický génius Godfrey Harold Hardy (1877‒1947) za maximum, kdy se dokáže plně koncentrovat na náročnou práci. Ke svým výzkumům proto usedá úderem deváté hodiny […]
Obrovská pracovitost a puntičkářská pravidelnost se stávají dominantními hesly, která zcela prodchnou život rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. „Přesně o půl čtvrté přistoupil jsem denně k lůžku císařovu a probudil jej stereotypními slovy: ‚Kladu se k nohám Vašemu Veličenstvu a přeji dobrého jitra,“ vzpomíná Evžen Ketterl (1859‒1928), dlouholetý komorník Františka Josefa I. (1830‒1916). Následuje ranní […]
„Fuj, zase čočka s párkem,“ ušklíbne se desetiletý kluk v pražské školní jídelně v polovině 80. let 20. století. Vepřový párek vezme na milost, ale čočku nakyselo opatrně odsouvá k okraji talíře. Nejenomže nevezme do úst ani sousto, ale nejraději by se té nechutnosti příborem ani nedotkl. Podobné stravovací zvyky v této době vykazují i statisíce dalších českých dětí. […]
Předseda vlády Velké Británie Winston Churchill si nic neodepře. Patří mezi velké labužníky, což se týká i každodenního života. Miluje zároveň neměnná pravidla, na kterých skálopevně trvá. Když Winston Churchill (1874–1965) ráno před osmou hodinou vstává, v jeho ložnici musí být 23 °C. Pochutná si na klasické anglické snídani, kterou tvoří volské oko se slaninou, […]