Skip to content

Archiv autora: Helena Stejskalová

Téměř nesmrtelný panovník: Kolik životů měl ruský car Alexandr II.?

„Ukažte ruku,“ zastaví cikánka roku 1867 urostlého muže v pařížských zahradách Tuilleries. Chytí jeho dlaň a otočí ji k sobě. „Šestkrát bude váš život viset na vlásku. Až po sedmé se přetrhne,“ přejede prstem čáru jeho života a vážně se mu zadívá do očí.   „Je to nesmysl,“ zasměje se ruský car Alexandr II. Nikolajevič (1818 – 1881), vytrhne z jejích dlaní svoji ruku a pokračuje v procházce. Ačkoli ženina  slova nebere vážně, nemůže na ně úplně zapomenout… Podle svědectví současníků prý skutečně cikánka vyvěštila carovi jeho tragický osud. A hrůzná […]

Císaře Claudia před otravou nezachránil ani dvorní ochutnávač

Během 1. století n. l. se to v Římě traviči doslova hemží. Rájem pro jejich rejdy se stává i císařský dvůr. Naobědvat nebo navečeřet se ve vznešené společnosti je o strach.   Římský historik Suetonius (asi 75–130/140 n. l.) píše o císaři Caligulovi (12–41 n. l.), že měl schránku plnou „rozmanitých jedů; když ji dal později Claudius utopit, byla prý jimi otrávena mořská voda tak, že hynuly ryby a […]

Kuriózní povolání ve starém Římě: Vlivní lidé zaměstnávají experta na jména

„Všechno spletete. To si neumíte zapamatovat pár jmen? Děláte mi ostudu,“ peskuje na ulici římský císař Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.) svého otroka nomenklátora.   Před chvílí při procházce potkali senátora Publia Licinia. Otrok nezapomněl na své pracovní povinnosti, přitočil se k císaři a chvilku před tím než se muži setkali, mu pošeptal do ucha: „Lucius Cornelius“. Augustus příchozího vzápětí vlídně oslovil „Quo vadis Lucie? (Kam kráčíte, Lucie?)“ Odpovědí mu byl ale jenom nechápavý pohled. Teprve pak se dozvěděl jeho správné jméno: Publius Licinius. Oba muži, Lucius Cornelius i Publius Licinius, si jsou sice trochu podobní, ale to otroka rozhodně neomlouvá! Navíc […]

Strážkyni ohně čeká za porušení pracovních povinností smrt

Mladá žena Clodia Laeta se choulí zimou zazděná v podzemní kobce. Nezbývá jí, než čekat až ji vysvobodí milosrdná smrt. Proč dostala tak krutý trest? Pracovní povinnosti vestálky přece nijak neporušila…   „Antonius ví, že jsem nevinná,“ volá zoufale mladá žena jménem Clodia Laeta, když ji vláčejí městem. Většina kolemjdoucích věří, že Clodia mluví pravdu, a naopak císař Marcus Antonius Caracalla (188–217) lže, když ji veřejně obviní z obscénnosti. Přesto se raději dívají jinam. „Ještě živi jsou neseni na márách v pohřebním průvodu, v němž jdou jejich přátelé a příbuzní, kteří […]

Skandál renesanční Florencie: Mnich svedl jeptišku

Mnich Filippo Lippi se roku 1456 prochází chodbou italského kláštera Santa Margherita. Náhle ho ve skupině přicházejících jeptišek upoutá jedna tvář. „To je ona. To bude moje Panna Maria!“ sleduje ženu žádostivým pohledem, dokud mu nezmizí z očí.  Italský malíř Filippo Lippi (asi 1406–1469) se vydává do Prata, kde má příbuzné a maluje po celém kraji. Osloví ho i jeptišky ze zdejšího kláštera Santa Margherita. „Rádi bychom, abyste pro nás vytvořil oltářní obraz Panny Marie,“ nabídne mu abatyše. Při svém pobytu v klášteře zahlédne i dívku, která […]

Odchod z vlasti v 19. století: Nespokojené Čechy vábily daňové úlevy a laciná půda

Hospodář František sáhne do almary. Ze zabaleného šátku vytáhne ušetřených deset zlatých. Prohlíží si je ve svitu svíčky. „To je strašně málo,“ mumlá si. „Ale když prodáme dům i pole, budeme mít peníze na cestu.“ Chlapi v hospodě u piva znovu probírali Martina Svobodu, který předloni sebral ženu a čtyři děti a odjel hledat štěstí do Ameriky. Teď do rodné vesnice posílá nadšené dopisy.   „Máňo,“ zavolá tiše na svoji ženu […]

Česká horní města: Nářadí na dolování má ve znaku 174 sídel

Z hornictví tradičně bohatla státní pokladna. Proto hornická města požívala velké vážnosti. Symboly tradičního řemesla se objevovaly i ve znacích měst. Jakou měly a mají podobu?  Příbram: Málem na ni zapomněli  Dlouho si na povýšení na královské horní město musí počkat středočeská Příbram. Přitom nejstarší písemná zpráva o místní huti a dolech pochází dokonce už […]

Pražský dům U černé matky Boží: Souvisí s temnou madonou tajemné pověsti?

Strohé geometrické linky kamkoli se oko podívá. Dílo jedenatřicetiletého architekta Josefa Gočára část Pražanů obdivuje jako něco převratného, konzervativci zavrhují. A tenhle dům skrývá i i podzemí…  Dům u Černé Matky Boží na Ovocémý trhu č. p. 569/19 nese název podle sošky Černé madony z poloviny 17. století. Nejstarší zdi se datují do gotických dob, jádro domu ale budovali právě během 17. století.Dnes madonu, symbol domu obestřený záhadami, na […]

Přinášel Dům U Kamenného Zvonu svým majitelům samá neštěstí?

První polovina 15. století. Kat si nabrousil ostří meče a rozhlíží se. Kolem něho už se shromažďují zvědavci. Na pražském Staroměstském rynku se právě chystá krvavé divadlo. Staroměstský konšel Jan Ortlin, zvaný Janek od Zvonu, za chvíli sejde katovou rukou ze světa. Dodnes nevíme proč, snad kvůli sousedské nebo národnostní zášti…   Zvon, umístěný na rohu dnešní domu U Kamenného Zvonu (Staroměstské náměstí č. p. 605/13), symbolizuje příchod českého krále Jana Lucemburského (1296–1346) do […]

Seveřané si dávali do erbu pronásledovanou ženu i zavražděné krále

„Pomozte mi, obvinili mne z krádeže,“ prosí těhotná žena muže sedícího na břehu norského fjordu. Ten nezaváhá a vezme ji na svůj člun. Sotva ale odrazí od břehu, vypluje za nimi loď s pronásledovateli. Pár čeká krutý konec. Na jeho památku se alespoň navždy dostanou do znaku královského města Osla.   Oslo: Smrt kvůli ženě   Muž jménem Hallvard (asi 1020–1043) v roce 1043 prchá se ženou ve člunu. „To jsou oni,“ špitne těhotná, když uvidí blížící se loď se třemi muži. „Říkají, že jsem kradla, ale já jsem nevinná,“ otočí se zoufale k Hallvardovi. Ten odmítne žádost […]

Město v proměnách času: Praha kdysi odrazovala turisty hrozným smradem

Anglický cestovatel Fynes Moryson si na začátku 17. století stěžuje na zápach v pražských ulicích. Jejich smrad by prý klidně zahnal Turky, kteří ohrožují Evropu. Hrozná vizitka pro turisty, kteří se touží do českého města vypravit…   1500–1600: Šestichodový oběd za dva groše  Návštěvníky zajímá hlavně Pražský hrad, ale město nabízí i jeden evropský unikát: umělé jezero v Královské oboře, zásobované vodní štolou proraženou v roce 1593 na příkaz císaře Rudolfa II. (1552–1612). Prvního […]

Kouzlo origami: Splní 1000 papírových jeřábů životní přání?

Exploze atomové bomby způsobí silnou tlakovou vlnu. Teprve dvouletou Sadako Sasaki, která se nachází asi 1,6 kilometru od epicentra výbuchu, vyhodí z okna. Vyděšená matka běží dolů na ulici. „Určitě bude mrtvá,“ připravuje se na nejhorší. Děvčátko je ale naživu a nezraněné. Datum 6. srpna 1945 se přesto do života rodiny Sasaki zapíše černým písmem. Zatímco matka bere překvapenou Sadako (1943–1955) za ruku […]

Konec hrdiny odboje: Generál Vilém Stanovský upadl do léčky komunistů

Osvobození s sebou přináší pro hrdinu 1. i 2. světové války hodnost brigádního generála, kterou dostane v řinu 1945. Brzy ale začne pociťovat politický tlak. Hrdina ze Západu se politické reprezentaci obracející se stále více doleva, vůbec nelíbí.   Vilémovi Stanovskému (1896–1972)  vnucují mu funkci vedoucího leteckého odboru na ministerstvu dopravy. „Věděl, že asi příliš nezáleží na tom, aby byl […]

Válečná sekyra zakopána: Na co Boleslav II. nalákal domů svatého Vojtěcha?

Češi si užívají rozkoše. Muži klidně svádějí ženy, které patří mezi jejich příbuzné. Kněží, místo co by byli vzorem ostatním, je v těch prostopášnostech ještě podporují. Politické napětí v zemi by se doslova dalo krájet. Pražskému biskupovi právě došla trpělivost. Opustí ty bezbožníky! Slavníkovec Vojtěch (asi 956–997) podle Canapariovy legendy: „Po všechny dny biskupského úřadu sloužil věrně a oddaně […]