Evropa poloviny 15. století připomíná dobu, kdy jsou knihy luxusem dražším než dům. Mniši opisují texty ručně, jedna bible vzniká celé roky a vzdělání se schovává za zdmi klášterů.

Pak ale přichází Johannes Gutenberg a spouští informační explozi, která převrací svět vzhůru nohama. Jeho knihtisk rozjede první mediální revoluci v dějinách.

V německé Mohuči se narodí Johannes Gutenberg (kolem 1400–1468). Nejde o osamělého génia, který jednou ráno vyskočí z postele s výkřikem „Mám to!“. Gutenberg je především šikovný zlatník, experimentátor a trochu také tajnůstkář.

Dlouhé roky zkouší, jak vyrábět kovová pohyblivá písmena tak, aby byla levná, přesná a dala se používat znovu. A právě v tom tkví revoluce. Knihy už nemusí vznikat po jedné jako ručně malované originály.

Najednou je možné tisknout stovky stejných stran rychlostí, která tehdejším lidem připadá skoro magická. Britský historik Andrew Pettegree (*1957) říká: „Gutenbergův vynález dramaticky zlevňuje informace a umožňuje jejich masové šíření.“

Bohatství ho nečeká

Legenda tvrdí, že Gutenberg své pokusy skrývá skoro jako alchymista. Investoři nervózně čekají, kam mizí jejich peníze, zatímco on taví slitiny kovů, řeší hustotu inkoustu a testuje lis inspirovaný vinařským.

Když kolem roku 1455 vytiskne slavnou dvaačtyřicetiřádkovou bibli, lidé nevěří vlastním očím. Stránky vypadají elegantně a dokonale pravidelně. Někteří si dokonce myslí, že jde o rukopis.

Současný dánský historik Kristian Jensen z University v Oxfordu poznamenává: „První čtenáři často ani nepoznali, že text není napsán ručně.“ Gutenbergova bible se okamžitě stává senzací. Dnes patří mezi nejcennější knihy.

Ironií osudu ale samotný Gutenberg nezbohatne. Zadluží se a o tiskárnu nakonec přichází po soudním sporu se svým investorem Johannem Fustem. Umírá v chudobě a bez velkého uznání, které by odpovídalo významu jeho vynálezu. Muž, který odstartuje informační revoluci, sám z ní téměř nic nezíská.

Středověký internet

Jenže stroj už nejde zastavit. Tiskárny vznikají po Evropě málem rychleji než středověké hospody. Během několika desetiletí se vytisknou spousty knih. Najednou si vzdělání nenárokuje jen církev a šlechta.

Knihy se dostávají k obchodníkům, studentům i obyčejným měšťanům. Historikové často tvrdí, že bez Gutenberga by nebyla renesance, reformace ani moderní věda. Americká historička Elizabeth Eisensteinová (1923-2016) uvádí:

„Knihtisk mění způsob, jakým lidé myslí.“ Od chvíle, kdy Gutenberg roztočí svůj lis, se informace začínají šířit rychleji než kdykoli předtím. Vlastně vzniká středověký internet. Jen místo notifikací voní čerstvou tiskařskou barvou.