Bájná Atlantida, ostrov Utopie, tajemná Říše Zlatého muže, mytická Lemurie. Všechny tyto země či kontinenty mají jedno společné. Víme o nich hodně, jen jedinou věc ne – kde je hledat. Jsou jen výplodem lidské fantazie, nebo to ve své době byly skutečně životem kypící civilizace, na které jen lidstvo dávno zapomnělo?
Ú-topos znamená ve staré řečtině „nikde“ či „žádné místo“. Humanistický filozof, spisovatel a učenec Thomas More má se svým přítelem v krčmě vyslechnout příběh námořníka Rafaela Hythlodaia, jenž na Utopii strávil pět let a nyní se vrací domů jen proto, aby pozval na ostrov nové osadníky, protože poznal tamější státní zřízení, chod země a zvyky zdejších obyvatel.
Neexistuje tu soukromé vlastnictví, lidé žijí skromně, aniž by si záviděli majetek. Například navštěvují společné jídelny, ruku v ruce obdělávají společná pole a pracují ve společných dílnách. Jeho dílo je doslova v rozporu s renesančním učením.
To se zakládá na individualismu, zatímco Utopijci hlásají důsledný kolektivismus. Evropa právě žije průmyslovou revolucí, ale v Utopii prosperují malá políčka a zemědělská družstva. Celý vyspělý svět si váží národního cítění, obyvatelé Utopie se ale k úzkému teritoriu nechtějí vázat.
Tyto myšlenky nechává zaznít More ve svém díle Utopie.
Jenom kritika společnosti?
Moreův spis si s chutí přečte i jeho přítel, anglický král Jindřich VIII. Pro nápravu společnosti v Anglii ale neudělá nic. V jeho době páni a obchodníci s vlnou bohatnou, zatímco drobní statkáři a pachtýři hladoví, potulují se po venkově a věnují se zločinu, neboť je šlechta a bohatí vyhánějí, aby jejich pastviny obsadili svými ovčími stády.
O tom je ostatně první část Utopie, kde More kritizuje současnou společnost. Je ale také možné, že o ideální společnost neusiluje, ale varuje před ní, jak si myslí i část vědecké obce. Možná tedy jen vidí do budoucna a předpokládá zrod kolektivních a komunistických společností.
Inspirace už ve starověku
Utopii bychom tedy hledali marně, ale mistrovu inspiraci objevíme snadno. Už starověký učenec Platon píše v Ústavě a v Zákonech o ideálním státě, kde je společný majetek, z něhož dostane každý podle své potřeby.
Společnost je rozdělena na tři třídy, z nichž ta nejvyšší je panující kasta strážců, připravovaná na vládnutí výchovou po dlouhá léta a nevlastnící majetek. Dále je v Utopii zřejmý vliv renesančního utečence Erasma Rotterdamského, sv. Augustina nebo římského básníka Lukiána.