Prezident Československé republiky T. G. Masaryk opatrně odkládá pero. 25. listopadu 1925 právě podepsal zákon o zřízení Slovanského ústavu v Praze. I když bude ještě dva roky trvat, než nové vědecké centrum začne žít, už teď má před očima jasný obraz jeho prvního ředitele – svého žáka a přítele Lubora Niederleho. Celá rodina Niederlových je […]
Finanční úředník Josef Svatopluk Machar považuje roku 1899 své zaměstnání ve vídeňském Ústavu pro pozemkový úvěr za dočasné řešení. Kdyby jenom tušil, že tu „zkysne“ téměř dvacet let… Musí ale něčím uživit sebe i rodinu. Z pobytu v centru monarchie Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942) není moc nadšený. „Jeho básně i próza inspirované Vídní jsou velmi kritické a často se v nich ironie […]
Dne 12.května roku 1945 se prezident Edvard Beneš vrací z exilu do vlasti. Cestuje ze Sovětského svazu a rozhodne se jet do Prahy autem. První zastávkou na osvobozené české půdě se stává Brno. Nakonec se zde neplánovaně zdrží mnohem déle, než chtěl. Edvard Beneš (1884–1948) vyráží v 7.00 hodin autem z Bratislavy. Jeho cílem se stává Brno. Plán přijet […]
Dne 1.května roku 1920 se prezident Tomáš Garrigue Masaryk prochází chodbami lánského zámku. Hned při první návštěvě se tu cítí jako doma. Komorní prostředí se mu líbí mnohem více než neosobní komnaty Pražského hradu. Zámek si oblíbí si natolik, že tu od roku 1921 tu tráví většinu času. Na hradě úřaduje pouhé dva dny v týdnu… […]
Čtyři muži svírají v rukách karty. Ticho v místnosti by se dalo krájet. Právě se hraje partie o velké peníze. Politikovi Jiřímu Stříbrnému ovšem nejde karta a opět prohrává horentní sumu. Nemusí ho to však příliš mrzet. Jako ministra železnic ho určitě někdo rád založí. Jiří Stříbrný (1880–1955) působí za první republiky doslova jako magnet na […]
Hlas národa, deník staročeské strany vedený Františkem Ladislavem Riegerem, oznamuje: „Čtyřicetitisícový náklad slovníku, který vydal 25. listopadu 1888 známý pražský nakladatel Jan Otto, byl během deseti minut rozebrán.“ Ottovi to zní jako rajská hudba. Pětileté úsilí konečně přináší ovoce. První díl se distribuuje nejenom do knihkupectví, ale dokonce i do kaváren. Do té doby nereálná […]
Agrárníci, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, si vybudují začátkem 20. let 20. století pozici nejsilnější československé politické strany. Uvnitř partaje ale situace vře. Proti menším zemědělcům bojují velkostatkáři reprezentovaní ostříleným politikem Karlem Práškem (1868 – 1932). Ten nejdříve šéfuje ve vládě resortu zemědělství a od července 1920 předsedá Senátu. Jako prezident Družstva hospodářských lihovarů obratně […]
