Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) ho označí za „prvního světového Čecha nové doby“. Vystudovaný teolog, ale hlavně filolog a bohemista Josef Dobrovský (1753–1829) totiž položí základy, na kterých vyroste celá generace národních obrozenců. Jeho přínos spočívá zejména v pečlivém shrnutí bohatosti českého jazyka, na nějž se tehdejší německy zaměřená společnosti dívala skrz prsty. Náš jazyk […]
Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů knih na našem území. Tehdejší Svaz knihkupců a nakladatelů dostává okamžitě rozkaz vytvořit seznam „nevhodné“ literatury. Na něm musí být uvedeny tituly protiněmecké, s marxistickým zaměřením a také ty, jejichž autory jsou významně osobnosti první republiky, nebo o nich pojednávají. Zakázanými autory se tak […]
Ve Washingtonu D.C. se 9. května 1918 shromáždí 27 amerických kongresmanů, kteří aplaudují Tomáši Garriguovi Masarykovi. Triumfální vstup probíhá v režii Adolpha Joachima Sabatha, který ani jako významný člen Demokratické strany nezapomíná na svůj původ. Narodí se v židovské rodině jako druhé nebo třetí dítě z jedenácti. Uživit tolik hladových krků není pro rodiče jednoduché. Adolph Joachim […]
Když 4. května 1919 v Bratislavě spadne letadlo s československým ministrem války Milanem Rastislavem Štefánikem, hned po neštěstí se objevují spekulace o jeho příčině. Podle jedné šlo v případě Milana Rastislava Štefánika (1880 – 1919) o sebevraždu kvůli špatnému zdravotnímu stavu, to ale vyvrací ministrův dopis snoubence, italské markýze Gulianě Benzoniové a na základě dokumentů popírá i současný slovenský historik Milan Stanislav Ďurica (*1925). Rozkol v názorech Další z teorií říká, že v pádu letadla měl prsty ministr […]
„Kdo jedná proti svému přesvědčení, je darebák,“ prohlašuje student Tomáš Masaryk, když ho ředitel brněnského gymnázia přemlouvá, aby šel ke zpovědi navzdory tomu, že nevěří „těm kněžským nesmyslům“. Spor málem skončí Masarykovým vyloučením ze všech rakouských škol. Ředitel gymnázia se v roce 1868 chystá Tomáše Masaryka (1850–1937) uhodit. Chlapec bere na obranu do ruky pohrabáč. Hádku, při které málem dojde na facky, nakonec vyžehlí brněnský policejní ředitel Anton Le Monnier (1819–1873), v jehož […]
Vražda mladé švadlenky na jaře roku 1899 vzbudí v Čechách vášně. Česká veřejnost má jasno: Vrahem je Žid Leopold Hilsner. Presumpce neviny neexistuje. Dokonce i hlavní žalobce případu Karel Baxa se později nechává slyšet, že “aféra napomůže emancipaci českého národa z područí židovského kapitálu.“ Na Bílou sobotu 1. dubna 1899 je v lese u Polné na […]
„Jen stará čistá abdérská rasa bude žít. Zahoďte mozky, zapomeňte číst a psát, spalte vše, co bylo vymyšleno a napsáno, a slyšte hlas nové třetí Abdéry,“ hřímá na pódiu postava osla a pak se z amplionu ozve nahrávka hlasu Adolfa Hitlera. Diváci, vědomi si zřejmého cíle uvedené satiry, se zajíkají v odzbrojujícím chechotu. Divadelníci Voskovec […]
„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“ rozohňuje se v roce 1896 šestadvacetiletý právník a národohohospodář Jaroslav Preiss. Karla Marxe a jeho učení odsoudí na smetiště dějin dávno před vznikem komunistických režimů… Čerstvě otevřená advokátní praxe radikálovi Jaroslavu Preissovi (1870–1946) uspokojení nepřináší. Pošilhává spíše po redaktorské židli – pochopí totiž, že na ní může svými liberálními […]
„Vždyť kvůli čemu jsme tu armádu tak těžce budovali?“ zlobí se vrchní velitel československé armády Ludvík Krejčí. Jeho pocity jenom zrcadlí náladu ve společnosti. Po přijetí mnichovského diktátu proto začnou někteří politici a armádní velitelé uvažovat o vojenském puči. Jak se k němu postaví Krejčí? Husita, Buldog, Krvavý pes. Takovými přezdívkami nacistický tisk častuje československého […]
Těšínsko. Slezský region na pomezí Polska a Československa. Koncem 19. století bychom zde nalezli Čechy, Poláky, Němce a Slezany. A ačkoli počáteční snahy o potlačení germánského vlivu v regionu Čechy a Poláky spojoval, následně tyto národy dovedl do stadia, kdy zbraně namířily proti sobě. První světová válka prohloubila národnostní a sociální rozpory, tvorba nové mapy […]
Legendární kasař, loupežník a vrah je opěvován potulnými kramáři a flašinetáři téměř jako Jánošík nebo moravský Robin Hood. Velebí jeho ztepilý vzhled, odvahu, s jakou má okrádat bohaté, a hrdinské skutky, kterými se proslaví, když uniká spravedlnosti. Ve skutečnosti nemá s mytickými hrdiny nic společného. Krade a loupí pouze pro sebe a ze strachu z […]
Tomáš Garrigue Masaryk má sice pověst askety, ale občas dobrým jídlem nepohrdne. Zvlášť, když tady pečou skvělý jablečný štrůdl, který má v oblibě. Výletníky lákají i nedaleké ruiny středověkého kostela svatého Linharta, který je spojen s historií Karlových Varů. Vysvěcen byl v roce 1246. Slavná hospoda funguje už od poloviny 19. století celých 150 let. […]
Onoho nedělního rána počasí posádce příliš nepřeje. Je zima a fouká silný vítr. Milan Rastislav Štefánik spěchá ke stroji za ostatními. Letadlo Caproni 450 mají řídit dva zkušení piloti – poručík Giotto Mancinelli-Scotti a četař Umberto Merlini. K ruce bude ještě mechanik-radista Gabriele Aggiusti. Píše se 4. květen 1919. Přestože je posádka přesně dána, není […]
Český národ se pomalu, ale jistě vymaňuje z německého područí, když vtom se objeví něco, čím mohou Češi zasadit Němcům pomyslný finální úder. Prastaré rukopisy psané perfektní staročeštinou dokládají klíčové události doby kněžny Libuše. Že by šlo o podvrh? Kdepak. Za takový názor následoval vášnivý lynč. Nadaný sociolog a filozof Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) šokuje […]