Vražda mladé švadlenky na jaře roku 1899 vzbudí v Čechách vášně. Česká veřejnost má jasno: Vrahem je Žid Leopold Hilsner. Presumpce neviny neexistuje. Dokonce i hlavní žalobce případu Karel Baxa se později nechává slyšet, že “aféra napomůže emancipaci českého národa z područí židovského kapitálu.“ Na Bílou sobotu 1. dubna 1899 je v lese u Polné na […]
„Jen stará čistá abdérská rasa bude žít. Zahoďte mozky, zapomeňte číst a psát, spalte vše, co bylo vymyšleno a napsáno, a slyšte hlas nové třetí Abdéry,“ hřímá na pódiu postava osla a pak se z amplionu ozve nahrávka hlasu Adolfa Hitlera. Diváci, vědomi si zřejmého cíle uvedené satiry, se zajíkají v odzbrojujícím chechotu. Divadelníci Voskovec […]
„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“ rozohňuje se v roce 1896 šestadvacetiletý právník a národohohospodář Jaroslav Preiss. Karla Marxe a jeho učení odsoudí na smetiště dějin dávno před vznikem komunistických režimů… Čerstvě otevřená advokátní praxe radikálovi Jaroslavu Preissovi (1870–1946) uspokojení nepřináší. Pošilhává spíše po redaktorské židli – pochopí totiž, že na ní může svými liberálními […]
„Vždyť kvůli čemu jsme tu armádu tak těžce budovali?“ zlobí se vrchní velitel československé armády Ludvík Krejčí. Jeho pocity jenom zrcadlí náladu ve společnosti. Po přijetí mnichovského diktátu proto začnou někteří politici a armádní velitelé uvažovat o vojenském puči. Jak se k němu postaví Krejčí? Husita, Buldog, Krvavý pes. Takovými přezdívkami nacistický tisk častuje československého […]
Těšínsko. Slezský region na pomezí Polska a Československa. Koncem 19. století bychom zde nalezli Čechy, Poláky, Němce a Slezany. A ačkoli počáteční snahy o potlačení germánského vlivu v regionu Čechy a Poláky spojoval, následně tyto národy dovedl do stadia, kdy zbraně namířily proti sobě. První světová válka prohloubila národnostní a sociální rozpory, tvorba nové mapy […]
Legendární kasař, loupežník a vrah je opěvován potulnými kramáři a flašinetáři téměř jako Jánošík nebo moravský Robin Hood. Velebí jeho ztepilý vzhled, odvahu, s jakou má okrádat bohaté, a hrdinské skutky, kterými se proslaví, když uniká spravedlnosti. Ve skutečnosti nemá s mytickými hrdiny nic společného. Krade a loupí pouze pro sebe a ze strachu z […]
Tomáš Garrigue Masaryk má sice pověst askety, ale občas dobrým jídlem nepohrdne. Zvlášť, když tady pečou skvělý jablečný štrůdl, který má v oblibě. Výletníky lákají i nedaleké ruiny středověkého kostela svatého Linharta, který je spojen s historií Karlových Varů. Vysvěcen byl v roce 1246. Slavná hospoda funguje už od poloviny 19. století celých 150 let. […]
Onoho nedělního rána počasí posádce příliš nepřeje. Je zima a fouká silný vítr. Milan Rastislav Štefánik spěchá ke stroji za ostatními. Letadlo Caproni 450 mají řídit dva zkušení piloti – poručík Giotto Mancinelli-Scotti a četař Umberto Merlini. K ruce bude ještě mechanik-radista Gabriele Aggiusti. Píše se 4. květen 1919. Přestože je posádka přesně dána, není […]
Český národ se pomalu, ale jistě vymaňuje z německého područí, když vtom se objeví něco, čím mohou Češi zasadit Němcům pomyslný finální úder. Prastaré rukopisy psané perfektní staročeštinou dokládají klíčové události doby kněžny Libuše. Že by šlo o podvrh? Kdepak. Za takový názor následoval vášnivý lynč. Nadaný sociolog a filozof Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) šokuje […]
„Stanu se klavíristkou,“ rozhodne se sedmnáctiletá Američanka Charlotta Garriguová a se svým otcem Rudolfem vyplouvá do Evropy. Na konzervatoři v Lipsku pilně studie teorii a dějiny hudby a denně několik hodin cvičí na klavír. Snaží se tak dohnat své zpoždění, slavní klavíristé přece začínali v mnohem mladším věku! Jenže přílišná snaha se Charlottě Garriguové (1850–1923) vymstí. „Stihl ji týž osud jako kdysi Roberta Schumanna: nadměrným namáháním si […]
Krátkým podáním ruky a spokojeností na obou stranách, tak končí setkání prezidentského kancléře a bankéře z Živnobanky. Proběhlo k oboustranné spokojenosti. Prezidentova cesta je zajištěna. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) si buduje okruh svých příznivců a informátorů, takzvanou „skupinu Hradu“. V tenatech této sítě uvízne i Jaroslav Preiss (1870–1946), který mimo jiné pomáhal financovat . V Živnobance zakládá pro prezidenta tajné […]
„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí kapitál chceme jenom v omezené míře. Zisku z výroby na našem území musí být využíváno k podnikání v českých zemích,“ horlí plamenně ředitel Živnostenské banky Jaroslav Preiss krátce po vzniku Československa v roce 1918. Z radikála Jaroslava Preisse (1870–1946), který sní o samostatném českém státě a v roce 1893 se vyhne zatčení při […]
Je časné ráno. Tomáš Garrigue Masaryk však vstává brzy, a zatímco ještě jeho rodina spí, už usedá k psacímu stolu. Tentokrát ho však z práce vyruší zvonek. Někdo stojí za dveřmi bytu u Bruské brány č. p. 237 a nemíní to vzdát. Jakmile profesor otevře, zahlaholí na něj neznámý host anglicky: „How do you do?“ […]
Ztěžka polkne. Právě mu přinesli zprávu, že nad Pražským hradem nevlaje ani československá vlajka ani prezidentská standarta, ale husitský černý prapor s červeným kalichem. Na nic už nečeká. Papežský nuncius Francesco Marmaggi 6. července 1925 balí kufry a ještě týž den opouští Prahu. Diplomatický skandál je na světě… K roztržce mezi mladým Československem a Vatikánem […]
