Český národ se pomalu, ale jistě vymaňuje z německého područí, když vtom se objeví něco, čím mohou Češi zasadit Němcům pomyslný finální úder. Prastaré rukopisy psané perfektní staročeštinou dokládají klíčové události doby kněžny Libuše. Že by šlo o podvrh? Kdepak. Za takový názor následoval vášnivý lynč. Nadaný sociolog a filozof Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) šokuje […]
„Stanu se klavíristkou,“ rozhodne se sedmnáctiletá Američanka Charlotta Garriguová a se svým otcem Rudolfem vyplouvá do Evropy. Na konzervatoři v Lipsku pilně studie teorii a dějiny hudby a denně několik hodin cvičí na klavír. Snaží se tak dohnat své zpoždění, slavní klavíristé přece začínali v mnohem mladším věku! Jenže přílišná snaha se Charlottě Garriguové (1850–1923) vymstí. „Stihl ji týž osud jako kdysi Roberta Schumanna: nadměrným namáháním si […]
Krátkým podáním ruky a spokojeností na obou stranách, tak končí setkání prezidentského kancléře a bankéře z Živnobanky. Proběhlo k oboustranné spokojenosti. Prezidentova cesta je zajištěna. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) si buduje okruh svých příznivců a informátorů, takzvanou „skupinu Hradu“. V tenatech této sítě uvízne i Jaroslav Preiss (1870–1946), který mimo jiné pomáhal financovat . V Živnobance zakládá pro prezidenta tajné […]
„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí kapitál chceme jenom v omezené míře. Zisku z výroby na našem území musí být využíváno k podnikání v českých zemích,“ horlí plamenně ředitel Živnostenské banky Jaroslav Preiss krátce po vzniku Československa v roce 1918. Z radikála Jaroslava Preisse (1870–1946), který sní o samostatném českém státě a v roce 1893 se vyhne zatčení při […]
Je časné ráno. Tomáš Garrigue Masaryk však vstává brzy, a zatímco ještě jeho rodina spí, už usedá k psacímu stolu. Tentokrát ho však z práce vyruší zvonek. Někdo stojí za dveřmi bytu u Bruské brány č. p. 237 a nemíní to vzdát. Jakmile profesor otevře, zahlaholí na něj neznámý host anglicky: „How do you do?“ […]
Ztěžka polkne. Právě mu přinesli zprávu, že nad Pražským hradem nevlaje ani československá vlajka ani prezidentská standarta, ale husitský černý prapor s červeným kalichem. Na nic už nečeká. Papežský nuncius Francesco Marmaggi 6. července 1925 balí kufry a ještě týž den opouští Prahu. Diplomatický skandál je na světě… K roztržce mezi mladým Československem a Vatikánem […]
Prezident Československé republiky T. G. Masaryk opatrně odkládá pero. 25. listopadu 1925 právě podepsal zákon o zřízení Slovanského ústavu v Praze. I když bude ještě dva roky trvat, než nové vědecké centrum začne žít, už teď má před očima jasný obraz jeho prvního ředitele – svého žáka a přítele Lubora Niederleho. Celá rodina Niederlových je […]
Finanční úředník Josef Svatopluk Machar považuje roku 1899 své zaměstnání ve vídeňském Ústavu pro pozemkový úvěr za dočasné řešení. Kdyby jenom tušil, že tu „zkysne“ téměř dvacet let… Musí ale něčím uživit sebe i rodinu. Z pobytu v centru monarchie Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942) není moc nadšený. „Jeho básně i próza inspirované Vídní jsou velmi kritické a často se v nich ironie […]
Dne 12.května roku 1945 se prezident Edvard Beneš vrací z exilu do vlasti. Cestuje ze Sovětského svazu a rozhodne se jet do Prahy autem. První zastávkou na osvobozené české půdě se stává Brno. Nakonec se zde neplánovaně zdrží mnohem déle, než chtěl. Edvard Beneš (1884–1948) vyráží v 7.00 hodin autem z Bratislavy. Jeho cílem se stává Brno. Plán přijet […]
Dne 1.května roku 1920 se prezident Tomáš Garrigue Masaryk prochází chodbami lánského zámku. Hned při první návštěvě se tu cítí jako doma. Komorní prostředí se mu líbí mnohem více než neosobní komnaty Pražského hradu. Zámek si oblíbí si natolik, že tu od roku 1921 tu tráví většinu času. Na hradě úřaduje pouhé dva dny v týdnu… […]
Čtyři muži svírají v rukách karty. Ticho v místnosti by se dalo krájet. Právě se hraje partie o velké peníze. Politikovi Jiřímu Stříbrnému ovšem nejde karta a opět prohrává horentní sumu. Nemusí ho to však příliš mrzet. Jako ministra železnic ho určitě někdo rád založí. Jiří Stříbrný (1880–1955) působí za první republiky doslova jako magnet na […]
Hlas národa, deník staročeské strany vedený Františkem Ladislavem Riegerem, oznamuje: „Čtyřicetitisícový náklad slovníku, který vydal 25. listopadu 1888 známý pražský nakladatel Jan Otto, byl během deseti minut rozebrán.“ Ottovi to zní jako rajská hudba. Pětileté úsilí konečně přináší ovoce. První díl se distribuuje nejenom do knihkupectví, ale dokonce i do kaváren. Do té doby nereálná […]
Agrárníci, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, si vybudují začátkem 20. let 20. století pozici nejsilnější československé politické strany. Uvnitř partaje ale situace vře. Proti menším zemědělcům bojují velkostatkáři reprezentovaní ostříleným politikem Karlem Práškem (1868 – 1932). Ten nejdříve šéfuje ve vládě resortu zemědělství a od července 1920 předsedá Senátu. Jako prezident Družstva hospodářských lihovarů obratně […]