Asketický muž v čele státu se do pozdního věku snaží udržet v dobré kondici. O prvním československém prezidentovi to platí stoprocentně.

28. října 1933, v den patnáctiletého výročí vzniku Československé republiky, míří přehlídkové jízdní vojsko od Muzea na Václavském náměstí až na náměstí Bedřicha Smetany (dnešní Jana Palacha) k Rudolfinu, kde tehdy sídlilo Národní shromáždění.

Sportuje i po osmdessátce

V čele jede muž, který už před třemi lety překročil osmdesátku, a přesto je na koňském hřbetě jako doma. Tím mužem není nikdo jiný než československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937).

Dopřává si pravidelné vyjížďky

Podobný výstřelek si předtím při oficiálních státních příležitostech dovolil už víckrát. Na koni Hektorovi přijel například v letech 1926 a 1932 na VIII. a IX. Všesokolský slet na pražském Strahově. Navíc v oboře u zámku v Lánech si dopřával projížďky v sedle pravidelně.