Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů knih na našem území. Tehdejší Svaz knihkupců a nakladatelů dostává okamžitě rozkaz vytvořit seznam „nevhodné“ literatury.

Na něm musí být uvedeny tituly protiněmecké, s marxistickým zaměřením a také ty, jejichž autory jsou významně osobnosti první republiky, nebo o nich pojednávají. Zakázanými autory se tak okamžitě stávají jak Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), tak Edvard Beneš (1884–1948).

Zachovají se macešsky

První seznam obsahuje 744 knih, o rok později přibude dalších 634. K Edvardu Benešovi se stejně macešsky zachová i komunistický režim. Jedním z jeho posledních děl jsou Paměti, které zachycují období od Mnichovské dohody v roce 1938 do roku 1945.

Nové vydání až po revoluci

Beneš je stihl publikovat ještě před únorovým převratem v roce 1948. Už krátce po něm jsou na indexu, v nepřístupných odděleních knihoven. Nového vydání se dočkají až po roce 1989.