Na počátku 13. století ještě rozhoduje panovník o tom, kdo bude v českých zemích biskupem. Většinou vybírá ze svých dvorních kaplanů. Do výsledku jeho volby se promítá, zda k někomu cítí sympatie, nebo ne.  „Na knížecí vůli ostatně záviselo obsazování všech významnějších duchovenských úřadů. Pokud si kníže přál, nemusela je ani získávat vysvěcená osoba,“ objasňuje tehdejší situaci […]

Jak to bylo s korunovačními klenoty při korunovaci prvního českého krále Vratislava II. a dále Vladislava II. a posledních Přemyslovců? O tom, jak vypadala úplně první česká královská koruna, existují pouze spekulace, které vycházejí z dobových mincí. Na každé je však vyobrazena jinak – tu se čtyřmi křížky, jindy zase pro změnu s heraldickými liliemi. Vratislavovi II. (kolem […]

Hříšníky nemine trest, a české korunované hlavy nejsou výjimkou. Mohou se dočkat říšské klatby – achtu. Ztrácejí právní ochranu, nikdo jim nesmí pomáhat a musí se dostavit k soudu. Když neposlechnou do roka a do dne, vyhlásí nad nimi římský král nebo císař aberacht, konečnou klatbu platnou po celé říši, kdy propadá státu i jejich majetek […]

S vládou nad znojemským údělem, který mu připadne v roce 1162, se Konrád II. Ota nespokojí. Když mu o jedenáct let později spadne do klína i brněnský úděl, ani to mu nestačí.  Konrád II. Ota (1136/1141–1191) zatouží i po Olomoucku a v roce 1178 se s podporou rakouského vévody Leopolda V. Babenberského (1157–1194) pokouší dobýt Olomoucký hrad. Neúspěšně, proto […]

Moravský markrabě Vladislav Jindřich zve roku 1213 na severomoravské území německé kolonisty. Plánuje zde založit sídlo a domácích obyvatel má bohužel nedostatek. „Vytyčíte zde pozemky pro nové město,“ pověřuje funkcí lokátora Němce Dětřicha. Ten s ním ochotně uzavře smlouvu o jeho vybudování.  Moravský markrabě Vladislav Jindřich (asi 1160/1165–1222), bratr českého krále Přemysla Otakara I. (1155–1230), si uvědomuje, že na severu Moravy je hodně půdy, která zbytečně leží […]

Český král Přemysl Otakar I. se chystá přijmout pražského biskupa Ondřeje po návratu z jeho cesty do Říma. Těší se na něj, vždyť mu jeho kancléř v minulosti prokázal nejednu dobrou službu. Ondřej se s ním ale zdraví chladně. Nakažlivé infekce papežské moci ho nezbavila ani dlouhá cesta. Místo do té doby poslušného biskupa Ondřeje […]

Ze současníků Přemysla Otakara I. věnuje nejvíc pozornosti jeho vládě a dvoru opat milevského kláštera a kronikář Jarloch. Ovšem svoje vyprávění pod názvem Letopis Jarlochův uzavírá už v roce 1198. Dnes se jeho líčení nachází v Rukopisu milevském uloženém v knihovně Strahovského kláštera. Na další psané a malované svědectví o Přemyslovi Otakarovi I. (1155/1167–1230) narazíme […]

„I nezbývalo jí, nežli volati se k papeži, jen aby ochránila čest dítek svých,“ líčí historik František Palacký situaci Adléty Míšeňské, když se s ní chce český král Přemysl Otakar I. rozvést. Lásku z mládí chce opustit po dvaceti letech manželství. Nová funkce si žádá i novou ženu. Cesta Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230) k vládě je klikatá. Kvůli tahanicím […]

Adléta Míšeňská může v roce 1178 oči nechat na svém nastávajícím. S přehledem tak přehlíží jeho mírný předkus i hrbolek na nose. Dokonce jí nevadí ani nepříliš významné postavení budoucího chotě. Přemysl Otakar I. totiž v době jejich sňatku ještě netuší, že jednou usedne na trůn. Zkrátka takhle vypadá zamilovanost.     Otázka, jak vypadali čeští králové, která nedala […]