Pacient v bezvědomí tiše oddechuje. Nevnímá, že k němu právě přišel zdravotník a do kapačky mu cosi píchl. Je to heparin, snižující srážlivost krve. Brzy nato je na oddělení poplach. Muž silně krvácí. To už ale vrah leží doma s nohama na gauči.

Jen málokdo v České republice nezná jméno Petr Zelenka. Pokud si někdo přece jen není jistý, o koho se jedná, rozhodně mu svitne, když uslyší přezdívku Heparinový vrah. Ten si momentálně odpykává doživotní trest za vraždu sedmi lidí.

Otec se snaží, seč může

Zelenka se narodí v roce 1976 do spořádané rodiny. Petrův otec se z něj a jeho mladší sestry snaží vychovat slušné a inteligentní lidi, je trochu perfekcionista a pedant. Poctivě dohlíží na to, aby jeho potomci ve škole prospívali a plnili své úkoly.

Matka stojí lehce v pozadí, je to taková vrba, ke které se děti chodí vyplakat, když je na ně tatínek až příliš přísný. Žádné velké konflikty však v rodině nejsou.

Zelenka vystuduje Střední zemědělskou školu v Jihlavě a pak si udělá záchranářskou nástavbu v Brně. Začne pracovat ve zdravotnictví, ale zaměstnavatele mění jako na běžícím pásu. Má totiž osobní problémy, které přenáší do práce.

Soukromí ho válcuje

Postupem času totiž Zelenka zjišťuje, že ho přitahuje stejné pohlaví. Homosexualita je ale něco, co jeho otec dokáže jen stěží skousnout. ,,Kdo z rodičů tvrdí, že ho taková věc neraní, je pokrytec,“ nechá se později slyšet Zelenka starší.

A tak se mezi Petrem a rodiči stupňují neshody. Konflikty ale řeší i s partnerem, kterého si najde, a své trable začne utápět v alkoholu. V práci je proto roztržitý a častokrát se dokonce ani na směnu nedostaví.

Pevně zakotví až v roce 2005 na anesteziologicko-resuscitačním oddělení havlíčkobrodské nemocnice. Tady jsou z něj nadšení. Téhož roku odmaturuje v oboru všeobecná zdravotní sestra. A brzy je ve „špitále“ dokonce povýšen na vedoucího oddělení sester.

Začne to jako experiment

Přestože to na první pohled není znát, jeho osobní problémy se stupňují. Začíná být hodně unavený, otrávený a neskutečně ho rozčilují jak pacienti, tak kolegové. Je naprosto vyhořelý. Svoji rozervanou duši se rozhodne vyléčit hodně podivným experimentem.

V květnu 2006 opakovaně podá jednomu z pacientů heparin. Chce prý zkusit, co to s ním udělá. Nakonec se nic nestane. Muž přežije. A tak je načase vyzkoušet účinky na někom dalším. První obětí se stane senior (68), kterému Zelenka podá heparin celkem dvakrát.

Důchodce vykrvácí. Již předtím měl ale problémy se srážlivostí krve a smrt na anesteziologicko-resuscitačním oddělení není zase tak ojedinělá, aby se nad ní někdo příliš pozastavil. A tak první oběť zvrácenému vrahovi projde bez povšimnutí.

Vraždí před koncem směny

Zelenka v nadvládě nad životem a smrtí najde zalíbení. Kromě heparinu občas podá pacientům například solný roztok, inzulin nebo léky proti křečím. Zabijí ale vždy jen heparinem.

Oběti si vybírá zcela náhodně, pokaždé jde ovšem o člověka v bezvědomí nebo v umělém spánku, aby k němu mohl proniknout zcela nepozorovaně. Navíc útočí těsně před koncem svojí směny.

Než se tak projeví účinky smrtící dávky léku, je už v klidu doma a to nejhorší si odnese druhá směna. Pacienti vykrvácejí a bezradnost lékařů ve chvíli, kdy se je snaží marně zachránit, u Zelenky vyvolává pocit uspokojení. Líbí se mu, že je v tu chvíli jediný, kdo ví, co se děje.

Primář s očima na stopkách

Že za stoupajícím počtem úmrtí stojí někdo ze zaměstnanců, zpočátku nikoho nenapadne. Jejich rostoucí počet ale přece jen vrtá hlavou primáři oddělení ARO Pavlu Longinovi.

„Zpozoroval na svém oddělení, že mají zvýšené množství pacientů, kteří nekontrolovaně krvácejí,“ vypovídá později jeden z vyšetřovatelů. Longin si posléze srovná rozpis služeb zaměstnanců s daty úmrtí. Ze 40 podezřelých krvácení byl 23krát podán heparin.

Z toho měl 23krát službu Zelenka. A když má Zelenka tři týdny dovolenou, nezemře nikdo. Zvláštní? V září 2006 proto svá podezření předává Longin vedení nemocnice. To ale jedná zcela nepochopitelně.

Vraha jen propustí 

Místo toho, aby nemocnice okamžitě podala na Zelenku trestní oznámení, pouze ho propustí a na policii se obrátí až se zpožděním, v polovině října. Neoznámí navíc podezření z vražd, ale jen z ublížení na zdraví.

To už má Zelenka nastoupit do další nemocnice, tentokrát v Jihlavě. Do případu se proto opět angažuje primář Longin, který má obavy, že bude Zelenka vraždit i tam. Dne 1. prosince 2006 nakonec policie sériového vraha zatýká přímo během noční služby.

Zelenka se brání zuby nehty, je mu to ale pramálo platné. V lednu 2008 se několikanásobný vrah postaví před soud. Dušuje se, že nechtěl nikoho zabít, ale jen ,,vykolejit“ lékaře.

Dostane doživotí

Zelenka podstoupí i mnoho psychologických vyšetření. Odborníci ho označí za člověka s poruchou osobnosti, nízkou empatií a citovým chladem. Nic z toho ale není diagnóza, která by ho zbavila odpovědnosti za jeho činy.

Nakonec se mu podaří prokázat sedm vražd a deset pokusů o ně. Krajský soud v Hradci Králové jej odsoudí na doživotí. Trest potvrdí i Vrchní soud v Praze.

Na svobodu může být Zelenka podmínečně propuštěn nejdříve v roce 2038. Není ovšem jediný, kdo se v celé kauze postaví před soud. Za neohlášení nebezpečného zabijáka je potrestán i Josef Pejchl, tehdejší ředitel havlíčkobrodské nemocnice.

Dostane podmínku. Tu mu však odvolací soud v Pardubicích v roce 2018 zruší.

Stará se o zahrádku

V současné době si Zelenka odpykává trest ve valdické věznici. Ředitel mu dovolí udělat si malou zahrádku, kde se stará o záhonek s pár květinami a zeleninou. Hlavu si trénuje pomocí křížovek. Psychicky na tom ale není údajně nejlépe.

Aby se vyrovnal s trestem doživotí, musí brát uklidňující léky. Hodně zhubne, a navíc často upadá do depresivních stavů. Rodiče ho navštěvují sporadicky. Jeho matka se s tím, co se stalo, jen velmi těžko vyrovnává.

Příběh sériového vraha veřejnost upoutá natolik, že se dostane až na televizní obrazovky. Třeba v roce 2009 o něm režisér Dan Svátek natočí film s názvem Hodinu nevíš.