Skip to content
reklama

Proč si Švédové při obléhání Prahy vylámali zuby?

Třicetiletá válka se chýlí k závěru, když švédská vojska dorazí k české metropoli. Ta jim ale statečně odolává. Na obraně Prahy před Švédy v roce 1648 mají velký podíl měšťanské milice a studentská legie, díky nim se podařilo město uhájit.

Pražskou vojenskou posádku totiž tehdy tvořil jenom pěší pluk Maxmiliána z Valdštejna (†1654), který měl 1200 mužů. V červnu k nim přibylo ještě 1500 jezdců a 500 vojáků.

Švédský generál Hans Christoff Königsmarck (1605–1663) ostřeluje od 27. července 1648 město, o tři dny později mu přichází na pomoc i armáda polního maršála Arvida Wittenberga (1606–1657).

Hrdinství občanů Prahy a hlavně studentů oslavuje nápis na Novotného lávce u Karlova mostu. FOTO: VitVit/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Získávají čas

Švédským dělostřelcům se ale nedaří prorazit opevnění a Wittenberg nakonec zamíří do jižních Čech. Obránci Prahy tím získávají čas, mohou se zásobit potravinami a zpevňují městské valy. Praze opět nastávají krušné časy až 4.

října 1648, kdy se před městem jako velitel Švédů objevuje Karel Gustav Falcký (1622–1660), následník stockholmského trůnu.

blank
Švédský útok na Horskou bránu. FOTO: Hugo Schüllinger/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Studenti tvrdě brání město

I když jeho muži na několika místech prolamují městské hradby, útoky na Horskou bránu (v místech současné křižovatky U Bulhara) a Koňskou bránu (na horním konci Václavského náměstí) se nepovedou. O švédský neúspěch se tehdy zasluhují hlavně tvrdě bránící oddíly pražských studentů.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: LSH 99875/Creative Commons/Public Domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články