Skip to content

Franz Kafka a Milena Jesenská: Skrývá její dopisy londýnský sejf?

Spisovatel Franz Kafka posílá své lásce Mileně Jesenské v říjnu 1920 půl roku po seznámení následující řádky: „Že se uvidíme dřív, než myslím? (Vidíš, já píši „uvidíme,“ ty píšeš „budeme žít spolu“). Já si však myslím … že my spolu žít nebudeme a nemůžeme nikdy…“

Mileny Jesenské (1896 – 1944) roste po smrti matky v roce 1913 pěkné kvítko, na které její otec, univerzitní profesor Jan Jesenský, nestačí. Bezstarostně dělá dluhy, v 16 letech má potrat a z tátovy laboratoře krade morfium. Když to v červnu roku 1917 zjistí Jesenský, vynadá jí: „Víš, že si ničíš zdraví? Nech toho!“ Aby se návyku zbavila, pošle ji do ústavu pro choromyslné v Praze-Veleslavíně. S Franzem Kafkou (1883 – 1924) se Milena poprvé setkává v roce 1920 v pražské kavárně, předtím už ho ale z Vídně dopisem žádá, jestli může přeložit jeho povídku Topič do češtiny. Kafka na jaře roku 1920 odjíždí do severoitalského Merana, kde si léčí tuberkulózu. Píše odtud Jesenské. Začínají si intenzivně dopisovat a Jesenská zve Kafku do Vídně. Ten má ale po krachu vztahu s Felicí Bauerovou z žen strach.

Mladá Milena Jesenská je pěkné kvítko. Například bere drogy.

Sex? S tím nechci nic mít

Pro živočišnou Milenu, ženu plnou energie, která ještě před svatbou s Ernstem Pollakem (1886 – 1947) pózovala v pražských malířských ateliérech a je ovlivněná vídeňským psychiatrem Dr. Ottou Grossem (1877 – 1920) a jeho výroky o sexuální svobodě, nemohl být neurotický Kafka jako muž moc zajímavý. Dokonce sám Franz si do deníku o svých sexuálních zážitcích naprosto upřímně zapisuje: „Soulož jako trest za štěstí být spolu. Žít co nejasketičtěji, to je jediná možnost, jak snést manželství.“

Doktor Otto Gross prosazuje sexuální svobodu.

Přesto je s Milenou tak šťastný, že si toho všimne i jeho přítel spisovatel Max Brod (1884 – 1968) a 5. července 1920 píše o jejich vztahu: „Láska vzniklá během dopisování. Pak Vídeň. Je velmi šťasten. Má však na takové bouře dost sil?“ Kafka předtím strávil s Milenou ve Vídni šest dní od 29. června do 4. července 1920, kdy se spolu toulali po Vídni a okolí.

Franza Kafka se chce raději setkání vyhnout. Nároky své múzy by nezvládl.

Budoucnost pro nás neexistuje

V červenci Milena řekne svému manželovi o jejich vztahu. Franz ale tuší, že život s Milenou a jejími nároky by nebyl procházkou růžovou zahradou: „Možná, začnu-li dnes šetřit a ty pak dvacet let počkáš a budou-li kožichy pak levnější (protože pak Evropa možná zpustne a huňatá zvěř bude běhat všude po ulicích) – možná to pak tedy vystačí na kožich.“ Mileniny dopisy ho přesvědčují, že je se svým manželem nerozlučně svázána. „Avšak v platnosti zůstane jen ortel, tak, jak ho zapisuješ: nebude toho nikdy, a my už nikdy nebudeme mluvit o budoucnosti, jenom o přítomnosti.“ Znovu se sejdou v srpnu v rakouském Gmündu a setkání už je plné různých nedorozumění.

Spisovatel Max Brod pochybuje, že jeho přítel vydrží s Milenou Jesenskou žít.

Nezvládne uragán

Max Brod má pravdu, když pochybuje o tom, že by Kafka vydržel žít s nezkrotnou Milenou. V lednu 1921 Kafka posílá Mileně vzkaz: „Nepsat a zabránit našemu setkání, jen tuto prosbu mi v tichosti splň, jen to mi umožní nějak žít dál, vše ostatní jenom dál ničí.“ Milena odpovídá v půli ledna 1921 prý posledním dopisem. Přesto to nevydrží a ještě se několikrát potkají. Kafka umírá 3. června 1924. Milena, která se proslaví jako novinářka, zemře o dvacet let později v německém koncentračním táboře v Ravensbrücku. Její dopisy Kafkovi se nezachovaly, po jeho smrti si je vyžádala a zřejmě je zničila. Objevila se ale také nepotvrzená teorie, že byly v roce 1968 odvezeny z Prahy a jsou schované v londýnském sejfu.

 

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost Zobrazit více …