Dnes do něj nacpeme notebook, mikinu, powerbanku i svačinu na celý den. Batoh taháme do hor, do školy, na letiště i na festivaly. Jenže tenhle nenápadný vynález má překvapivě dobrodružnou historii.

Od pravěkých lovců přes vojáky až po hipstery v kavárnách, batoh se mění spolu s lidmi a jejich způsobem cestování. Občas je jeho vývoj skoro stejně divoký jako obsah některých turistických krosen po dvoutýdenním treku.

První „batohy“ vznikají dávno předtím, než lidstvo vůbec napadne vyrábět kufry na kolečkách. Už pravěcí lovci potřebují nějak přenášet maso, kamenné nástroje nebo kožešiny, a tak si vytvářejí jednoduché nosiče z větví, zvířecích kůží a popruhů.

Archeologové dokonce nacházejí slavného Ötziho, ledového muže z Alp starého přes 5000 let, se zbytky konstrukce připomínající primitivní batoh. Historik outdooru Colin Fletcher s nadsázkou poznamenává:

„Člověk zřejmě pochopí význam batohu ve chvíli, kdy zjistí, že má jen dvě ruce.“ A přesně o tom celý příběh je. Lidé chtějí cestovat dál, nést víc a přitom si nezničit záda už po prvním kilometru.

Pevné konstrukce pro armádu

Ve středověku nosí vaky poutníci, obchodníci i vojáci, ale opravdová revoluce přichází až v 19. století. Evropské armády začínají řešit, jak vojákům ulehčit dlouhé pochody. Objevují se první batohy s pevnou konstrukcí, koženými řemeny a dřevěným rámem.

Upřímně řečeno, pohodlí tehdy připomíná spíš trest než turistiku. „Kdo přežije armádní batoh z roku 1880, zvládne už všechno,“ vtipkují dnešní historici vojenského vybavení. Jenže právě armáda nevědomky položí základy moderním krosnám.

Na přelomu století totiž začínají vyrážet do přírody první turisté, horolezci a dobrodruzi, kteří chtějí něco praktičtějšího než kufr nebo pytel přes rameno.

Zřejmě nikdy nezmizí

Ve 20. století se batoh mění z vojenské nutnosti na symbol svobody. Po druhé světové válce přicházejí lehčí materiály, zipy, kovové rámy a později nylon. V 60. a 70. letech vyrážejí mladí lidé s batohem stopem po Evropě a Asii.

Batoh se stává ikonou cestovatelské nezávislosti. Najednou neznamená jen „něco na záda“, ale životní styl. Dnešní modely už mají kapsu na notebook, skrytý USB port i polstrovaná záda, která připomínají matraci z luxusního hotelu.

Přesto princip zůstává stejný jako u pravěkých lovců, člověk si na záda naloží všechno, co potřebuje k přežití. Jen místo mamutího masa dnes často přenáší nabíječku, tři druhy adaptérů a mikinu „pro jistotu“. A možná právě proto batoh nikdy nezmizí.

Je totiž jedním z mála vynálezů, který lidstvo používá tisíce let téměř pořád stejně, jen s trochu lepší ergonomií.