Skip to content

Ďas mořský: Quasimodo vodní říše!

Vypadá jako tasmánský čert z hlubin moře. Ať už ďas mořský měří 20 cm, nebo jeden metr, vždycky má hlavu velikosti jedné třetiny ke zbytku těla, tlamu plnou zubů a převislý dolní pysk.

V temnotě hlubin moře, v bezútěšné tichosti, čeká otevřená tlama rybího přízraku. V hloubkách až 1 000 metrů na dně moře vyčkává kořist. A protože je pomalý, má vyvinutou originální vábničku. Z hlavy mu trčí podivný prut s jakousi lucerničkou na konci. Tím naláká kořist. Naši předci věděli, proč mu dali jméno ďas mořský.

Pochoutka na rozmarýnu

Ve světových mořích žije 3–18kilová masa ďasů na plochu 1 km². Ve volné přírodě je málokdy spatřen, zato v rybářských sítích se plácá pravidelně. Ročně jde asi o 800 tun ryb. Když se odřízne třetinová hlava, která představuje dokonce dvě třetiny váhy, zbude delikátní maso s cenou 1 400 korun/kg. Podávat se může vařený, grilovaný i dušený. Ďas mořský je prastará dravá ryba, dokonce tak dravá, že požírá potravu kolem sebe, i když se už třepetá v síti. Není neobvyklé, že člověk uloví ďasa, zato výjimečně se stává, že ďas uloví člověka. Před třemi lety obletělo svět video ruského rybáře se zápěstím zaklíněným v tlamě metrového exempláře. V obličeji rybáře je jasně patrná bolest a námaha, kdy se mu zatíná do masa řada dlouhých ostrých zubů zahnutých zpět, takže nemůže ruku vytáhnout. Nakonec se podaří hubu ďasa vypáčit pomocí několika tyčí.

Je tak dravý, že požírá potravu kolem sebe ještě v rybářské síti

Slepec ve tmě

Ďas se stavbou svého těla plně přizpůsobil důsledkům velkých hloubek. Má nízkou a širokou hlavu, velmi malé oči kvůli tlaku i nedostatku světla a línou povahu. Kůže je zjizvená masitými výčnělky, což imituje nepravidelný povrch dna pokrytý řasami. Zbarvením připomíná kámen, je hnědý, černý nebo zelenošedý. Na bocích a na hlavě se nacházejí velmi citlivé smyslové orgány, kterými detekuje i ty nejmenší pohyby. Hloubka přirozeného prostředí osciluje mezi 20 metry u menších zástupců po kilometrové hlubiny těch nejodolnějších druhů. K rozmnožování dochází v hloubkách kolem 180 metrů, kdy daleko větší samice s délkou až dva metry kladou jikry v jakémsi slizovitém obalu v podobě dlouhých rosolovitých pásů.

Foto: Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …