Dobrodruh Heinrich Klutschak vystuduje v Praze techniku. Jeho otec Franz Klutschak je novinář, zakladatel novin Bohemia a časopisu Panorama des Universums. I syn Heinrich Klutschak (1848–1890) se dokáže dobře ohánět perem a navíc si jako kartograf poradí s tvorbou různých map. V letech 1866-1871 si odslouží vojnu u 1. dělostřeleckého pluku rakousko-uherské armády. Sotva si ale roku 1871 vyzvedne propouštěcí listiny, už ho v Čechách nic nedrží a první lodí pluje do Ameriky. Toulky má […]
Historie
Válka v Tichomoří: Hrozivé lidské vlny Japonců drtí Američany
Mlýnek na lidské maso, jako pochod prasat na porážku. Tak by se dala charakterizovat kontroverzní bojová taktika, stojící na masivním útoku celých lidských vln. Má zvrátit poměr sil, místo toho ale boje prodlouží klidně i o několik let. Své o tom vědí i Američané hlavně z bojišť východní Asie… Japonci v letech 1931 až 1945 […]
Český polárník Ota Kříž našel hrob uprostřed ledu
„Pohled na těžké ledové bloky narážející na sebe vymyká se každé představě a vyluzuje tóny, že strašlivější a otřesnější jsem si nemohl představit,“ zaznamenává si Ota Kříž do deníku v listopadu roku 1872. Věčná masa ledu ho děsí. Ještě ale netuší, že v ní najde svoji smrt… V 19. století se s polárními výpravami doslova roztrhne pytel. Rakousko-Uhersko v téhle […]
Zapomenuté sídlo vládců: Kde stával nejstarší český křesťanský kostel?
Prvním skutečným sídlem vládců Čech se nestal Pražský hrad, ani Vyšehrad, ale Levý Hradec. Popisuje ho Kosmova kronika a archeologické výzkumy dokládají, že tu stávalo hradiště. Sídlo tu stávalo ještě předtím, než u nás na knížecí stolec usedl první historicky doložený Přemyslovec, kníže Bořivoj (852/855–888/890). Krátce po svém pokřtění někdy mezi lety 882-884 tu Bořivoj zakládá […]
První Sněhurka: Princ její mrtvé tělo od trpaslíků odkoupí!
Dívka s pletí bílou jako sníh za svou krásu, které se nerovná krása žádné jiné ženy v celém království, zaplatí životem teprve v sedmi letech. Do jejího nehybného dětského těla se zakouká princ, který si jej výměnou za peníze odváží na zámek… Původní příběh o krásné Sněhurce otrávené lahodným jablkem je pravděpodobně inspirován událostmi ze […]
Českého dobrodruha Václava Vojtěcha potkala nečekaná smrt v řece
Václav Vojtěch se roku 1922 vydá v Paříži do biografu. Promítají tehdy film o antarktické výpravě britského polárníka Falcona Scotta z roku 1912, který vyrazil na jižní pól krátce po norském badateli Roaldu Amundsenovi. Se svojí výpravou ale během zpáteční cesty zahyne. „Budu polárníkem,“ rozhodne se jednadvacetiletý Václav Vojtěch (1901–1932), když si v hlavě přehrává filmové scény. Nezůstává ale jenom u snění a na cestu se […]
Legenda jménem Cahokia: Kam zmizela vyspělá indiánská kultura?
Asi čtyři století předtím, než Kryštof Kolumbus dorazí k americkým břehům, je Cahokia největším městem severním směrem od Mexika. Do roku 1350 ho však postupně opustí jeho obyvatelé. Zánik neobyčejného sídla je dodnes opředen oparem tajemství. Město s početnou populací leželo na území dnešního amerického státu Illinois, zhruba 13 kilometrů od města St. Louis. Za […]
Propagátor opia John Brown zničil víc životů než francouzská revoluce a napoleonské války dohromady
V roce 1789 krátce po smrti kontroverzního skotského lékaře Johna Browna publikuje vysokoškolský student jménem William Margaretson Heald básničku, ve které si bere za terč Brownovu konzumaci opia a alkoholu. Popisuje v ní i barové rvačky v edinburském hotelu New Town, kterých se prý lékař John Brown (1735–1788) přímo účastnil. Jeho osoba i učení, které sepsal, budí vášně. „Dokázal usmrtit víc lidí než francouzská revoluce a napoleonské […]
Italská ostuda v Habeši: Přispěla k fiasku špatná mapa?
„Naše jednotky se měly spojit a nikde nikdo,“ zuří italský generál Mattheo Albertone, když dorazí na místo, které mu jeho velitel označil v mapě. Skutečná hora Chidane Meret leží asi o 8 kilometrů jinde. Posily jsou v nedohlednu. Hrozícímu masakru už nikdo nedokáže zabránit. „Nemůžeme útočit. Císařova vojska mnohonásobně převyšují naše řady. Bez potřebného zásobování ale nevydrží v terénu dlouho. Jednoho dne odtáhnou. Stačí vyčkat,“ přesvědčuje italský velitel koloniálních vojsk v Africe Oreste Baratieri (1841–1901) svého premiéra Franceska Crispiho (1818–1901). Marně. „Nepřipadá v úvahu. Na ofenzívě trvám,“ smete Crispi ze stolu jeho vyčkávací […]
72 dní bílého pekla: Ragbisté musejí jíst mrtvé druhy!
Každý rok se parta šťastlivců schází, aby společně zavzpomínali na nejhorší chvíle svého života. Chvíle, kdy zůstali trčet v bílém pekle, bez jídla, s mizernou nadějí na záchranu. Chvíle, kdy ze zoufalství okusili lidské maso. Pád zastaví až ledovec Na pověry nikdo z nich nevěří. Takže přesto, že jejich let na přátelský zápas do Chile […]
Vzestup a pád Busbyho dětí
Kdyby nebylo té osudné kaluže rozbředlého sněhu na ranveji v Mnichově, Manchester United by se velmi pravděpodobně stal o pár měsíců později vítězem fotbalového Poháru mistrů evropských zemí, předchůdce dnešní Ligy mistrů. Rudí ďáblové mají tehdy formu jako hrom. A to hlavně díky manažerovi Mattu Busbymu (1909–1994), který z party mladých neznámých hráčů vybuduje během […]
Pražské nevěstince: Jak to chodí v českých „hampejzech“?
Láska, i ta placená, kvete v každém věku a za jakýchkoli věků. Ostatně ne nadarmo se říká, že prostituce je nejstarší řemeslo. Zatímco dnes se úředníci perou s tímto druhem podnikání, za Rakouska-Uherska to mají zmáknuté o něco lépe. Zdá se, že změna státního zřízení dá nevěstincům pořádně zabrat. Čtyři roky po vzniku republiky vstupuje v platnost zákon […]
Hanno Mořeplavec: Féničan, který objevil Ameriku?
Možná ještě z učebnic dějepisu si pamatujeme, že pobřeží západní Afriky jako první dokonale prozkoumali Portugalci v čele s Bartolomeem Diasem. Není to ale úplná pravda. Trasu vedoucí ze Středozemního moře až do Guinejského zálivu absolvují mořeplavci o tisíc let dříve. Tehdejší populační exploze ve Středozemí dovede na cesty také Hanna Mořeplavce. Kartaginský rodák Hanno […]
Léčba živočišným magnetismem: Doktor Mesmer se dočkal uznání až na sklonku svého života
Medicínu na vídeňské univerzitě ukončí Franz Anton Mesmer v roce 1766 dizertační prací s názvem De planetarum influxu. Líčí zde základ své nové léčebné metody – živočišného magnetismu. Už v letech 1773–1774 tento postup Franz Anton Mesmer (1734–1815) použije při sezení s Franziskou Österlingovou, která trpí hysterií. K různým částem těla jí přikládá magnety. „Cítím se uvolněně,“ tvrdí Österlingová a Mesmerovi se na léčbu tajemným prouděním brzy hlásí další pacienti. […]