Bitvy o lososa nejsou metaforou. V moderních dějinách se rybáři, státy i původní obyvatelé skutečně střetávají o právo lovit jednu z nejcennějších ryb světa a konflikty často přerůstají v násilí, blokády i soudní války.

Na severozápadě USA se v 60. a 70. letech 20. století odehrává takzvaná „rybí válka“. Původní indiánské kmeny protestují proti tomu, že jim stát upírá historická práva na lov lososů garantovaná smlouvami z 19. století. Organizují tzv.

„fish-ins,“ demonstrativně loví a nechávají se zatýkat. Policie proti nim zasahuje silou, dochází k bití i hromadným zatčením.

Současný americký historik Bradley G. Shreve popisuje, že šlo o „klíčový moment domorodého aktivismu“, kdy se boj o lososa stává symbolem boje za práva původních obyvatel.

Spor vrcholí rozsudkem z roku 1974, který přiznává kmenům až polovinu úlovku, ale napětí v terénu přetrvává ještě dlouhé roky.

Dlouhodobé soupeření

Další kapitola se odehrává mezi státy. V 90. letech 20. století pro změnu vrcholí tzv. „lososová válka“ mezi USA a Kanadou. Lososi totiž migrují přes hranice, a každá strana obviňuje tu druhou z nadměrného lovu.

V roce 1997 kanadští rybáři blokují trajekt v přístavu Prince Rupert flotilou dvou set lodí, demonstrace má téměř vojenský charakter. Ekonomové později popisují konflikt jako „dlouhodobé soupeření o sdílený zdroj“, který vede ke stupňování napětí a odvetám.

Konflikty pokračují

Spory nezmizely ani v novém tisíciletí.

Na americké řece Klamath či v propojené vodní oblasti Puget Sound na severozápadním pobřeží amerického státu Washington pokračují střety mezi úřady a původními rybáři, kteří riskují zatčení, aby si udrželi tradiční způsob obživy.

„Lidem byl odebrán způsob života,“ zaznívá ve svědectvích pamětníků těchto konfliktů. Bitvy o lososa tak nejsou jenom o rybách, ale zároveň o právech, identitě i přežití skupin lidí, kteří jsou na jejich lovu závislí.