Ruská carevna Kateřina II. Veliká schvaluje 27. května 1795 návrh na stavbu veřejné knihovny. Chce, aby její národ byl vzdělaný. Považuje za důležité, aby měl k dispozici knihy. Pro většinu z nich kromě bohatých měšťanů a šlechty jsou luxusem. Ještě měsíc před svou smrtí dává Kateřina II. Veliká (1729–1796) pokyny stavitelům a budoucí knihovně daruje dalekohled, který vlastnil britský astronom William Herschel (1738–1822) […]
Přesný počet mrtvých se veřejnost už asi nikdy nedozví. Sovětský režim si nemůže dovolit, aby na něm utkvělo takové krveprolití. A tak se o něm straničtí novináři jen krátce zmíní jako o nehodě s „několika oběťmi z řad fanoušků“. „Několik“ v tomhle případě znamená 66. Alespoň oficiálně. Tolik jich Rusové o sedm let později, po […]
Počátky knihovního fondu dnešní Francouzské národní knihovny na pařížské Rue de Richelieu sahají do roku 1368, kdy si francouzský král Karel V. (1338–1380) zakládá královskou knihovnu. Po peripetiích v podobě mizení a opětovného nalézání svazků a stěhování sbírek se za vlády krále slunce Ludvíka XIV. (1643–1715) roku 1692 knihovna otevírá veřejnosti. První katalog Už v letech 1739–1753 dostávají čtenáři k dispozici katalog v 11 svazcích. Během Velké […]
„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s ním rádi se seznámili, abychom se s ním potěšili,“ líčí spis tzv. Sepsání malé strany z roku 1523, kde se zmiňují různá příkoří, kterými trpěla Jednota bratrská. Za popisem věznění a propouštění členů Jednoty bratrské následuje zmínka o Palečkovi. Řada historiků proto usuzuje, že se […]
Aragonský král Martin I. přivítá šaška Borru 20. ledna 1440 ve své ložnici. „Byl jsem na vinici. Mladý jelen tam visel za ocas ze stromu. Někdo ho asi potrestal za to, že kradl fíky,“ vypráví Borra svému pánovi vtip. Martin I. Soucitný (1356‒1410) se rozesměje, až se otřásá postel. Náhle ale zrudne a padne do peřin. Je mrtev. Zřejmě dostal ze samého smíchu srdeční infarkt. […]
„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a šaškovi jménem Žito, který obstarává zábavu na dvoře Václava IV. Konkurenci ale nese velice nelibě. Když vévoda Jan II. Bavorský, tchán Václava IV. (1361-1419) v roce 1389 přivede na pražský dvůr své šašky a kejklíře, Žita tím pořádně naštve. Jakmile se jeden z nich Bavorů pustí do svých kouzel, Žito otevře pusu […]
Vládli přísně a jejich krutost se často projevovala i ve vztahu k vlastním dětem. Kteří významní panovníci se uchýlili k tomu nejhoršímu – vraždě vlastních potomků? Co je k tomu vedlo? Herodes I. Veliký (zřejmě 73–4 př. n. l.) Judea, malé království mezi Římskou a Parthskou říší, si uchovala svoji nezávislost na Římu. Když zde […]
Starověká římská říše byla přeborníkem v mnoha odvětvích včetně toho vojenského. Římané si perfektně osvojili taktiku přebírání cizích invencí a jejich dovedení k dokonalosti. Od Řeků se inspirovali v systému armády, Etruskové stojí za jejich ranými bojovými formacemi, Féničané zase nedobrovolně přispěli ke tvorbě mocného římského loďstva… Ačkoli Římané přezdívali Středozemnímu moři Mare nostrum, tedy […]
„Když mi bylo šest let, počal jsem vyráběti boty z kožených bezcenných odřezků na kopyta vlastní výroby,“ vzpomíná Tomáš Baťa. V jeho rodině se ševcovské řemeslo dědí z otce na syna. První zmínka o ševci jménem Lukáš Baťa pochází z roku 1667. Tomáš sice respektuje tradice svých předků, ale touží po tom podnikat sám, na vlastní pěst a nově. Nezdary ho […]
Jednání tridentského koncilu je v plném proudu. Když český arcibiskup chce pro svoji zemi získat povolení přijímání pod obojí, církevní sněm se od kacířského požadavku distancuje a nechá rozhodnutí na samotném Svatém otci. Brus nakonec dosáhne svého. To ale není všechno. Chce ještě více… Z Vídně přes Linec a dál přes zasněžené Alpy. „Trmácet se přes […]
„Pustili tam lidi leda kvůli tomu, aby se předvedli, co tam všechno mají,“ kritizují vídeňští měšťané na konci 18. století nově otevřenou knihovnu. Jejich protesty brzy pomohou ke zjednání nápravy a prodlužuje se i doba, kterou je zde možné strávit. I když se za základ rakouské dvorní knihovny považuje evangelium Jana z Troppa z roku 1368, mezník v […]
Samotná církev považuje papeže Benedikta IX. za největší ostudu na Petrově stolci. „Znásilnění, vraždy a další nevyslovitelné skutky. Jeho život jako papeže je tak zvrhlý, nehodný a pokřivený, že mi běhá mráz po zádech při pouhé vzpomínce na něj,“ prohlašuje opat z Montecassina a pozdější následník papežského trůnu Viktor III. (1027–1087). Benedikt se papežem stane […]
Uhry se po první světové válce doslova rozpadly. Maďarská hrdost dostala na frak ztrátou dvou třetin původního území, které rozdělila Trianonská mírová smlouva. Maďaři se museli rozloučit také s Horními Uhrami nebo, chcete-li, Slovenskem. Prešpurk (Bratislava) byl navíc městem, kde se odehrálo několik uherských korunovací. O území, které si přisvojil „nepřirozený“ slepenec Československo, se Maďaři […]
Zaskočí mu sousto a marně se snaží opakovaným kašláním dostat ho ven. Chybí mu vzduch a jeho obličej povážlivě rudne. Přítomní na císaře Rudolfa II. jenom vyděšeně zírají. Konečně se někdo zvedne a rázně ho praští do zad. Kousek jídla vylétne ven. Už v 16. století vládne v madridském královském paláci El Escorialu přísný dvorský ceremoniál, který dostane přízvisko […]
