Kdyby žáby měly zimní dovolenou, Skokan lesní by ji trávil v mrazáku. Bez dramat, bez teplé deky a bez stížností. Když teploty klesnou hluboko pod nulu, tahle severoamerická žába doslova ztuhne.

Srdce jí přestane bít, dýchání se zastaví a většina vody v jejím těle se promění v led. Přesto se na jaře „rozmrzne“, jako by jenom strávila nepříjemnou noc na ledu. Jak je to možné?

Skokan lesní, žába rodu Rana Sylvatica, žije v Kanadě a na Aljašce, kde si zima nehraje na žádné kompromisy. Jak vysvětluje kanadský biolog Kenneth B. Storey, který se výzkumem tohoto jevu dlouhodobě zabývá:

„Zvíře nebrání tvorbě ledu, ale řídí, kde se tvoří.“ To je klíčem k jejímu přežití. Když teplota klesá, žába začne do krve vypouštět obrovské množství glukózy a močoviny. Ty fungují doslova jako přírodní „nemrznoucí směs“.

Led se pak netvoří uvnitř buněk, kde by je roztrhal, ale v mezibuněčných prostorách. Žába si tak vlastně vytvoří vlastní biologický „ledový obal“.

Orgány přežijí

Přibližně 60 % jejího těla může zmrznout, zatímco vnitřní orgány přežívají v chráněném tekutém prostředí. Storey to popisuje i trochu poeticky:

„Je to jako by zvíře přešlo do pozastaveného života.“ Metabolismus se téměř zastaví, mozek přejde do úsporného režimu a srdce přestane pumpovat krev. Přesto buňky neumírají, protože jsou chemicky chráněné před poškozením ledem. Na jaře přichází restart.

Jakmile slunce začne ohřívat lesní půdu, led v těle žáby se postupně rozpouští. Srdce se znovu „nastartuje“, krev začne proudit a žába se během několika hodin vrací k životu, jako by šlo jen o dlouhý spánek.

Nepotřebuje bundu

Americký biolog Jon Costanzo k tomu dodává: „Je to jeden z nejextrémnějších známých příkladů tolerance k zamrznutí u obratlovců.“ Vědci zkoumají tento mechanismus i kvůli medicíně, inspiruje totiž výzkum uchovávání orgánů a kryobiologie.

A tak zatímco my se v zimě balíme do bund, wood frog si klidně „zamrzne“ a čeká. Bez stresu, bez pohybu, ale s biologickým plánem B, který funguje už miliony let. Příroda tu opět ukazuje, že hranice života jsou mnohem pružnější, než si obvykle myslíme.