Posledním velmistr řádu, Jakub z Molay (asi 1243–1314), je s templářskou elitou odsouzen na doživotí. Když však on a Geoffroy de Charnay (asi 1251–1314) odvolají mučením vynucená přiznání, vyslouží si okamžitě hranici.
18. března 1314 jsou upáleni na ostrově la Cité na Seině, přímo uprostřed Paříže.
Procesy s templáři potrvají celkem sedm let. Templářský majetek přebírají královští zmocněnci, aby byl převeden na johanitský řád. A jaká náhoda, pořádně mastných 200 000 livrů putuje do francouzské pokladny coby kompenzace údajných ztrát.
Pád templářů se překvapivě bude řešit i u nás: Do klína johanitů totiž spadnou i zdejší majetky!
Kde u nás najdete templáře?
Do českých zemí postupně proniká raná gotika a královský dvůr Václava I. (1205–1253) je plný umělců a všemožných rytířů. A zřejmě mezi nimi nebude chybět i nějaký ten templářský. Řád se objeví chvíli po roce 1230 na Moravě a v roce 1232 je již i v Čechách.
Své sídlo bude mít v kostele sv. Vavřince na pražském Starém Městě. To ale nebude zdaleka jediná lokace, kde se dá u nás ve středověku na templáře narazit. Usídlí se i v čerstvě založené Uhříněvsi, ležící tehdy ještě pěkný kousek od Prahy.
Čakovice? Kdepak, Čejkovice!
Roku 1281 si tři kilometry od vsi Jamolice u Moravského Krumlova templáři dokonce postaví hrad. Či spíše hrádek. Jmenuje se příhodně Templštejn a pokud se na něj vydáte, počítejte s tím, že jde již jen o zříceninu.
Zmínit musíme také „Čakovice“, jak je v kontextu zmiňuje František Ekert (1845–1902) katolický kněz, historik a hlavně člen Komise pro soupis památek Prahy. Nemyslí tím ovšem dnešní část matičky měst, ale vínem vonící Čejkovice na Hodonínsku. Stačí se podívat na znak obce a templářská minulost jako by znovu ožívala.
