Dr. Emil Holub: Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své

Jeho socha ve východočeských Holicích promlouvá zvláštní exotikou. Dozajista za to může tropická přilba kryjící hlavu muže, který dokázal být současně snílkem, dobrodruhem i metodickým vědcem.

Kdo byl Dr. Emil Holub (1847-1902) a proč stojí za to si jeho život a odkaz připomínat?

Památník slavného cestovatele vzniká v Holicích v roce 1966.

Dr. Emil Holub „přivezl“ Afriku do Čech.

Zbraně, které Dr. Emil Holub na cestách v Africe používal.

Autorem současné expozice muzea v Holicích je architekt David Vávra.

Profesí byl lékařem, srdcem však cestovatelem, etnografem, kartografem. Uskutečnil dva dlouhé pobyty na africkém kontinentu. Ze svých výprav si přivezl ohromující přírodovědnou a etnografickou sbírku, kterou představil žasnoucí veřejnosti.

Mapování Viktoriiných vodopádů

Co inspirovalo Emila Holuba k jeho cestám do Afriky? Jak sám později doznává, bylo to zejména cestopisné pojednání z pera Davida Livingstona (1813-1873), skotského misionáře a cestovatele.

Po promocích na lékařské fakultě se Holub rozhodl svoje sny o cestování prožít. Vydává se na jih Afriky. Materiální zázemí mu zde poskytuje i jeho lékařská praxe, avšak stále více jej přitahuje etnografie a shromažďování sbírky přírodnin.

Ta brzy putuje v desítkách beden do Prahy. Věnuje se však i kartografii. Zpracoval například první detailní mapu lokality Viktoriiných vodopádů. Není divu, že návrat do Evropy představoval pro Emila Holuba jen přípravu na další expediční projekt. Přednáší, publikuje a pořádá v Praze první velkou výstavu věnovanou Africe.

Dramatická druhá cesta

V roce 1883 se vydává na druhou cestu do Afriky. Už není neznámým snílkem, ale uznávaným cestovatelem. Těší se podpoře veřejnosti i oficiálních míst. Rovněž už není sám. Na cesty se s ním vydává i jeho manželka Růžena (Rosa).

Tato druhá expedice však čelila mnoha potížím a dramatickým situacím. Nemoci i konflikty s místními obyvateli měnily často putování v boj o holé přežití.

V roce 1887 se Holub s manželkou vracejí do Prahy. Přesto i z této cesty byla vytěžena ohromující etnografická a přírodovědná sbírka. Po návratu opět publikuje, ale především uspořádá dvě velké výstavy, a to ve Vídni a Praze.

Navštíví je celkem sto devadesát tisíc návštěvníků. Bohužel se mu však nedaří získat prostor pro trvalé umístění sbírek.

Africké muzeum Dr. Emila Holuba

Další cestu do milované Afriky však neuskuteční. Jeho zdravotní stav je poznamenán překonáním mnoha tropických nemocí. Umírá předčasně ve věku padesáti pěti let. Strážcem odkazu dr. Emila Holuba je nyní památník v jeho rodných Holicích.

Africké muzeum Dr. Emila Holuba zde prezentuje sbírku exponátů spojenou s jeho etnografickou prací.

Je zde i mnoho osobních předmětů, které odkázala muzeu Růžena (Rosa) Holubová. „Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své“, říkal o své motivaci k dalekým cestám. Povedlo se mu to. Prozkoumal bílá místa Afriky a představil je v Čechách. Touha po poznání mu nasadila tropickou přilbu a určila mu životní azimut.