Na první pohled jen nenápadná tráva. Úzké listy, svěží zelená barva a výrazná citronová vůně, která se uvolní při sebemenším doteku.

Přesto tahle rostlina patří k nejstarším a nejvšestrannějším pokladům tropické přírody a provází člověka už tisíce let v kuchyni, v léčitelství i v každodenním životě.

Voňatka citronová, známá také jako citronová tráva, pochází z tropické Asie. Její domovinou jsou dnešní Malajsie, Srí Lanka a jižní část Indie a právě tady se z ní postupně stává nepostradatelná součást života.

Už před tisíci lety si lidé všimnou její výrazné vůně i účinků. V horkém a vlhkém podnebí, kde se snadno šíří nemoci a hmyz, představuje jednoduchý, ale účinný prostředek ochrany i léčby.

Cesta do Evropy

V tradiční medicíně se citronová tráva využívá nejméně 5000 let. Z jejích listů se připravuje čaj, který má pomáhat při horečkách, bolestech břicha nebo zánětech. V Indii a na Srí Lance se mu přezdívá „horečkový čaj“ a patří k základním domácím prostředkům.

Zároveň se rostlina používá i zevně, protože její silice odpuzují hmyz a chrání před komáry, což je v tropických oblastech otázka zdraví i přežití.

V některých vesnicích se dodnes listy této trávy přidávají do ohňů, aby kouř odpuzoval moskyty během večerních rituálů a setkání. S postupem času se z praktické rostliny stává i obchodní artikl.

Od 17. století se například na Filipínách začíná cíleně destilovat olej z citronové trávy, který putuje až do Evropy. Tam si rychle získá oblibu jako luxusní vonná složka pro parfémy, mýdla a léčivé přípravky.

Vůně, která dobývá svět

Pro evropskou šlechtu jde o exotickou novinku – svěží, lehkou a zároveň neobvyklou. V koloniální éře se stává také důležitým exportním zbožím a její pěstování se rozšiřuje do Afriky i Jižní Ameriky. Dnes je rostlina známá především díky kuchyni.

Její jemně citrusová chuť dodává charakter thajským polévkám, vietnamským vývarům i indonéským kari. V mnoha domácnostech se používá podobně jako u nás bobkový list: přidá se do pokrmu, uvolní aroma a před podáváním se vyjme.

V moderní gastronomii se z ní připravují také dezerty, sirupy nebo osvěžující limonády. S citronovou trávou se však pojí i staré příběhy. Podle jedné z asijských legend darovali tuto rostlinu lidem duchové pralesa jako ochranu před zlými silami.

Její ostrá, čistá vůně měla odhánět nejen hmyz, ale i nemoci a neviditelné hrozby.

Jak roste a jak se sklízí

V některých oblastech se proto svazky této trávy zavěšují ke vstupům do domů, aby chránily obyvatele před neštěstím. Jinde se listy vkládají do matrací nebo pod polštáře, protože jejich vůně má přinášet klidný spánek.

Citronová tráva roste v hustých trsech, které mohou dosáhnout výšky až jeden a půl metru. Daří se jí v teplém, vlhkém podnebí a potřebuje dostatek slunce i pravidelnou zálivku.

Listy vyrůstají z pevných stébel, která jsou nejcennější částí rostliny a právě v nich se koncentruje nejvíce aromatických silic. Sklizeň probíhá tak, že se jednotlivá stébla odřezávají těsně u země, obvykle několikrát do roka.

Rostlina díky tomu dále obrůstá a může plodit mnoho let. Čerstvá stébla se používají v kuchyni, zatímco listy a starší části se suší nebo destilují na olej.