Prachové částečky se vznesou do vzduchu. Nááááádech. A už se otírají o chloupky v nose a derou se ke sliznici. Bleskově se uvolňují hormonální přenašeče vzruchů, takzvané histaminy. Podráždí nervové buňky v nose. Do mozku vyráží signál k poplachu.

Nervová síť má pohotovost, okamžitě aktivuje hltanové a průdušnicové svaly. Cesta nosní a ústní dutinou je volná. Vzduch i biologické částečky se uvolňují… „Hé-pčík!“ rezonuje ložnicí a svaly obličeje, hrdlo i hrudník si pomalu oddechnou, že je to za nimi. EPOCHAplus.cz vám ukáže, že obyčejné kýchnutí představuje neobyčejnou vědu.

Osmimetrový infekční oblak

Odborně mu říkáme sternutace a jeho hlavní funkcí je umožnit únik hlenu nosem. Přijde na vás, když vám něco podráždí sliznici, ofoukne vás, anebo náhle klesne teplota. Až 35 % lidí si kýchne, když se podívá do sluníčka.

Horší je, když kýchnutí signalizuje nemoc. Pokud si nezakryjete ústa, kolem 40 000 infekčních kapiček se rozletí hledat nový cíl. Jak daleko? Minimálně 0,6 metru, a to rychlostí 4,5 metru za sekundu.

V roce 2020 vědci dokonce naměří kýchnutí, které vytvoří oblak sahající až do výšky 8 metrů! Stává se vám, že kýcháte, když se přejíte? Pak patříte mezi ty, kteří mají takzvaný žaludeční kýchací reflex.

Moc toho s ním neuděláte, studie naznačují, že tu hraje roli genetika. „Jev“ má i už vlastní název: Snatiace.

Kdy určitě nekýchnete?

Anatonie označuje ztrátu svalového napětí. A právě k té dojde během REM fáze spánku. Zkratka znamená Rapid eye movement, česky rychlé pohyby očí a ocitnete se v ní asi na 25 % svého spánku, typicky v pěti fázích, z nichž každá je delší než ta minulá.

Do mozku neputují reflexní signály, a tak nehrozí, že by vás v této době zastihlo kýchnutí. Pokud jste vzhůru a cítíte, že brzy vyšlete mocný „pčík“ vstříc okolnímu světu, můžete zkusit některou z ověřených technik:

Hluboce se nadýchněte a zkuste vzduch udržet v sobě alespoň, než napočítáte do deseti. Někomu zase pomáhá štípání se do nosní přepážky.

Je jako orgasmus?

Výzkumy ukazují, že někteří lidé kýchají v prvních fázích sexuálního vzrušení. Nos, stejně jako genitálie, obsahuje totiž erektivní tkáň.

„Kýchání i orgasmus produkují endorfiny navozující příjemné stavy, u kýchnutí jde ale o mnohem menší množství,“ vysvětluje sexuoložka Vanessa Thompsonová ze Sydneyské univerzity, proč je někdy kýchnutí přirovnáváno k orgasmu.

Mnohdy se také projeví specifickým mravenčením, napětím a vzápětí velkým uvolněním. „Hrudník sváže svalové napětí, způsobí tlak – a když kýchnete, všechno se najednou uvolní. I endorfiny. To je skvělý pocit!“ dodává doktorka Holly Boyerová z Minnesotské univerzity.

Na skok u Edisona

O Frederickovi Ottovi (1860–1936) z New Jersey u nás slyšel jen málokdo. Jde o nejzručnějšího strojníka a klíčového zaměstnance laboratoří vynálezce a obchodníka Thomase Alvy Edisona (1847–1931).

Otto pro něj pracuje od 14 let a stanou se z nich skvělí přátelé. Ptáte se, jak to souvisí s kýcháním? Revolučně!

Kýchnutí Freda Otta z roku 1894, jinak také známé jako Edisonův kinetoskopický záznam kýchnutí, je zhruba pětivteřinový dokument zachycující Frederickovo šňupnutí tabáku a kýchnutí. Jde o nejstarší dochovaný autorskoprávně chráněný film v USA!