Nic ho nehoní ven z postele. Přemýšlet lze přece i v peřinách. Francouzský filozof René Descartes si dopřává dlouhý spánek a pravidelně ještě kolem desáté hodiny dopolední proto odpočívá na svém lůžku.
Pokud nějaké ranní ptáče překvapí zvyky, které francouzský filozof běžně každý den praktikuje, René Descartes (1596‒1650) mu dá stručnou a jasnou odpověď: „Pracuji!“ Přemýšlet přece může jedině dobře odpočatý!
Netuší ovšem, že jednoho dne přijde nová životní etapa, která jeho každodenní rituály obrátí vzhůru nohama.
Velké utrpení
V závěru svého života je totiž okolnostmi donucen svůj denní režim velice radikálně upravit. V roce 1649 přijímá pozvání švédské královny Kristiny (1626‒1689) na její dvůr. Nabídka je to více než lákavá – něco takového přece nelze odmítnout! Filosofické lekce, které panovnici dává, jsou pro něj ale velkým utrpením.
Musí kvůli výuce vstávat už v pět hodin ráno, protože věčně zaneprázdněná královna na jeho přednášky bohužel jindy nemá čas. K jeho velmi silnému nepohodlí přispívá i severská zima.
Čtyři měsíce po příjezdu do Švédska se proto nachladí, odskáče to zápalem plic a umírá 11. února 1650.