Je odpovídající vzdělání klíčem k životnímu úspěchu? To je věc názoru. Mnoho příkladů mezi osobnostmi z historie však naznačuje, že roky školní docházky či univerzitní diplomy někdy nejsou nutné!
Je možné stát se i bez školy slavným fyzikem, právníkem či odborníkem v paleontologii? Klidně ano! A komu se to podařilo?
Pár let stačí
WILLIAM SHAKESPEARE
obor: literatura
znalosti získá: samostudiem
Napíše 39 divadelních her, 154 sonetů a mnoho a mnoho básní. A ve svých dílech přinese do tehdejší angličtiny asi 1700 nových slov! Od patrně nejslavnějšího dramatika v historii bychom nejspíš čekali, že bude dostatečně vzdělaný. Jenže právě to u Williama Shakespeara (1564–1616) úplně neplatí!
O jeho životě existuje velmi málo informací. I tak z nich ale vyplývá, že po dvou letech základní školy nastoupí na gymnázium, kde studuje latinskou gramatiku a literaturu. A seznámí se například s římským básníkem Ovidiem (43 př. n. l.–18 n. l.), který mu zůstane po celý život velkým vzorem.
Doposud to vypadá nadějně! Ovšem zatímco ostatní chlapci tehdy chodí na gymnázium zhruba do 16 let, Shakespeare je nucen ho opustit již ve třinácti. Jeho otec se dostal do finančních potíží a školu mu již nemůže platit.
A že by geniální dramatik studoval někdy na univerzitě, o tom žádné záznamy nejsou.
Na školu nemáme!
BENJAMIN FRANKLIN
obor: literatura, přírodní vědy, diplomacie
znalosti získá: čtením
Je druhým nejmladším ze 17 sourozenců a odmala vyniká svou inteligencí. Úplně sám se velmi brzy naučí číst. Jeden rok chodí Benjamin Franklin (1706–1790) do latinské školy, druhý rok ho učí soukromý učitel, tím ale formální vzdělání končí.
I když je mu teprve 10 let, chudá rodina výrobce mýdel z Bostonu si vzdělání dovolit nemůže. A Benjamin tak nastoupí jako učeň v tiskárně u svého bratra, který vydává místní noviny. Co si vydělá, utratí za knihy!
Postupem času nejen čte, ale začne i psát. Poezii, poté prózu. A aby se co nejvíc zdokonalil a vzdělal, přepisuje si popaměti eseje a odborné články.
Mimo jiné vynálezce hromosvodu či bifokálních brýlí, který přispěje k dosažení nezávislosti USA, napíše řadu svých děl pod pseudonymem a mnozí si tak myslí, že autorem je vzdělaný člověk!
Něco společného se školstvím však Franklin přeci jen má. Podílí se na založení Filadelfské akademie, která se později stane Pensylvánskou univerzitou.
Vášeň pro vědu
MICHAEL FARADAY
obor: fyzika a chemie
znalosti získá: při práci v knihařství
V 19. století je elektřinu možné vyrobit jen chemickou cestou. Dokud nadaný Angličan Michael Faraday (1791–1867) nevynalezne elektromagnetickou indukci!
K tomu objeví benzen, definuje podstatu elektrolýzy, poprvé zkapalní plyn při pokojové teplotě… Že na takovou revoluci ve vědě musí mít člověk adekvátní vzdělání?
Faraday doplatí na to, že se narodí do chudé rodiny a žádnou školu nedokončí! Ve 13 letech začne rodině pomáhat vydělávat na živobytí, naštěstí ale získá zrovna místo pomocníka v knihařství v londýnské Blandford Street. Dostane se tak k mnoha knihám a všechny začne číst!
Navíc o nich pak dokáže mluvit tak vášnivě, že mu jeden ze zákazníků nabídne vstupenku na sérii přednášek věhlasného chemika Humphreyho Davyho (1778–1829).
A Faraday si při nich dělá natolik pečlivé poznámky, že když Davy po zranění není schopen psát, nabídne mu místo svého asistenta. A když ho postihne mrtvice, Faraday ho rovnou nahradí ve funkci ředitele Královského institutu věd!
Hledejme minulost
MARY ANNINGOVÁ
obor: paleontologie
znalosti získá: v terénu
Zvídavá a chytrá dívka má bohužel smůlu. Rodiče jsou chudí, nízkého postavení a navíc odpůrci anglikánské církve. Do normální školy se tak vůbec nedostane. Chodí jen do nedělní, ke kongregacionalistům, ovšem číst a psát se naučí.
A pokud jde o vášeň pro vědu, tu zajistí největší poklad, který doma má – výtisk časopisu s článkem pastora Jamese Wheatona, který nabádá nevěřící ke studiu geologie!
Shodou okolností žije Mary Anningová (1799–1847) se svou rodinou na rozeklaném pobřeží v anglickém hrabství Dorset, kde si její otec Richard Anning přivydělává sběrem a prodejem mušlí. Chodí tedy s ním, a kromě mušlí někdy najde i fosilii starou miliony let!
Hledání na útesech je nebezpečné, její otec tu přijde o život a Mary má namále hned několikrát. Ale nevzdá se.
Najde nejen první kostru vodního plaza ichtyosaura, ale i mnoho dalších pravěkých tvorů a i bez vzdělání ji v roce 2010 zařadí Britská Královská společnost na seznam deseti žen, které nejvíce ovlivnily historii věd!
V chatrči při svíčkách…
ABRAHAM LINCOLN
obor: právo a politika
znalostí získá: čtením knih
Matka je negramotná, otec pracuje, kde se dá. Na vzdělání prostá rodina z Kentucky rozhodně nemyslí. Abraham Lincoln (1809–1865) sice chodí do provizorní školy s kočovnými učiteli, ovšem nevydrží to déle než rok.
Na to, aby se naučil číst a psát, to ale stačí. A na to, aby získal vášeň ke knihám, také! Chudí rodiče však žádné nemají, proto si půjčuje knihy od sousedů. A v malé dřevěné chatce při svíčkách čte úplně všechno! Ezopovy bajky, Robinsona Crusoe… a později i právnické učebnice!
A i jako samouk se právo naučí natolik, že se stane advokátem. Poté vlivným politikem, vedoucí postavou americké občanské války a nakonec i prezidentem Spojených států. A vzdělání? To mu při žádné z funkcí nechybí ani trochu!
