Domů     V čem nám pomáhají jedovatá zvířata? Z jejich jedů se vyrábějí léky!
V čem nám pomáhají jedovatá zvířata? Z jejich jedů se vyrábějí léky!
12.12.2019

Setkání s jedovatým zvířetem může pro člověka dopadnout tragicky. Současná medicína ale dokáže opravdové zázraky! Umí přeměnit jed v účinný lék, který může lidské životy zachraňovat. O která zvířata se jedná?

Chřestýšovec Waglerův

Co léčí: choroby srdce, vysoký krevní tlak

Jedovatých hadů je mnoho, jejich toxin zabijí někdy rychle, jindy pomaleji. Svým obětem ho vstřikují přímo do krevního oběhu.

Na základě předlohy těchto toxinů dokázali vědci vytvořit léky, které úspěšně pomáhají při léčbě vysokého krevního tlaku, srdečního selhání nebo infarktu.

To se týká zejména chřestýšovce Waglerova, který je na malajském ostrově Palau Pinang dokonce uctíván jako chrámový had.

Noční živočich

Mladí jedinci mají ochranné zelené zbarvení, v dospělosti už se pyšní nápadně pestrým vzorem. Většinu dne tráví odpočíváním v korunách stromů, aktivními se stávají hlavně v noci, kdy loví hlodavce, ptáky a ještěry. Své oběti paralyzují silným jedem Waglerinem.

To se prokázalo i v laboratořích, kdy tento toxin způsobil myším respirační paralýzu.

V mládí jsou hadi zelení, poté mění barvu.
V mládí jsou hadi zelení, poté mění barvu.

Jed na léčení srdce

Pokud napadne člověka, jed jej ochromí a v ojedinělých případech i zabije. Vědci z Tchaj-wanu přišli se studií, podle které by měl tento jed naopak pomoci, a to při srážlivosti krve, jelikož sraženiny mohou způsobit mrtvici nebo infarkt.

Molekuly v hadím jedu reagují také s nervovým a kardiovaskulárním systémem, takže mohou být i potenciálním lékem zmenšujícím bolest nebo uvolňujícím svaly, případně by mohly být využity na problémy s krevním tlakem nebo tepovou frekvencí.

Hebká pleť

Vědci už dokázali využít syntetickou formu jedu, která byla speciálně vyvinuta ve Švýcarsku. Tato látka se přidává do pleťových krémů a pomáhá vyhlazovat vrásky. Její účinky jsou podobné jako u známého botoxu.

Svými účinky pomáhá také při problémech pohybového aparátů, urychluje hojení povrchových poranění kůže a zmírňuje projevy kožních onemocnění.

Syntetická forma jedu pomáhá vyhlazovat vrásky.
Syntetická forma jedu pomáhá vyhlazovat vrásky.

Varan komodský

Co léčí: krevní sraženiny, mrtvice, srdeční záchvat a plicní embolie

Varan je známý také jako komodský drak. Jedná se o největšího a nejmohutnějšího zástupce čeledi varanovitých. Dříve se spekulovalo, že za jeho velké rozměry může tzv. ostrovní gigantismus.

Novější výzkumy ale prokazují, že se jedná o druh australské megafauny (obrovská zvířata žijící před 24 miliony až 44 tisíci lety).

Hladoví i několik týdnů

Tito ještěři se živí hlavně zdechlinami, loví ale i živou kořist. Najednou mohou zkonzumovat potravu o 80 % své váhy, díky pomalému metabolismu ale vydrží nejíst i několik týdnů.

Podobně jako jiní plazi vnímají své okolí hlavně jazykem, který detekuje chuťové i čichové vjemy z širokého okolí. Při příznivém větru tak varan může cítit zdechlinu na vzdálenost 4 až 9,5 km.

Útok na kořist

I když se to na první pohled nezdá, varan je schopný poměrně rychlého běhu na krátkou vzdálenost. Když útočí, používá hlavně své silné drápy. U menší kořisti útočí přímo na hrdlo, u větší pak na nohy a břicho.

Nemá tak silný stisk jako třeba krokodýl, jeho zuby ale i tak pronikají velmi hluboko a uvolňují do rány jedovaté látky, které zamezují srážení krve. Proto, i když kořist unikne, velmi rychle zkolabuje následkem šoku a ztráty krve.

Látky z varanního jedu mohou pomoci léčit mrtvici nebo plicní embolii.
Látky z varanního jedu mohou pomoci léčit mrtvici nebo plicní embolii.

Účinky dračí krve

Vědci z virginské univerzity zkoumali varaní krev a objevili v ní 48 specifických bílkovin, které mohou zabíjet bakterie a podporují hojení poškozené tkáně.

K experimentu výzkumníky inspirovala varaní odolnost proti zraněním, jelikož se jim do ran nedostávala infekce. Z jedových žláz pak vyrobili syntetickou verzi této látky, kterou nazvali DRGN-1, a vyzkoušeli ji na nakažených myších.

V praxi by tak tyto látky mohly pomoci léčit mrtvici, srdeční záchvat nebo plicní embolii.

Štíři

Co léčí: léčba rakoviny

Bodnutí štírem zažije každý rok přes 1,2 milionu lidí, z toho 3250 po něm zemře. Je zajímavé, že některé druhy používají dva druhy jedu. První oběť pouze ochromí, druhým už zabije. Po průniku jedu těch nejnebezpečnějších druhů se příznaky objevují velmi brzy.

Nejčastější známkou bývá bolest v nadbřišku, citlivost až spontánní bolestivost břišních svalů, suchost a škrábání v krku a celkové silné pocení.

Před několika lety se ukázalo, že jed některých druhů štírů by mohl působit jako zbraň proti rakovině.
Před několika lety se ukázalo, že jed některých druhů štírů by mohl působit jako zbraň proti rakovině.

Diagnostika rakoviny

Jed štíra obsahuje toxin zvaný chlorotoxin, u kterého vědci objevili, že může rozpoznat rakovinu a pomoci lékařům přesně určit místo výskytu nádorového bujení. To se osvědčilo i v prvních klinických testech, kdy vědci z jedu vyňali látku zvanou tozuleristid.

Jedná se o variantu peptidu, který se velmi dobře váže na buňky mozkových nádorů.

Těžké hledání nádorů

Léčba nádorů mozku bývá velice náročná a nebezpečná, jelikož se šíří do dalších mozkových tkání. Pro lékaře to představuje velký problém, jelikož se nádory nedají bezezbytku chirurgicky odstranit.

Proto vědci přidali k tomuto peptidu fluorescenční barvivo, které je viditelné pod infračerveným osvětlením. Po aplikaci této látky se pak dají mozkové nádory snadno rozlišit od zdravé mozkové tkáně.

Díky štířímu jedu se dají lépe rozpoznat mozkové nádory.
Díky štířímu jedu se dají lépe rozpoznat mozkové nádory.

Rejsek krátkoocasý

Co léčí: lék proti migréně, bolestem, snižování krevního tlaku, rakovině

U savců se obvykle jedy nevyskytují, a když už ano, jejich účinky nejsou tak silné, aby člověka zabily. Mohou ale způsobit velké bolesti a otoky. Platí to u jednoho z nejhojnějších savců na světě, rejska krátkoocasého.

Rejsci jsou aktivní po celý rok, spatřit je můžeme jak ve dne, tak i v noci, ale ze svých úkrytů vylézají převážně až po setmění.

Rejsci mají ve svých slinách jed.
Rejsci mají ve svých slinách jed.

Slabý jed ve slinách

Rejsci mají ve svých slinách slabý jed, který dokáže na krátkou dobu paralyzovat jejich oběti. Tento toxin testoval biochemik John M. Steward z univerzity v kanadském Sackville a objevil peptid soricidin.

A právě kvůli jeho paralytickým vlastnostem by se z něho dal udělat lék na potlačování bolesti, protože blokuje přenos nervů. Zjistil ale mnohem více.

Boj proti rakovině

Ukázalo se, že soricidin má protirakovinný účinek u nádorů prsů a prostaty. Alespoň u zvířat. Tato látka totiž působí na receptory, které se nacházejí ve zhoubných buňkách, nikoliv v těch zdravých.

Tento rozdíl z něj činí potenciální diagnostický a léčebný nástroj v boji proti rakovině. Japonský tým vědců ještě objevil u rejsků látku zvanou blarinatoxin, která by mohla přinést potenciální využití při snižování krevního tlaku či tzv. Raynaudovy choby, která se projevuje blednutím periferních částí těla.

Jed soricidin se může ukázat jako prospěšný při léčbě rakoviny.
Jed soricidin se může ukázat jako prospěšný při léčbě rakoviny.

Klíště obecné

Co léčí: rakovina

Klíště se řadí mezi roztoče, kteří se živí sáním krve savců, plazů nebo ptáků. Jeho tělo je kryté chitinizovaným štítkem, který u samic dosahuje až jedné třetiny těla.

Zbytek tvoří měkký varhánkovitý útvar (alloscutulum), který po nasátí krve může zvětšit svůj objem až 300x. Pokud najde svého hostitele, okamžitě se reflexivně přichytí a zakousne. Celý proces sání může trvat jeden až dva týdny.

Klíště je přenašečem vážných nemocí, mohou ale pomoci léčit nádorové buňky.
Klíště je přenašečem vážných nemocí, mohou ale pomoci léčit nádorové buňky.

Přenašeč infekcí

Klíšťata jsou známými a nebezpečnými přenašeči vážných onemocnění, mezi které patří například lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida. Tyto choroby mohou vést k trvalému a těžkému poškození zdraví, dokonce i ke smrti.

Když se klíště zaboří do hostitelovy kůže, potlačí jeho imunitní odpověď a zároveň zabrání srážení krve.

Vyléčení rakoviny?

Výzkum ukázal, že některé molekuly ve slinách klíštěte mají protinádorovou aktivitu a mohou poškozovat a ničit nádorové buňky, zatímco ty zdravé zůstávají nedotčeny. Do budoucna by mohly být využívány při léčbě rakoviny. Protein dostal jméno Factor X active.

Při testování se malý nádor u zvířete dál nerozvíjel, a po několika desítkách dní dokonce zmizel úplně.

Protein z klíštěte zastavil vývoj malého nádoru.
Protein z klíštěte zastavil vývoj malého nádoru.

Homolice korunová

Co léčí: tlumení bolesti

Na první pohled vypadá homolice jako obyčejná lastura. Uvnitř patnácticentimetrové schránky se ale ukrývá jeden z nejjedovatějších tvorů planety, který svými toxiny může zabít i člověka.

Svou kořist loví homolice z bezprostřední blízkosti, kdy vystřelí svůj harpunovitý osten, kterým svou oběť během několik okamžiků znehybní.  Paralyzovanou oběť pak homolice doslova vcucne a stráví.

Nenápadné zvíře je jedno z nejjedovatějších zvířat.
Nenápadné zvíře je jedno z nejjedovatějších zvířat.

Léčba bolesti

Homolice v sobě mají jed konotoxin. Jedná se o koktejl různých peptidů, které blokují nervový přenos. Tato látka by podle vědců mohla být základem léčby chronické bolesti.

Konotoxin totiž působí jiným způsobem než dnes používané opiáty, jako je například morfium, které je návykové a má celou řadu dalších nežádoucích účinků.

Proto ho výzkumníci otestovali na potkanech a zjistili, že blahodárně působí i 72 hodin po podání a viditelně zmírňuje bolest.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
reklama
Související články
Věda a technika
Moderní lanovky: Zázraky soudobého inženýrství
Historie lanovek sahá do daleké minulosti – zařízení na způsob lanových drah se využívala už ve 4. století před naším letopočtem v Číně pro přepravu materiálu na stavby. Na vývoji lanovek v průběhu staletí je tak možné sledovat, jak se neustále zdokonalovala lidská zručnost a možnosti moderní techniky. Přelomem pro vývoj lanovek byl především vynález […]
Věda a technika
Mechanismus z Antikythéry: Proč se nacházel na ztroskotané lodi a kdy začal fungovat?
Kolem roku 65 př. n. l. se nedaleko řeckého ostrova Antikythéra potopila loď. Její vrak roku 1900 objevili sběrači mořský hub. Místo se proslavilo zejména nálezem tzv. mechanismu z Antikythéry, Jde o ozubené soukolí sloužícího k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Třebaže zbytky lodi byly během 20. století zkoumány hned několikrát, nebyly z nich vyloveny všechny cennosti. Roku […]
Věda a technika
Jak bojovat proti bolesti?
Co je to vlastně bolest? Jedná se o nepříjemný smyslový i pocitový zážitek, který je pro nás obrannou reakcí a varováním před hrozícím nebo již i existujícím poškozením tkání. Z tohoto důvodu bychom ji tedy nikdy neměli podceňovat… Různorodé vnímání bolesti Většina lidí ji už zřejmě někdy zažila a ví, jak dokáže znepříjemnit život. Navíc […]
Věda a technika
Soudný den Středozemního moře: Až si pro vás připlavou perutýni!
Zdánlivě je všechno v pořádku. Obloha je modrá, z okolních kopců klesá k mořské hladině omamná vůně středomořských bylin. Skupinka místních rybářů míří k majáku a nese pruty hrdě jako kopí vítězné armády. Vědí však, že už  se pomalu pro původní život v tomto moři blíží soudný den? Východní část Středozemního moře je ohraničena na […]
reklama
věda a technika
Rover: Planetární tuláci pomáhají lidstvu prozkoumávat vesmír!
Inženýři z NASA se drbou na hlavě. Přemýšlí, jak nejnovější stroj pojmenovat, nakonec nechají rozhodnout veřejnost. „Zvědavost, duch a příležitost jsou při bádání v kosmu důležité, chybí však vytrvalost,“ píše v eseji sedmák Alex. A tak vědci rozhodnou, že nové vozítko se bude jmenovat Vytrvalost – anglicky Perseverance! Jejich operace probíhají miliony kilometrů od domovské Země. Bytelná vesmírná […]
Umějí se zvířata smát?
Lidé se smějí, když chtějí vyjádřit emoce, když slyší vtip nebo jim zkrátka něco přijde legrační. Anebo když je někdo lechtá! Jak je to ale se zvířaty? Mají to také tak? V roce 2009 to britská psycholožka Marina Davila Rossová vyzkouší na těch nejmenších. Na jedné straně si vezme skupinu kojenců, na druhé opičí mláďata, […]
Jak se množí mořské korály? Na záchranu korálových útesů nám zbývá tak osm let…
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu!   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou korálových útesů pomocí řízeného tření. Tento proces zahrnuje výběr zdravých korálů, jejich přípravu na tření, stimulaci tření, sběr vajíček a spermatu, jejich oplodnění a následné pěstování embryí v laboratoři. Po […]
Kdy se vrátíme na Měsíc? Mise Artemis zatím slaví úspěch
Naposledy lidé přistáli na Měsíci v roce 1972. Po jeho povrchu se žádný člověk neprocházel už víc než půl století. To se má brzy změnit. Cílem vesmírného programu Artemis ale není jen další přistání – Měsíc by se měl stát mezistanicí pro cesty mnohem dál.   Je 16. listopadu 2022, krátce po půlnoci. V řídicí místnosti vesmírného […]
reklama
záhady a tajemství
Paldiski: Přístav, jehož jméno se nesmělo ani vyslovit!
V místech, kde se potkává Finský záliv s Baltským mořem se nachází přístavní město Paldiski – statutární centrum kraje Harjumaa v Estonsku. Nyní je to klidné, ba trochu ospalé sídlo. Není tomu tak dlouho, co zde existovala supertajná námořní základna. Jméno města nebylo radno ani vyslovit. Vše bylo v takovém režimu utajení, že Paldiski prý […]
Salemské čarodějnické procesy: Byly na vině halucinace?
Čechy čarodějnické procesy v podstatě téměř neohrozily, samozřejmě se smutnou výjimkou Jesenicka a Šumperska, kde bylo upáleno asi 200 žen. K posledním procesům zde došlo v roce 1696. Salemské šílenství Za zřejmě nejznámějším tehdejším „honem na čarodějnice“ se však musíme vydat do Salemu a vrátit se do roku 1692, kdy ve zcela puritánském prostředí propuklo […]
Fenomén zvaný bilokace
Bilokace, tedy výskyt jedné osoby na dvou místech současně v jednom okamžiku, je velice zajímavý a doposud ne zcela uspokojivě vysvětlený jev, který navíc může mít též souvislost s takzvaným astrálním tělem nebo i s dvojníkem člověka… Antonín Paduánský Bilokace patří také k zázrakům, kterých byl údajně schopen portugalský františkán Antonín Paduánský (1195-1231). Katolická tradice […]
To by člověk nevymyslel! Tři dechberoucí historické náhody
Už v dětství ji všichni odepisují, jenže dívka zrádnou tuberkulózu porazí, a dokonce získá dobrou práci. Když ji jako stevardku přidělí na obří loď, má velkou radost. Tehdy netuší, že bude mít čest procházet se po palubách největších plavidel svého druhu. U dvou z nich dokonce uvidí, jak zmizí v temném mořském hrobě! „Život je […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
panidomu.cz
Čočková polévka s cizrnou a zeleninou
V této vegetariánské verzi supluje bílkovinu zelená čočka a cizrna, která chuťově doplňuje rajčata i brambory s řapíkatým celerem. Klidně uvařte toto jídlo z dvojnásobné dávky, určitě si nikdo nebude stěžovat ani druhý den, kdy se skvěle rozleží. Ingredience 300 g brambor 3 řapíkaté celery (200 g) 2 stroužky česneku 1 menší cibule 2 lžíce olivového
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.