Pravidla habsburské katolické výchovy a společenské etikety vznikají na španělském dvoře v Madridu, přesná doba se ale nedá určit. Dvorní rituály se hodně podobaly katolickým náboženským mším a byly s nimi pevně svázány. Spočívaly v naprosto přesném dodržování víry a strojeném chování. Jedno ze striktních a pro nás zcela nesmyslných pravidel etikety málem stálo život císaře Rudolfa II. […]

Rudolf II. se sklání se zájmem nad zelenou koulí, vyrůstající z hlíny. „Jde o jedinečnou kuriozitu, rostlinu s ostny,“ představuje císaři jeho alchymista kaktus. Je připraven podrobit ho náležitému průzkumu. Co kdyby se z něho dal vyrobit elixír věčného mládí? S ježatými rostlinami se setkáváme už ve starověku, když řecký učenec Theoprastus (asi 372–asi 287 př. n. […]

Doslova hltá spis císařského vyslance Ogiera de Busbecqa  o cestě do Konstantinopole, vydaný v roce 1562. „Kéž bych někdy mohl spatřit to město,“ zasní se 15letý Václav Vratislav z Mitrovic, když dočte poslední stránku. Šlechtic Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635) netuší, že se mu sen brzy splní. „Léta páně 1591 byl jsem já dán za pachole […]

„V průběhu 15. a počátkem 16. století městské rady dosáhly, že Židé byli vypovězeni ze všech královských měst Čech s výjimkou Prahy a Kolína,“ píše současná česká historička Jiřina Šedinová.  „Založili jste požár,“ obviní Pražané Židy, když v roce 1541 vypukne na Malé Straně a Hradčanech ničivý oheň. K tomu připojí ještě nařčení, že jsou špiony Turků, kteří ohrožují Habsburskou říši. Proto je rakouský císař Ferdinand […]

Po smrti císaře Rudolfa II. si zuby na jeho sbírku uměleckých děl nebrousí jenom habsburská císařská rodina. Když arcivévoda Maxmilián Bavorský (1573–1651) odjíždí z Prahy po vítězství katolíků na Bílé hoře v roce 1620, s sebou si do zavazadel přibalí i pár vzácných kousků ze sbírky. Něco z bohaté kolekce si „zapůjčí“ i Karel I. z Lichtenštejna (1569–1627), místodržící českých […]

„Hledejte pro mne vzácná a cenná umělecká díla,“ pověřuje habsburský císař Rudolf II. svého vyslance Khevenhüllera před jeho cestou do španělského Madridu. „Zase budu muset okukovat kdejakou mazaninu,“ broukne si otráveně muž, ale navenek úslužně přikývne. Rakouský císař Rudolf II. (1552–1612) klade Hansi Khevenhüllerovi (1538–1606) na srdce, aby na španělském dvoře obhlížel obsah uměleckých sbírek […]

„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty… „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou míru. […]

Rudolf II. bývá často označován jako šílený Habsburk nebo blázen na trůnu. I když obecně nebyl dobrým vladařem, České země za jeho panování vzkvétaly. Ne nadarmo se jeho doba nazývá „zlatou“. Ale jakým byl Rudolf člověkem? Budoucí habsburský panovník a císař Svaté říše římské se narodil v roce 1552 ve Vídni jako třetí dítě Maxmiliána II. […]

Zaskočí mu sousto a marně se snaží opakovaným kašláním dostat ho ven. Chybí mu vzduch a jeho obličej povážlivě rudne. Přítomní na císaře Rudolfa II. jenom vyděšeně zírají. Konečně se někdo zvedne a rázně ho praští do zad. Kousek jídla vylétne ven.  Už v 16. století vládne v madridském královském paláci El Escorialu přísný dvorský ceremoniál, který dostane přízvisko […]

František z Ditrichštejna otráveně rozlomí císařskou pečeť. Určitě zase chce peníze. Očima přelétne text. No jistě, Ferdinand II. ho žádá o 200 000 zlatých. Jenže kde je má, proboha, tak narychlo sebrat? Rozčileně listinu zmačká a hodí na zem.   „Žádná jiná země není tak obtížena odváděním obilí, střelného prachu, munice, zbraní i velikého počtu koní pro potřeby armády jako Morava,“ vyčítá v roce 1635 olomoucký biskup František z Ditrichštejna (1570–1636) rakouskému císaři Ferdinandovi II. (1578–1637). A to nemluvě o obrovských kontribucích […]