Dnes domy v ulicích rozeznáváme podle popisných a identifikačních čísel, v minulosti tomu tak ale nebylo. Orientaci usnadňovaly reliéfy nebo sochy, které mohly odkazovat například na profesi majitele.

Dům v pražské Nerudově ulici č. p. 210/12 dostává hudbu do vínku už v roce 1667, kdy se nachází v majetku vdovy loutnařky Barbory Ottové. Znak tří housliček ale nechává vytvořit až rodina Edlingerů kolem roku 1700. Chce tak zdůraznit památku tří generací známé dynastie houslařů, kterou založil Tomáš Edlinger (1662–1729), jenž se vdovy ujal. Jeho dílna na výrobu nástrojů se proslavuje po celé Evropě.

Stavební úpravy

Část zdí pamatuje středověk a pochází z období gotiky. Velká přestavba ale probíhá v raně barokním stylu v roce 1618. Z ní se však dochoval pouze portál. Další přestavba se uskutečňuje kolem roku 1780.

Vzhledem k poměrně častým změnám majitele existují i doklady o ceně domu. Například v roce 1681 se prodával za 1900 rýnských zlatých (chovný kanec tehdy stál dvě zlaté). Tomášův syn Josef Jáchym Edlinger zde vyrábí housle do roku 1748.

Na jeden z jeho nástrojů dokonce hrává i slavný hudební skladatel Ludwig van Beethoven (1770–1827). Historie známých obyvatel domu ovšem sahá ještě mnohem hlouběji do historie. V 16. století zde císař Rudolf II. (1552–1612) ubytovává své dvorní malíře.

Proslulé legendy

Čtyři strašidla se jednou v noci rozhodnou, že vyzkoušejí tajemné nástroje, které se v domě vyrábějí. Houslařského mistra ale vzbudí jejich vrzání, a tak strašidla raději naučí na housle hrát správně.

Strašidelný kvartet potom v domě každou půlnoc koncertuje. Když se ale blíží ráno, strašidla spěchají, aby je neviděli lidé. Jedny housle přitom zašantročí, a tak zbudou jen troje… Známou nájemkyní domu je za první republiky Marie Moravcová, majitelka zdejší hospůdky (restaurace je tu i dnes) a sňatková podvodnice.

Muže dovede napálit ještě ve svých 66 letech! Její aféry pak v roce 1931 úspěšně plní stránky dobových novin.