Doslova hltá spis císařského vyslance Ogiera de Busbecqa o cestě do Konstantinopole, vydaný v roce 1562. „Kéž bych někdy mohl spatřit to město,“ zasní se 15letý Václav Vratislav z Mitrovic, když dočte poslední stránku.
Šlechtic Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635) netuší, že se mu sen brzy splní.
„Léta páně 1591 byl jsem já dán za pachole komorní panu Fridrichu Krekvicovi, který od Jeho Milosti císařské za posla k sultánovi do Konstantinopole s prezentem poslán,“ zapisuje si Václav. K účasti na výpravě mu pomohou přímluvy jeho strýců purkrabích.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Ocitá se tak mezi členy poselstva, které má sultánovi Muradovi III. (1546–1595) doručit dary od císaře Rudolfa II. (1552–1612). Jedině tak snad bude zachován mír s Osmanskou říší…
![Sultán Murad III. má z darů radost. Jeho velkovezír ale provokuje. FOTO: Belli değil/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/12/2-15.jpg)
V mdlobách na řetězu
Výprava, která má asi 50 členů vyráží z Vídně 1. října 1591. Po 55 dnech konečně dorazí do Konstantinopole. Sultán je z darů nadšený. Jenže jeho velkovezír má na Habsburky vztek. Provokuje šarvátky. „Jste zrádce,“ obviňuje vůdce výpravy.
Nadějím na mír je konec. Delegaci, ubytovanou v jednom z konstantinopolských hostinců, přepadne osmanské vojsko. Všechny bez milosti spoutají řetězy. Václav tehdy leží v posteli s úplavicí.
„Pachole může se vyhojiti, nechme ho tu, až se zase navrátíme, dáme ho pod zámek sultánovi,“ šuškají si vojáci, když ho najdou. „Ne, chci snášet všechno s ostatními,“ prohlašuje hrdinně Václav. Ve chvíli, kdy ho ale připoutávají na řetěz, upadne do mdlob.
![Za vlády sultána Mehmeda III. je Vratislav konečně propuštěn na svobodu. FOTO: Sutori/Creative Commons/CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/12/3-17.jpg)
Trestají ho karabáčem
Pevnost Anadoluhisari a její Černá věž. Nejhorší turecké vězení. Zesláblý Václav klesá k zemi. Turek bere hůl a bije ho. Dostane na den dva bochníky chleba a vodu, ale nic nevezme do úst.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
„Ani druhý den jsem nic jísti ani píti nechtěl a nemohl, nýbrž Boha prosil, aby mne skrze smrt z té bídy vytrhnouti ráčil,“ líčí ve svých vzpomínkách. Později na příkaz tureckých žalářníků vymění temnou kobku za přikování k veslům na galéře.
Na rukou mu praskají puchýře. Když si dozorci všimnou, že polevil v tempu, sešvihají ho karabáčem. Propuštění se zubožení diplomaté, včetně Václava, dočkají až během vlády nového sultána Mehmeda III. (1566–1603).
Když se roku 1599 Václav Vratislav z Mitrovic konečně dostává domů, trvá mu čtyři roky, než vzpamatuje a sepíše své zážitky.