Na výrobu 107 děl na palubě použijí Švédové kov z roztavených kostelních zvonů. Loď Mars, pojmenovaná podle římského boha války, je jedním z prvních třístěžňových plavidel v Evropě. Kromě nákladu zbraní ale její podpalubí skrývá i pořádnou nálož stříbra.
Pravděpodobně nejmodernější evropská bitevní loď své doby se stává pýchou švédského krále Erika XIV. Vasy (1533–1577). Když Erik v roce 1560 nastupuje na trůn, všichni do něj vkládají velké naděje.
Mladík se chlubí prvotřídním vzděláním a oslnivým zjevem urostlého modrookého blonďáka. Jenže jeho vláda švédské zemi nepřinese nic dobrého. Chce získat kontrolu nad Baltským mořem, a proto roku 1563 rozpoutá sedm let trvající válku s Dánskem.
Nařizuje postavit gigantickou loď a s její pomocí chce nepříteli ukázat, kdo je v Baltu pánem. „Je prokletá,“ šíří se zvěsti. A opravdu. Erikovi monstrózní dílo dlouho neslouží. Brzy poté, co loď spustí do baltských vod, přijde její konec.
Během tvrdé bitvy 31. května 1564 jde ke dnu a společně s ní i osádka 350 námořníků a 450 vojáků. Potopení způsobí výbuch střelného prachu uloženého v její přední části. Při explozi se loď doslova rozlomí.
Dokonale zachovalá
Moderní historici dlouho pátrají, co se s lodí Mars stalo.
Vycházejí přitom z dobových dokumentů zahrnujících také dopisy dánského admirála Herlufa Trolleho (1516–1565) a velitele lodi švédského admirála Jacoba Baggeho (1502–1577). Odpověď ale nenacházejí.
Dětský sen narazit na vrak s pokladem se splní teprve skupině potápěčů prohledávající 19. srpna 2011 baltské vody asi 18,5 km od švédského ostrova Öland. V hloubce 75 metrů pod hladinou odhalí vrak lodi.
Na základě nálezů děl a znaku v podobě hromady obilí vyryté na nich, tehdejším symbolu švédské královské rodiny, potvrdí 1. listopadu 2011, že se opravdu jedná o plavidlo Mars.
„Když sestupujete dolů podívat se na vrak, je to jako byste vstupovali do stroje času, v tomto případě 450 let zpátky,“ líčí svoje dechberoucí zážitky objevitel, potápěč Richard Lundgren. Má pravdu. Dokonalý stav lodi fascinuje i odborníky.
„Baltské moře má velmi dobré podmínky pro zachování vraků. Voda má nízký obsah kyslíku, je studená a sladká.
Paraziti a červi, kteří jsou obvykle největší hrozbou zkázy pro dřevo, v ní prakticky nemohou žít,“ vysvětluje dánský námořní archeolog Mikkel Thomsen důvod, proč loď vypadá jako by se do hlubin propadla teprve včera.
Ve vodě se něco blýská
Potápěči organizace GUE a průzkumníci z Ústavu pro mořský výzkum MARIS při švédské Södertörnské univerzitě, z Västervik Muzea a Ocean Discovery při dalším průzkumu objeví v lodi přilby i zbraně včetně mečů a ručního granátu.
Loď se stává svědectvím o vývoji námořní válečné taktiky. Velká děla, dlouhá až 4,8 metru, svědčí o tom, že boj z blízka už je po polovině 16. století minulostí. Zajímavý nález tvoří tzv. grapnel, hák, který se věšel na příď lodi.
Díky němu osádka válečného plavidla mohla zachytit jinou loď. Sílu výbuchu, který přinesl zkázu, potvrzuje skutečnost, že předek lodi leží 40 metrů od jejího zbytku. Nejde ale jenom o objevy zbraní. Pátračům se před očima cosi blýská. Stříbrné mince.
Hodnota jedné z nich je dnes asi 14 000 euro. Dokumenty hovoří, že jich na lodi mělo být 220 000! Pokud nelžou, postupně odhalovaný poklad má hodnotu 73,3 miliardy korun.
