„Zabij je. Chtěli mě znásilnit,“ vrhne Gunhilda prosebný pohled na statného Erika. Ten, věrný svému přízvisku Krvavá sekyra, sáhne po zbrani a se dvěma chtivými muži se rázně vypořádá. Dívku poté odvede do otcovského domu, aby se s ní oženil.

Severská sága Heimskringla vypráví, že Gunhilda (10. století) žije se dvěma finskými čaroději a přiučí se u nich kouzlům. Když po ní na oplátku žádají sexuální služby, zdráhá se je splnit. Pomoc najde u Erika Krvavé sekyry (†954), který se právě vrací z válečné výpravy do Bjarmalandu (dnešní oblast Archandělska na severu Ruska).

Ještě starší legenda Fagrskinna ovšem tvrdí, že se s Erikem setkala na popisovaném tažení, protože byla ve Finsku „vychovávána a vzdělávána… s Mǫttullem, králem Finů.“ Třetí verzi nabízí Egilova sága: „Erik svedl velkou bitvu na Severní Dvině v Bjarmalandu a zvítězil, jak píší básně.

Na této výpravě získal Gunhildu,… a přivedl ji s sebou domů.“ Ve skutečnosti seznámení páru podle historiků proběhlo mnohem méně dramaticky.

Upevnění moci

Erik pozoruje neohroženou dívku. Za chvíli dostane příležitost s ní prohodit pár slov. Jmenuje se Gunhilda a je princeznou. Líbí se mu. Není žádná křehotinka. Odvaha z ní přímo čiší a skrývá se v ní něco tajemného.

Docela dobře si ji dovede představit po svém boku. „Není náhodou čarodějka?,“ prolétne jeho myslí. Spis Historia Norvegiae ze 12. století tvrdí, že dívka se s Erikem poznala na slavnosti, pořádané jejím otcem, dánským králem Gormem Starým (†958). Jejich manželství má spojit dvě severské země, Dánsko a Norsko, protože i Erik se pyšní královským původem. Je synem norského panovníka Haralda I. Krásnovlasého (asi 850‒asi 933).

Lidem dochází trpělivost

Přezdívku Krvavá sekyra získává Erik proto, že na cestě k moci zabíjel svoje nevlastní bratry. Mohl za jejich smrt ale opravdu on? Ještě než zemřel jeho otec, za poněkud záhadných okolností umírá Erikův nevlastní bratr Halfdan Černý. „Je to čarodějka. Podala mu nápoj smrti,“ šeptají si o Gunhildě lidé. Nevědí, jak si vysvětlit jeho náhlý skon. Po smrti svého otce Erik ovládne Norsko, ale přízni zdejších obyvatel se příliš dlouho netěší.

Chová se tyransky a lidem s ním brzy dojde trpělivost. Po krátké vládě v letech 930‒934 tyrana i s rodinou vyženou ze země. Usadí se na Orknejích, které ovládnou v období let 937‒954. Ani tady se ale Erik nechová o nic lépe.

Umírá v bitvě u Stainmoru v roce 954. Po manželově smrti se Gunhilda se svými syny uchýlí na dvůr dánského krále Haralda I. Modrozuba (911‒986), kde jejího syna Haralda II. (asi 935‒asi 970) vychovává samotný král.

Zástěrka pro tyranství

Byla Gunhilda opravdu čarodějkou? Velké množství informací o ní se nalézá v islandských zdrojích a pochází tak od uprchlíků, kteří utekli před tyranskou vládou Haralda I. Krásnovlasého a Erika, takže se proti němu i jeho ženě staví nepřátelsky.

Podle současné historičky Marlene Ciklaminiové je Gunhildin pobyt ve Finsku a její spojení s čaroději, které líčí ságy, jenom zástěrkou pro Erikovu tyranskou a špatnou vládu. Vinu se snaží svalit na Gunhildu.

Obvinění z čarodějnictví tak čelila neoprávněně.