„Zabij je. Chtěli mě znásilnit,“ vrhne Gunhilda prosebný pohled na statného Erika. Ten, věrný svému přízvisku Krvavá sekyra, sáhne po zbrani a se dvěma chtivými muži se rázně vypořádá. Dívku poté odvede do otcovského domu, aby se s ní oženil.
Severská sága Heimskringla vypráví, že Gunhilda (10. století) žije se dvěma finskými čaroději a přiučí se u nich kouzlům. Když po ní na oplátku žádají sexuální služby, zdráhá se je splnit.
Pomoc najde u Erika Krvavé sekyry (†954), který se právě vrací z válečné výpravy do Bjarmalandu (dnešní oblast Archandělska na severu Ruska).
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Ještě starší legenda Fagrskinna ovšem tvrdí, že se s Erikem setkala na popisovaném tažení, protože byla ve Finsku „vychovávána a vzdělávána… s Mǫttullem, králem Finů.“ Třetí verzi nabízí Egilova sága:
„Erik svedl velkou bitvu na Severní Dvině v Bjarmalandu a zvítězil, jak píší básně. Na této výpravě získal Gunhildu,… a přivedl ji s sebou domů.“ Ve skutečnosti seznámení páru podle historiků proběhlo mnohem méně dramaticky.
![Gunhilda se právě dozvěděla o Erikově smrti. FOTO: Christian Krohg/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/05/2-1.jpg)
Upevnění moci
Erik pozoruje neohroženou dívku. Za chvíli dostane příležitost s ní prohodit pár slov. Jmenuje se Gunhilda a je princeznou. Líbí se mu. Není žádná křehotinka. Odvaha z ní přímo čiší a skrývá se v ní něco tajemného.
Docela dobře si ji dovede představit po svém boku. „Není náhodou čarodějka?,“ prolétne jeho myslí.
Spis Historia Norvegiae ze 12. století tvrdí, že dívka se s Erikem poznala na slavnosti, pořádané jejím otcem, dánským králem Gormem Starým (†958).
Jejich manželství má spojit dvě severské země, Dánsko a Norsko, protože i Erik se pyšní královským původem. Je synem norského panovníka Haralda I. Krásnovlasého (asi 850‒asi 933).
![Údajná čarodějnice se svými syny. FOTO: Christian Krohg/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/05/3-2-768x449.jpg)
Lidem dochází trpělivost
Přezdívku Krvavá sekyra získává Erik proto, že na cestě k moci zabíjel svoje nevlastní bratry. Mohl za jejich smrt ale opravdu on? Ještě než zemřel jeho otec, za poněkud záhadných okolností umírá Erikův nevlastní bratr Halfdan Černý.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
„Je to čarodějka. Podala mu nápoj smrti,“ šeptají si o Gunhildě lidé. Nevědí, jak si vysvětlit jeho náhlý skon. Po smrti svého otce Erik ovládne Norsko, ale přízni zdejších obyvatel se příliš dlouho netěší. Chová se tyransky a lidem s ním brzy dojde trpělivost.
Po krátké vládě v letech 930‒934 tyrana i s rodinou vyženou ze země. Usadí se na Orknejích, které ovládnou v období let 937‒954. Ani tady se ale Erik nechová o nic lépe.
Umírá v bitvě u Stainmoru v roce 954. Po manželově smrti se Gunhilda se svými syny uchýlí na dvůr dánského krále Haralda I. Modrozuba (911‒986), kde jejího syna Haralda II. (asi 935‒asi 970) vychovává samotný král.
![Gunhilda ve stáří. FOTO: Christian Krohg/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/05/4-1-768x1027.jpg)
Zástěrka pro tyranství
Byla Gunhilda opravdu čarodějkou?
Velké množství informací o ní se nalézá v islandských zdrojích a pochází tak od uprchlíků, kteří utekli před tyranskou vládou Haralda I. Krásnovlasého a Erika, takže se proti němu i jeho ženě staví nepřátelsky. Podle současné historičky Marlene Ciklaminiové je Gunhildin pobyt ve Finsku a její spojení s čaroději, které líčí ságy, jenom zástěrkou pro Erikovu tyranskou a špatnou vládu.
Vinu se snaží svalit na Gunhildu. Obvinění z čarodějnictví tak čelila neoprávněně.