Skip to content
reklama

Prusové dokázali vlakem bleskově přesunout půlmilionovou armádu

Křest ohněm při železničních přesunech si odbude pruská armáda v roce 1846 a poté během prusko-dánské války roku 1864. Do třetice vlaky využije v roce 1866, kdy bojuje s Rakouskem. Pruský generální štáb doplní v polovině 60.

let 19. století tzv. železniční skupina.

„Musíme využít jejich zkušeností,“ prohlašuje pokrokový generál Helmut von Moltke (1800‒1891) a vytvoří výbor, ve kterém sedí společně nejvyšší důstojníci a železniční experti. Společně se zamýšlejí nad tím, jak nejlépe přesouvat a zásobovat armády.

Svoje poznatky shrnou v tajném předpisu „O službě etapní.“

Velitel rakouské Severní armády Ludvík August von Benedek čelií pruskému vpádu. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain

Osmidenní operace

Velitel rakouské Severní armády Ludvík August von Benedek (1804‒1881) se v polovině roku 1866 chystá čelit pruskému vpádu. Soustřeďuje vojsko kolem Brna, Přerova a České Třebové. K přesunům 191 tisíc vojáků poslouží 96 vlaků, které mohou jet rychlostí maximálně 27 km/hod.

Do jedné soupravy se vejde 1100 mužů. Operace trvá 8 dní a skončí 5. června 1866. Prusové v čele s Moltkem se zatím přesouvají do Čech a i je, stejně jako Rakušany, brzdí skutečnost, že tratě jsou až na několik výjimek jednokolejné.

Brzy, už 21. června 1866, se rozhoří boje.

blank
Přesuny velkého množství lidí probíhají vlakovými soupravami jako po másle. FOTO: Adolf Dressler/Creative Commons/Public domain

Trhnou rekord

Po porážce 3. července 1866 u Hradce Králové probíhá po kolejích mohutný ústup rakouské Severní armády. Mají více možností: Zamířit z České Třebové do Vídně přes Brno nebo do rakouské metropole dojet přes Olomouc a Břeclav.

Nakládá se hlavně ve stanici Letovice, ležící na trati mezi Českou Třebovou a Brnem, kde trhnou rekord: během pouhých 38 hodin vypraví 20 plně naložených souprav. Jeden z evakuačních vlaků jede mezi Hulínem a Napajedly, když se ozve palba z pruských pušek.

„Unikneme jim,“ rozhodne se pohotově strojvůdce a zrychlí. Se soupravou dorazí až do Napajedel. „Dál nemůžete jet, Prusové jsou v Hodoníně,“ dozví se na nádraží. „Odmontujeme ojnice a rozvod páry. Prusové nebudou moci lokomotivu použít,“ pobídne topiče. Společně se pustí do práce a zařízení hodí do nedaleké studny. Potom se běží schovat.

blank
Německý kancléř Otto von Bismarck chce železnice zestátnit. FOTO:German Federal Archives/Creative Commons/Public domain

Usiluje o zestátnění

Válka skončí příměřím podepsaným 26. července 1866 v Mikulově. Prusové ale svůj recept na zapojení železnice do bojů plně využijí i během prusko-francouzské války v roce 1870. Díky němu zvládnou bleskově přesunout armádu čítající prakticky půl milionu mužů.

Strategický význam železnice velmi dobře chápe kancléř Otto von Bismarck (1815‒1898). „Maximum tratí by mělo být ve státních rukou,“ myslí na jejich úlohu v případném dalším konfliktu a snaží se o jejich odkoupení, což se úspěšně daří.

V roce 1909 už hlavní německé tratě vlastní stát, pro vojenskou přepravu platí zlevněný tarif a armáda musí mít kdykoliv k dispozici dostatek vagonů.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: various/Creative Commons/Public domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články