Skip to content

Objevení Ameriky: Předběhli Číňané Kryštofa Kolumba?

Všichni se vrhají na příď lodi. Pozorují tečku kdesi v dálce. „Pevnina na obzoru!“, jásá posádka. Kryštof Kolumbus (1451-1506) spokojeně pozoruje nadšení. Kontinent, na kterém zakrátko přistává, nazve Amerikou podle Ameriga Vespucciho. Kandidátů na prvenství objevu nové země je ale několik. EpochaPlus.cz spekuluje: Předběhl někdo Kolumba?

Je to jisté. Potvrdil to v lodním deníku 24. října 1492 i on sám: „…měl bych změnit směr na jihozápad, abych se tam dostal… na glóbech, které jsem viděl, a na mapách světa to bylo v této oblasti.“ Z jeho slov je zřejmé, že se opíral o záznamy, obsahující již zakreslený kontinent. Patrně šlo o čínské mapy. Do Evropy se dostaly nejspíše s arabskými obchodníky, kteří pravidelně přistávali u pobřeží Číny i v Benátkách. Rok 1402. Zatímco Evropa se zmítá ve víru temného středověku, Čína je již vyspělou civilizací. Na císařský trůn nastoupil Jung-le z dynastie Ming. Jeho námořní flotila s přehledem trumfne benátskou, kterou tvoří 300 malých galér pro krátké plavby ve Středomoří.

Mořeplavec Kryštof Kolumbus je považován za objevitele Ameriky. Mohli ho Číňané se svými džunkami trumfnout?  

Fantastický námořní projekt

Čínskému císaři to ale nestačí. Na rozkaz velitele flotily Čeng Cheho (1371-1433/1435) se budují džunky gigantických rozměrů (120 metrů délky a 50 metrů šířky), určené pro převážení velkých pokladů. Na širém moři mají bez mezipřistání vydržet až 7200 kilometrů!

Admirál Čeng-che přikazuje stavět velké lodi na přepravu pokladů.

Megalomanský panovník Jung-le )1360–1424) sezval 2000 učenců, kteří měli vytvořit encyklopedii o 4000 dílech. Očekával, že tam zaznamená nové poznatky ze zámořských výprav.

Na závěr velkolepých radovánek věnovaných otevření Zakázaného města roku 1421 proto vyplouvají na Žluté moře čtyři flotily o 30 lodích. Čínští námořníci uměli vypočítat polohu pomocí Polárky a magnetického kompasu. Vodotěsná konstrukce džunek snižovala možnost poškození. Dokonalý byl i systém doprovodných zásobovacích lodí, které vezly rýži, zrní a citrusy.

Čínský panovník Jung-le chce sepisovat poznatky ze zámořských výprav.

Cesta kolem světa

Šest týdnů od vyplutí 5. března 1421 přistávají lodě v malajském přístavu Malakka. Další trasa vede do Kalikatu (Indie) a Sofaly (současný Mosambik). Obeplouvají mys Dobré naděje a vydávají se směrem na Kapverdské ostrovy a k pobřeží Brazílie. Pokračují na jih k cípu Jižní Ameriky, kam se dostanou dnešním Magalhãesovým průlivem. Jedna z flotil putuje směrem k Antarktidě a odtud podél západního pobřeží Jižní Ameriky do Kalifornie. Ostatní se vracejí zpět do Číny. Poslední lodě dorazily zpět z dlouhé výpravy na podzim roku 1423.

Čínské džunky jsou bytelná plavidla, ale dlouhou cestu přes oceán by nejspíše nevydržely.

Lodě by to nevydržely

Náklady na obrovskou flotilu ale příliš zatížily čínskou ekonomiku. Nedostatek obilí způsobil několik povstání. Jung-le plody své práce rozhodně nesklidil. Naopak, po jeho smrti roku 1424 nový císař námořní výpravy zakázal a nechal dokonce spálit Čeng Cheovy zápisky z cest. Důkaz, že Číňané skutečně přistáli u amerických břehů, nenávratně zmizel. Dr. Lin Tien-Jen z Národního muzea na Tchajwanu, kde je zmapováno pět tisíc let čínské historie, objevitelská putování zpochybňuje: „Čeng Che neměl tak kvalitní lodě, aby se s nimi vydal přes oceán. Jeho cesty většinou kopírovaly linii břehů.“

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …