„Brr, to je zima!“ otřepe se znechuceně římský legionář. Počasí na britských ostrovech je zkrátka nevypočitatelné a on nechce nastydnout, proto si rychle navleče ponožky. Na ně pak nazuje sandály.

Z hlediska dnešní módy poklesek, ale v Anglii na přelomu 4. a 5. století n. l. naprostá nutnost.

Řecký otrok si obě chodidla omotá pruhem sešité tkané látky. Nevypadá to sice nijak zvlášť pěkně, ale svůj účel tento podivný doplněk oděvu splní. Muž ochrání svoje nohy před otlaky a poškrábáním, k čemuž by jinak při práci na stavbě určitě došlo.

Hesiodos, řecký básník žijící v 8. nebo 7. století př. n. l., se pro změnu zmiňuje o piloi – vnitřním obložení bot, vyrobeném ze zvířecích chlupů.

Chybí jim jen pružnost

Zdatný Říman si před cestou k příbuzným na venkov obalí chodidla dlouhými pruhy z natrhané tkaniny. Jedině tak bez potíží zvládne cestu, kterou bude muset urazit pěšky. Římanky si zase hlavně doma natahují tzv. soccus, domácí ponožky.

Také římští herci se neobjedou bez páru teplých ponožek. V aréně, kde budou hrát, od podlahy pořádně táhne a nikdo z nich si nemůže dovolit být nemocný. Podobně jsou na tom legionáři. Už za vlády Julia Caesara (100–44 př. n.

l.) se objevují návleky na chodidla, vystřižené a sešité například z kůže, plsti nebo nějaké tkaniny. Ve 2. století n. l. jde v Římě už o běžný standard v oblékání. Chybí mu však jedna podstatná vlastnost, která dělá ponožky ponožkami – pružnost. Proto se ve 3. století objevují pletené ponožky.

Ostatky staré 2000 let

Na podzim roku 2010 zkoumají archeologové v severoanglickém hrabství Yorkshire 14 hrobů římských legionářů, kteří zde před mnoha staletími pobývali.

Provádějí výkopy mezi vesnicemi Dishforth a Leeming. Ostatky bojovníků, staré téměř 2000 let, podrobí pečlivému zkoumání, a to včetně nohou obutých do sandálů. Na nehtu jednoho z bojovníků objeví stopy vláken.

„Římané nosili ponožky v sandálech,“ zní jejich překvapivé zjištění. Britský archeolog Blaise Vyner k tomu tehdy poznamená: „Těžko si sice představíme Římany v ponožkách, ale já nepochybuji, že když přišel podzim, rychle po nich sáhli.“

Legionáři trpí zimou

Legionáři pocházeli z jižních oblastí Evropy, a proto jim na britských ostrovech určitě byla zima.

Zmínky o ponožkách najdeme také v dopisech, které archeologové objevili v roce 1975 ve vojenském táboře Vindolanda, ležícím jižně od Hadriánova valu v severní Anglii. Píše se v nich o oblečení, jež římské legionáře chránilo před chladem.

Jeden z vojáků se ve svém listu zmiňuje o „ponožkách, dvou párech sandálů a dvojích spodkách“.