Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“.

V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces.

V centru disku následně vznikne hvězda a z prachu a plynu se postupně zformují planety obíhající kolem ní.

Následek srážky planety Země?

Akrecí materiálu, který byl vyražen z kůry a pláště Země, tedy zejména z jejích vrchních vrstev, a to po dopadu tělesa přibližně velikosti Marsu, pravděpodobně vznikl i náš Měsíc.

O vzniku Měsíce existovalo hned několik teorií, avšak žádná z nich nebyla přijímána bez určitých pochybností ohledně nezodpovězených dílčích nejasností.

Až počátkem 70. let 20. století vyvstala teorie, podle níž Měsíc vznikl následkem srážky Země s jiným tělesem.

Veliká katastrofa?

Měsíc tedy za svůj vznik pravděpodobně vděčí veliké katastrofě, která se udála přibližně před 4,5 miliardami let. Vědci předpokládají, že v této době se zárodečná Země srazila rychlostí okolo 30 tisíc kilometrů za hodinu s poměrně rozměrným tělesem.

Povrch obou sražených těles se silně zahřál až do té míry, že došlo k roztavení horniny. Povrchový materiál obou těles byl odpařen a vymrštěn do vesmíru.

Tato mračna odpařených hornin dohromady s vyvrženými úlomky hornin vytvořila na oběžné dráze kolem zárodečné Země prstenec materiálu, který se postupně shlukoval, až časem vzniklo nové vesmírné těleso, tedy náš Měsíc.

Jiné teorie…

Podle této hypotézy ohledně vzniku Měsíce byly tedy výchozím materiálem vrchní vrstvy obou těles, která do sebe narazila. Jak již bylo řečeno, teorií o vzniku Měsíce však bylo více a stále jich ještě existuje několik.

Často přijímaná je rovněž i domněnka, že Země a Měsíc kdysi vznikaly současně při postupném formování planet okolo nově vzniklého Slunce.