Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se.

Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého bychom také nemohli žít.

Zajišťují nám ale třeba i stavební materiál – dřevo, oděvní látky – len a bavlnu, nebo léky vyráběné z bylin.

Rostlinná říše je nenahraditelná a ohromující, ať už se jedná o oku neviditelnou nejmenší rostlinu na světě, nebo naopak nejvyšší strom, tyčící se k nebi do výšky přes 100 metrů.

Rychlý jako bambus

Tak by mohlo znít pořekadlo mezi rostlinami. Bambus, mezi který se řadí množství rodů trav z čeledi lipnicovitých, vyznačujících se dřevnatými stébly, je totiž nejrychleji rostoucí rostlina na světě.

Za jeden jediný den dokáže vyrůst až o 91 centimetrů. Bambus je zároveň největší travinou na světě, některé druhy dokážou vyrůst do výšky téměř 50 metrů.

Stébla bambusu jsou dutá a využívají se jako materiál pro konstrukci staveb, výrobu nástrojů, nábytku, ale i papíru či oblečení. Kromě toho jsou bambusové výhonky součástí mnoha asijských pokrmů.

Obři rostlinné říše

Nejmohutnějším stromem na světě je sekvojovec obrovský. Tomuto stromu se právem přezdívá mamutí strom – může totiž vážit až přes 2000 tun. Jen hmotnost jeho kmene se odhaduje na 1256 tun.

Roste v kalifornském Národním parku Sequoia, který nejvíce proslavily právě lesy sekvojovců obrovských, zejména Obří les (Giant Forest). V tomto lese najdeme pět z deseti největších stromů na světě, pokud jde o objem dřeva.

Tím vůbec největším v Obřím lese je strom Generál Sherman. Objem jeho kmene je 1487 m³, což z něj dělá největší strom, co do objemu, na světě. Vysoký je přibližně 84 metrů a starý asi 2300 až 2700 let.

Pojmenován je po generálu americké občanské války Williamu Tecumsehu Shermanovi (1820–1891).

Král mezi stromy

Sekvojovce jsou sice nejmohutnější stromy, nedosahují však výšky sekvojí. Mezi vůbec nejvyšší stromy na světě patří sekvoj vždyzelená.

Mimochodem, název stromu „sekvoj“ byl odvozen od jména náčelníka indiánského kmene Čerokíjů Sequoyaha (asi 1770–1844), který je tvůrcem indiánského písma.

Sekvoje se dnes vyskytují jen na území USA, konkrétně na pobřeží jižního Oregonu a v Kalifornii. V Redwoodském národním parku v severní Kalifornii najdeme nejvyšší žijící strom na světě – byl objeven v roce 2006, měří takřka 116 metrů a nese jméno Hyperion.

Ke stromu je dnes omezen přístup, aby nedošlo k jeho poškození. Ještě v polovině 19. století tu pravděpodobně rostly sekvoje vysoké až 144 metrů, v období kalifornské zlaté horečky však byly velké plochy lesů vykáceny.

Menší než bakterie

Na rozdíl od obřích a majestátních sekvojí je nejmenší rostlina na světě pouhým okem neviditelná.  Jednobuněčná kulovitá zelená řasa Ostreococcus tauri je totiž velká jen cca jednu tisícinu milimetru, a je tedy menší než mnohé bakterie.

Tato jednobuněčná zelená řasa patří do jedné z nejstarších skupin, nazvané Prasinophyceae. Nejmenší řasa je součástí mořského planktonu, a hraje proto důležitou roli v ekosystému.

Mořský fytoplankton se totiž podílí z velké části na celkové fotosyntetické aktivitě planety, tvorbě biomasy a koloběhu uhlíku na Zemi. Miniaturní řasa byla objevena v roce 1994 v laguně Thau u francouzského pobřeží.

Podmořská louka

Vůbec největší organismus na Zemi najdeme rovněž v moři. Porost mořské trávy posidonie jižní se rozprostírá na dně australské Žraločí zátoky na rozloze neuvěřitelných 200 km² – tedy téměř takové plochy, jakou zaujímá město Ostrava.

Fakt, že jde o jednu rostlinu, potvrdilo zkoumání genetického materiálu těchto řas. Vzorky z oblastí vzdálené 180 km od sebe prokázaly stejný genetický původ.

Celých 200 km² řasy vzniklo z jediné rostliny pomocí podzemního šíření podobně jako v případě trávníků. Celá podmořská louka je tedy jedna jediná rostlina, která na dně oceánu rostla asi 4500 let. Objevena byla přitom relativně nedávno – na jaře loňského roku. Své rodové jméno posidonie má tato tráva od starořeckého boha Poseidona.

Třímetrový květ

V zahradách vídeňské univerzity vykvetla v květnu loňského roku největší květina světa – zmijovec titánský. Tato květina pochází původně z indonéského ostrova Sumatra. V zemi má hlízu, ze které každý rok vyroste buď list, anebo květenství.

Ve Vídni si museli počkat tři roky, než jim ukázala svůj rekordně velký květ. Zájem o jeho spatření byl obrovský, a to navzdory tomu, že květenství zmijovce titánského, které je vysoké až tři metry, vydává odporný zápach.

Ti, kdo chtěli tento prapodivný květ spatřit, si zároveň museli pospíšit – zmijovec totiž kvete jen 72 hodin. V letech, kdy nekvete, vytvoří jediný list. Ten dorůstá do výšky kolem pěti metrů a připomíná strom.

Vědci zmijovec popsali poprvé v roce 1878 a v současnosti je zařazen mezi ohrožené druhy.

Starý jako Metuzalém

Nejstarší neklonální rostlina na světě na svoji výjimečnost upozorňuje už svým jménem – je jí borovice dlouhověká.

Vůbec nejstarší z těchto borovic rostou v kalifornském pohoří White Mountains a vyznačují se velkou snášenlivostí k extrémním přírodním podmínkám. Oficiálně nejstarší je borovice dlouhověká, stará neuvěřitelných 4855 let.

Za svůj úctyhodný věk si vysloužila jméno Metuzalém, odkazující na jednoho z deseti patriarchů z První knihy Mojžíšovy, Metuzaléma, který se podle Bible dožil 969 let. Kvůli její ochraně drží americká lesní správa přesné umístění této borovice v tajnosti. Nachází se však mezi 2900 a 3000 metry nad mořem.

Tlusťoch mezi stromy

Titulem stromu s nejtlustším kmenem se může pyšnit tisovec, který roste u kostela v mexickém městečku Santa María del Tule.

Slavnému tisovci se proto říká tulský strom a denně přicházejí do malého města davy turistů, aby tohoto jedinečného velikána spatřili na vlastní oči. Obvod kmene tulského stromu dosahuje neuvěřitelných 44 metrů, jeho průměr pak činí 14 metrů. Pro srovnání:

nejmohutnější český strom Vejdova lípa nedaleko Klášterce nad Orlicí má obvod kmene 13,5 metru. Významný je tulský strom i svou výškou 35 metrů, přesto je širší než vyšší.

Jeho stáří se velmi obtížně stanovuje, usuzuje se však, že se pohybuje v rozmezí 1100 až 2000 let.

Kam až sahají kořeny?

Strom Boscia albitrunca, známý jako pastýřský strom, na první pohled ničím zvláštním nevyniká. Jeho výjimečnost se skrývá pod zemí, jelikož jeho kořeny sahají neuvěřitelně hluboko.

Tento chráněný strom pochází z Jižní Afriky, má výrazný robustní bílý kmen často s pruhy hrubé, tmavě zbarvené kůry. Je to jeden z nejdůležitějších krmných stromů pro zvířata v Kalahari. Může dorůst až do výšky deseti metrů, ale většinou je menší.

Zato kořeny má mnohem delší. Exemplář tohoto stromu, nalezený v Kalahari v roce 1974, měl kořeny sahající do hloubky 68 metrů, což z něj činí rostlinu s nejhlubšími známými kořeny, které byly dosud nalezeny.

Pojmenován je po francouzském botanikovi Louisi Boscovi, který žil na přelomu 18. a 19. století.

Dlouhý jako vagon

Také rostlinu s nejdelšími listy najdeme v Africe. Jedná se o palmu rafie, která je rozšířena zejména v rovníkové Africe, v menší míře pak v tropické Africe a na Madagaskaru.

Rod rafie zahrnuje 20 druhů palem – jedna z nich, Raphia regalis, je pak známá nejdelšími listy v rostlinné říši, které dosahují délky až 25 metrů (rekordní list byl dlouhý 25,11 metrů), tedy asi jako vagon.

Raphii regalis najdeme v Angole, Kamerunu, Konžské republice, Gabonu a Nigérii. Jeho přirozeným prostředím jsou subtropické nebo tropické vlhké nížinné lesy.

Rafie mají velký ekonomický význam zejména pro místní obyvatelstvo – z mladých listů se získávají vlákna, která slouží například k výrobě provazů. Z rostlin se také získává sladká šťáva, která je zkvašována na palmové víno.

Ochrana před požáry

Palma rafie má nejdelší listy, a který jehličnan má potom nejdelší jehličí? Je to opět jedna z borovic, konkrétně borovice bahenní. Délka jejích jehlic dosahuje až 45 centimetrů – jsou tedy delší než kovové jehlice na pletení.

Borovice bahenní je náročná na teplo, pochází z jižních oblastí USA. Díky svým dlouhým jehlicím je velmi odolná vůči požárům – dlouhé travinovité jehličí se při požáru kroutí tak, aby chránilo koncový pupen, a silná kůra stromu dobře izoluje od horka.

Ještě v polovině 20. století byla borovice bahenní velmi rozšířená, vlivem kácení lesů se však její rozlohy dramaticky snížily a dnes patří k ohroženým druhům stromů.

Jed, nebo kosmetický olej?

Náš řebříček rostlinných „nej“ uzavřeme nejjedovatější rostlinou na světě – za tu je považován skočec obecný. Jeho semena obsahují jeden z nejsilnějších rostlinných toxinů na světě – ricin.

Svou jedovatostí předčí 6000x kyanid a neexistuje na něj protijed.

Pro dospělého člověka je smrtelná dávka 15–20 semen, dítěti jich stačí jenom 3–5. Skočec pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie a navzdory své jedovatosti se u nás s oblibou pěstuje jako okrasná rostlina.

Povařením ve vodě ale semena svou jedovatost ztrácejí a vyrábí se z nich oblíbený kosmetický produkt – ricinový olej.