Skip to content

Hřích českých panovníků: Který z Václavů zplodil Alžbětu Přemyslovnu?

Výhodně se provdat za významného šlechtice, po jehož boku se při troše štěstí a diplomacie prosadí, nebo se nechat zavřít do kláštera, takový je na začátku 14. století obvyklý úděl dcer ze šlechtických rodů. Pro ty nemanželské ovšem připadá v úvahu jenom druhá možnost…

Dcery králů, narozené v době vrcholného středověku mimo manželství, většinou končí za klášterními zdmi. Takový osud v 1. polovině 14. století potkává i před časem objevenou Alžbětu Přemyslovnu (před rokem 1305–před červnem 1347). „Je to postava, jejíž existence, identita a královský původ se vynořily teprve nedávno,“ líčí svoje odhalení současná česká historička Zdeňka Hledíková.

Svobodný otec a neznámá matka
Královský levoboček Jan Volek (†1351), nemanželský syn českého panovníka Václava II. (1271–1305) a matky Anežky, jejíž původ dodnes zůstává záhadou, stráví začátek roku 1332 na papežském dvoře ve francouzském Avignonu. Má za úkol zařídit vydání několika listin, o které hlavu církve Jana XXII. (1244–1334) žádá český král Jan Lucemburský (1296–1346). Papežští písaři vyhotoví dokumenty, mezi kterými je i jeden, týkající se Alžběty. Nese datum 9. ledna 1332. „Narodila se jako dcera krále Václava, tehdy svobodného a neznámé matky,“ naznačují jeho řádky.

Matka Jana Volka, nemaželského dítěte Václava II.., zůstává dodnes záhadou.

Prominutí přímo od papeže
Na začátku vlády Lucemburků mají přemyslovští levobočci dobré postavení. Novým vládcům je jasné, že se o nelegitimní potomky musí postarat. „Půjdeš do kláštera,“ rozhodnou proto za dívku na pražském královském dvoře a Alžběta se ocitne v cisterciáckém ženském klášteře v Pohledu (dnes okres Havlíčkův Brod). Zdejší jeptišky ji vychovávají a počítají s tím, že se v dospělosti stane jednou z nich. Začátkem roku 1332 už má za sebou řeholní sliby. Jenže najednou sama žádá o přestup z pohledského kláštera k pražským benediktinkám.

„… získala dispens (prominutí – pozn. red.) z nelegitimního původu s právem zastávat jakýkoli úřad v klášteře, včetně hodnosti abatyše a dostala svolení k přestupu do kláštera benediktinek u sv. Jiří,“ vysvětluje současný historik Josef Žemlička.

Otec a syn Václavové II. a III. Který z nich je tatínkem Alžběty Přemyslovny?

Postižená abatyše
V dokumentu najdeme také poznámku, že Alžběta je „debilitatis corporis,“ tělesně slabá. Podrobnosti text neuvádí, což není nic divného, protože v listinách se takové slovní obraty obvykle neobjevují. Právě fyzická slabost ale může vysvětlit její snahu o přestup. Pravidla benediktinského řádu totiž byla mírnější než cisterciáckého. Na její rozhodnutí opustit Pohled určitě musel mít vliv i rozsáhlý požár v roce 1329, po kterém zůstává klášter dlouhou dobu opuštěný. U pražských benediktinek stráví Alžběta osm let, než se stane abatyší nového ženského benediktinského kláštera v moravské Pustiměři. Roku 1340 ho zakládá její příbuzný Jan Volek.

Měl český král Václav III. potomka ještě před svojí svatbou s Violou Těšínskou?

Čí byla Alžběta dcerou?
Mnohé napovídá poznámka, že její otec byl v době jejího příchodu na svět svobodný. Pokud by jím byl Václav II., musela by se narodit před rokem 1285, kdy si panovník bere Gutu Habsburskou (1271–1297). V době udělení dispensu by jí tedy bylo asi 47 let. Jenže podle tehdejších zvyků se papežská prominutí udělovala v nižším věku, takže je mnohem pravděpodobnější, že se narodila jako jediný potomek českého krále Václava III. (1289–1306) před jeho sňatkem s Violou Těšínskou (1290–1317) v roce 1305. Dispens udělený ve 27 letech by více odpovídal dobovým tradicím.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …