Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.   Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy českých panovníků. Karel IV. nechává Mělník natrvalo připsat jako věnné město královnám¨, a to včetně mnoha lén. Karlova čtvrtá […]

Nešťastný římský pekař Lucius smutně zachřestí mincemi ve svém váčku. Denárů má dost, ale přesto za ně skoro nic nekoupí. Roku 268 n. l. obsahují římské mince, kdysi tvrdá měna, už jenom pouhých 0,5 % stříbra. Ceny ve všech částech říše raketově rostou, stouply už o 1000 %! Impérium se neodvratně blíží ke krachu…  Během 3. století n. l. se římská společnost […]

Mladé dívky, které se rozhodly podpořit svoji vlast ve světovém konfliktu, pracovaly v britských muničních skladech. Každý den přicházely do styku s trhavinou TNT, před jejímiž nebezpečnými účinky je nechránilo nic. Jakou cenu platily za své vlastenectví? Británie se za dlouhé vlády královny Viktorie (1819–1901) proměnila v největší a nejmocnější stát světa. Ovšem v roce 1913 ji […]

Už v době vzniku Attického námořního spolku v letech 478/477 př. n. l. vybublává na povrch příčina pozdějšího konfliktu. „Vybudujme kolem našeho města hradby. Staneme se tak nejvýznamnější pevností v zemi,“ vyzývá Atéňany vůdce Themistoklés.   Jakmile se ale všichni vrhnou do práce a zprávy o budování opevnění se rozletí po okolí, obyvatelé měst Aigina, Megara a Sparta začnou protestovat. Cítí ohrožení. „Okamžitě zastavte práce,“ požadují Sparťané a Themistoklés (524–459 př. n. l.) odjíždí na jednání s nimi. Situaci se mu daří uklidnit, protože mezitím už jsou plánovaná […]

Perský král Kýros II. se nesmíří se svým poddanstvím vůči médskému panovníkovi Astyagovi. Pustí se s ním do války a v roce 550 př. n. l. dobude i médské hlavní město Ekbatana (poblíž dnešního města Hamadan na severozápadě Íránu).    Astyaga (584–550 př. n. l.) nakonec Kýros II. (590/580–529 př. n. l.) zajme a podaří se mu ovládnout prakticky celou Malou Asii. Umí si ale poradit nejenom na válečném poli, stejně zdatný je i v oblasti […]

V dnešním filmovém světě díky technologiím, které máme k dispozici, není problém ve snímku docílit naprosto čehokoliv. Jak to ale dělali filmaři před sto lety, když film byl teprve v rozkvětu?

Gutejský bojovník bloudí ztichlým městem. „Zničil božskou svatyni. Konečně jsme pomstili jeho zpupnost,“ šeptá si o dávno mrtvém Naramšínovi, čtvrtému králi akkadské dynastie, když míjí vyrabované trosky domů a mrtvá těla.   Dobyté pevnosti zejí prázdnotou, bašty ještě nedávno obsazené ozbrojenými vojáky pětitisícové armády zůstaly opuštěné. Kvetoucí město Akkad skončilo kolem roku 2150 př. n. l. v troskách. Obchodními cestami, kterými se z dolů na severu Anatolie (dnešní Turecko) dostávalo dál na jih stříbro a z Ománu zase hroudy železné rudy, teď nikdo neputuje.   Povstaňte kvůli daním  Vnuk zakladatele impéria Sargona I. Akkadského (vládne […]

„Přeje si to pán udělat?“ zeptá se žena na ulici a než se důstojný muž vzpamatuje, zahalí ho do dlouhého koženého pláště, ze kterého mu kouká jenom hlava. Pod ním se schovává vědro. Silný puch prozrazuje, k čemu nádoba slouží.   Muž se vymaní z jejího sevření a s ostudou utíká pryč. Dáma ale důstojně pokračuje v procházce po tržišti. Nese dlouhý […]

„Klekněte si,“ strčí starosvat do dívky, oblečené do slavnostního kroje. Ta chvíli nechápavě kouká střídavě na svého nastávajícího a na starosvata, a teprve když on zopakuje svoji prosbu a dodá: „Rodiče vám teď dají požehnání,“ poslechne.  Nejraději by se nevdávala, ale její názor tady nikoho nezajímá. Zato její rodiče si spokojeně mnou ruce. Dohazovač jim vybral pro jejich jedinou dceru, která vypadá […]

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem přehozeným přes rameno vstoupí do domu ptáčníka ve městě. Ačkoli vypadá jako vandrák, tady je vítaným hostem.   Majitele domu neodradí, ani když vytáhne z kapes ruce rozežrané do krve od mravenčí kyseliny. Končetinami s masem opadaným skoro až na kost pak hrábne do pytle, který shodila z ramenou, a na stůl opatrně sype své křehké zboží. „Letos máme opravdu […]

Událost označovaná jako Velký londýnský mor zabil v 17. století podle odhadů více než 75 milionů lidí. Dalo se mu ale předejít a zabránit tak tragédii. Lidé v Londýně ale udělali obrovskou chybu. 

„Ty dryáčníku!,“ vykřikne paní nakupující na trhu a žene se k jednomu ze stánků. Kolemjdoucí se za ní udiveně otáčejí. „Co jí je?“ vrtá jim hlavou.   Když ženu uvidí muž v dlouhém kabátě, který má přes rameno pověšenu dřevěnou desku a na ní postaveno množství skleněných lahviček s popsanými nálepkami, neváhá ani vteřinu a zmizí v uličce za nejbližším rohem. „Chyťte ho, je to podvodník!“ volá obtloustlá dáma na poklidně se procházející […]

„Po chvilce začaly prášky působit a sochař otočil kohoutkem jednoho z hořáků sporáku a znovu ulehl na kanape. Poslední, co Otakar Švec ještě vnímal, bylo tichounké syčení unikajícího plynu. Potom usnul,“ líčí Rudla Cainer poslední chvíle sochaře Otakara Švece. Tvůrce pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina (1878 – 1953) na pražské Letné, Otakar Švec (1892 – 1955) si raději vezme život. Tvůrce zvolil smrt  Nesnesitelný politický […]